Věda

Související články:

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Nobelovu cenu za fyziku dostali tři vědci za výzkum elektronů

Nobelova cena za fyziku pro rok 2023 byla udělena třem vědcům za jejich práci v oblasti využití extrémně krátkých světelných pulzů k studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Laureáty jsou francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová.

Nobelovu cenu za lékařství získali autoři mRNA vakcíny, byla využita i proti covidu

Letos byla Nobelova cena za fyziologii a lékařství udělena Maďarce Katalin Karikóové a Američanovi Drewu Weissmanovi, kteří stáli u zrodu vakcín mRNA proti covidu-19. Oznámil to švédský Karolínský institut ve Stockholmu.

Počasí učiní v budoucnu nový superkontinent neobyvatelný, zjistili vědci

Nový superkontinent, který má na Zemi vzniknout za přibližně 250 milionů let, bude pro lidstvo i ostatní savce pravděpodobně neobyvatelný. Uvedli to výzkumníci na základě nové studie publikované v časopise Nature Geoscience. 

Den, kterého se vědci obávali, nastal. Jeden z nejinvazivnějších druhů světa dorazil do Evropy

Klimatické změny způsobují nejen extrémní vedra a lesní požáry, ale i migraci řady rostlinných a zvířecích druhů. Na severní polokouli se tak dostávají nejen komáři přenášející tropické nemoci typu horečka dengue, ale i invazivní druhy, kterých se vědci obávají. Jedním z nich je i ohnivý mravenec. A je nebezpečnější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Komáři, králíci i hyacint. Na šíření invazních druhů má vliv počasí i člověk, lidstvo stojí stamiliardy ročně

Tisíce invazních druhů zavlečených do nových ekosystémů způsobují globální ekonomice každoročně ztráty odhadované na více než 423 miliard dolarů. Poškozují totiž přírodu, potravinové systémy a lidské zdraví, uvedl server CNN.

Vědci na dně oceánu objevili záhadnou zlatou kouli připomínající neznámé vejce. Neví, co to je

Vědci na dně Tichého oceánu u pobřeží Aljašky objevili záhadný zlatý objekt, který by mohl být buď vejcem položeným neidentifikovatelným mořským tvorem, nebo mořskou houbou. Aktuálně se tímto objektem zabývá americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), informoval list The Guardian.

Vědci potvrdili, že rakovina dopadá na stále mladší populaci. Vědí proč

Faktory jako obezita a konzumace alkoholu přispívají k alarmujícímu celosvětovému nárůstu výskytu rakoviny u mladší populace. Vyplývá ze studie, na kterou upozornil server CNN.

Proč nemůžeme na Marsu najít mimozemský život? Před 50 lety jsme ho možná omylem zabili, tvrdí vědci

Život na jiných planetách, zejména na Marsu, lidstvo fascinuje odnepaměti. Nenajde se snad nikdo, kdo nepřemýšlel o zelených mužíčcích nebo jen primitivním životě podobném bakteriím či prvokům. Vědci nyní přišli s teorií, že jsme možná už na jeden takový život narazili. A zabili jej.

Vědci poskytli důkazy o existenci supermasivních černých dvojděr. Projekt má i českou stopu

Masarykova univerzita v Brně zveřejnila důkazy o existenci supermasivních černých dvojděr. Poskytl je tým z německého Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii. Jejich práce se účastnil i Čech. 

Život v postantibiotické éře: Na rezistenci už nyní umírají miliony lidí ročně, souboj s AMR zatím prohráváme

Válka či pandemie koronaviru nejsou to jediné, co v posledních letech ohrožuje svět. Vědci už dlouhou dobu varují před rezistencí bakterií vůči antibiotikům (tzv. antimikrobiální rezistence, AMR, pozn. red.) a považují ji za jeden z největších lékařských strašáků moderní doby. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) svět vstoupil do postantibiotické éry - nových antibiotik se vyrábí stále méně, a taková, která by neprohlubovala rezistenci, se neprodukují téměř vůbec. A ročně mezitím umírají miliony lidí.

Kontrolovat jídlo čichem není dobrý nápad. Salmonelu nosem nezachytíme

Proč bychom si neměli čichat k jídlu ve chvíli, kdy máme podezření, že by mohlo být zkažené? Zatímco některé mikroby při množení vypouštějí svůj charakteristický zápach – například kvasinky, jiné nejsou cítit vůbec. A právě ty bývají nejnebezpečnější.

Vědci v Česku objevili nový druh savce. Bělozubka tmavá díky oteplování přišla z Afriky

V České republice byl zaznamenán nový druh savce, bělozubka tmavá. Objevili ho vědci z dvou ústavů Akademie věd ČR. Přestože očekávali příchod tohoto druhu, podařilo tento druh se zachytit až na podzim loňského roku. Drobný hmyzožravec, původně pocházející z Afriky je důležitý pro studium biodiverzity a pro lepší pochopení toho, jak klimatické změny ovlivňují migraci různých druhů. 

Megalodoni 20 milionů let ovládali oceány. Požírali vše, co potkali, i své sourozence v děloze

Pradávní mořští predátoři megalodoni byli neobyčejně hrozivými tvory, možná i více děsivými, než jsme si dosud mysleli. Podle serveru BBC během 20 milionů let ovládali oceány, až do doby před 3,5 milionu let, kdy vyhynuli. 

Už dnes v noci vyvrcholí Perseidy. Ve městech si jich lidé moc neužijí

Už dnes v noci bude možné na obloze zahlédnout jeden z nejzajímavějších přírodních jev. Meteorický roj Perseidy vyvrcholí mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní a každou hodinu bude možné sledovat přibližně 80 meteorů. Je ale doporučeno vyrazit si kvůli éto podívané za město do neosvětlených lokací.

Umělá inteligence našla o 20 % více případů rakoviny prsu. Lékaři ale o jejím přínosu nejsou přesvědčeni

Lepší než dva radiologové najednou. Tak nová studie hodnotí výsledky screeningu rakoviny prsu umělou inteligencí. Podle serveru Guardian ale nejde o jejich nahrazení, nýbrž snížení pracovní zátěže těchto lékařů na polovinu. Lékaři a experti o plném nasazení AI do screeningu prsu ale přesvědčeni nejsou.

ESA se pokusí o manévr, kterým při návratu na Zemi nasměruje družici Aeolus k zániku

Evropská kosmická agentura (ESA) se dnes pokusí o bezprecedentní manévr, při kterém chce nasměrovat vyřazenou družici Aeolus k dopadu do Atlantského oceánu. Sonda, která posledních pět let z oběžné dráhy monitorovala počasí, nebyla navržena pro kontrolovaný návrat na Zemi, ESA se ale přesto pokusí využít zbývající palivo, aby Aeolus navedla do vodního hrobu, napsal list The Guardian.

Země se otepluje podle nové studie extrémně rychle. Paradoxně tomu pomáhá snižování spalování uhlí

Podle nedávno publikované studie Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) se zrychluje oteplování planety způsobené lidskou činností. Informaci zveřejnil server France24.

Vědci objevili bakterie, které žerou plasty za běžných podmínek

V případě, že by vědci objevili mikroorganismy, které by dokázaly samovolně rozkládat umělé materiály při běžné pokojové teplotě, mohlo by to výrazně přispět k řešení problému neustále narůstajícího množství skládek.

Vědci zkoumali, jak odpudit komáry. Pokusy s mýdlem přinesly zajímavé výsledky

Intenzivní vůně mýdla se může jevit jako rozumná strategie ochrany proti komárům. Je založena na předpokladu, že pokud komár necítí lidský zápach, nemá důvod pít naši krev. Vědecké studie ale ukazují, že realita je zcela opačná a některé druhy mýdla komáry přitahují.