Jak si naplánovat denní režim: Důležité je nejen co jíme, ale i kdy

Obezita, cukrovka, infarkty a další civilizační choroby ničí lidstvo. Dodnes nikdo neví, co přesně za jejich epidemií stojí. Vědci jsou čím dál více přesvědčení o tom, že není tak důležité "co" jíme, ale mnohem důležitější je "kdy".

Přidejte svůj názor

ženy
doporučujeme

V Americe se mladí lidé potýkají s problémem, kterému se říká "15 v prváku". Podivné pořekadlo naráží na to, že po prvním ročníku stráveném na univerzitě americká mládež přibírá průměrně 15 liber na hlavu, což je přibližně 7 kilogramů. Mladí Američané se za studiem stěhuji z rodného hnízda často na velké vzdálenosti, a na rozdíl od jejich českých kolegů se domů nevrací každý víkend a neodváží si zásoby jídla zase zpátky na vysokoškolské koleje.

Dlouho se soudilo, že za přibíráním studentů stojí zejména častý přechod z domácího jídelničku na fast food. Badatelé na poli diabetologie jsou však přesvědčení, že druh jídla na posun šipky na váze u studentů nemá zásadní význam. Studenti často omezí své pohybové aktivity, což by nebyl nijak překvapivý poznatek, větší vliv má pravděpodobně noční život studentů na univerzitě. Drtivá většina studentů chodí spát až po půlnoci, což je spojeno nejen s nočními svačinkami, ale také s pitím alkoholu, ovšem musí vstávat na další den na přednášky.

Představa, že kalorie zkonzumované večer již nestačíme spálit kvůli poklesu aktivity je však příliš zjednodušená. Vědecká měření například ukázaly, že organismus na trávení jídla dopoledne vydá více energie než večer. 

Životní styl člověka se za posledních 150 let změnil zásadním způsobem. Může za to jeden prostý vynález, kterým je elektrické světlo. Bez svítících žárovek lidé totiž jedli zásadně, když na svoji pochoutku viděli a to bylo především ve dne. Většina lidí v severní Americe jí jídlo v 15 hodin dlouhém intervalu za den a nejí v podstatě jen když spí. Ovšem lidský organismus se evolučně vyvinul tak, že byl zvyklý přijímat potravu v mnohem kratším časovém intervalu.

V nedávno publikované studii vědci porovnávali fyzický stav lidí, kteří spali jen pět hodin denně po dobu osmi dnů. Citlivost lidí na hormon inzulín znatelně klesla a zvýšilo se riziko rozvoje diabetu 2. typu a stejně tak nebezpečí srdečních problémů. V druhé skupině, v níž lidé také chodili spát pouhých pět hodin denně, ovšem v různou denní dobu, byly problémy ještě výraznější. U mužů byla necitlivost na inzulin ještě výraznější než u žen. Výzkum napovídá, že za civilizační choroby nemůže ani tolik skladba potravy, ale narušený spánkový režim, který je dnes zcela běžný, díky tak banální věci jako je rozsvícení žárovky.

Večer, respektive po západu slunce, totiž inzulín nemá takový efekt jako za dne, což způsobuje civilizační choroby, kterými naši předci netrpěli a které neznají například ani přírodní národy v Africe nebo jižní Americe. Reflektuje to i lidová moudrost, čili snídej jako král, obědvej jako princ, ale večeři měj jako žebrák.

Loading...
Vstupte do diskuze
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Koronavirus zabije podstatně méně lidí, než se uvádělo. Smrtnost není ani…

31.03.2020 14:17 Počet úmrtí způsobených koronavirem SARS-CoV-2 je podstatně nižší, než se uváděla. Vyplývá to ze…

Vědci vyvinuli test, který z krve odhalí přes 50 typů rakoviny

31.03.2020 12:44 Nově vyvinutý test může v budoucnu pomoci z jediného vzorku krve odhalit více než 50 typů rakoviny…

Může UV záření zabít koronavirus? Internetem se šíří nový mýtus

31.03.2020 11:05 Na internetu nejen v Česku se hojně diskutuje o možnostech, jak koronavirus zabíjet rychleji.…

Vědci zřejmě odhalili, proč se koronavirus šíří někde rychleji než jinde

29.03.2020 22:21 Aktualizováno Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600.000 lidí, může souviset se…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama