Čína ve vesmíru vytváří nové potraviny

Čína vysílá semínka plodin na krátké cesty do vesmíru. Vědcům to pomáhá vyvíjet nové odrůdy plodin, kterým se bude dařit i v měnícím se klimatu a které tak pomohou uživit rostoucí světovou populaci, uvedl zpravodajský web BBC.

Na první pohled jsou klasy pšenice v severovýchodní Číně stejné jako všechny ostatní, jež se kymácí ve větru po celém světě. Rozsáhlá čínská pole však nepokrývají obyčejné rostliny, ale ty, které byly vytvořeny ve vesmíru.

Jedná se o odrůdu známou jako Luyuan 502, která je druhým nejrozšířenějším druhem pšenice v Číně. Rostliny byly vyšlechtěny ze semínek, které vynesly vesmírné lodě na oběžnou dráhu do výšky 340 kilometrů nad zemským povrchem. V jedinečném prostředí s nízkou gravitací a mimo ochranný magnetický štít Země, získaly jemné změny DNA, které jim daly nové vlastnosti. Jsou díky tomu odolnější vůči suchu a lépe odolávají některým chorobám.

Jedná se o zdárný příklad rostoucího počtu nových odrůd důležitých potravinářských plodin, které byly vyšlechtěny na kosmických lodích a vesmírných stanicích při oběhu kolem Země. Semínka jsou vystavena stavu beztíže a kosmickému záření, které u rostlin vyvolává mutace. Tento proces je známý jako vesmírná mutageneze.

I když některé z mutací způsobují, že rostliny následně nejsou schopny růstu, jiné mohou být výhodné. Některé rostliny se díky vlivům stanou odolnějšími a schopnými snášet extrémnější podmínky pěstování, zatímco jiné produkují více potravy, rostou rychleji či potřebují k přežití méně vody. Po návratu na Zem procházejí semínka těchto vesmírných rostlin pečlivou selekcí a dalším šlechtěním, aby vznikly životaschopné verze oblíbených plodin.

"Vesmírná mutageneze vytváří krásné mutace," řekl Liou Lu-siang, přední čínský odborník na vesmírnou mutagenezi a ředitel Národního centra vesmírné mutageneze pro zlepšování plodin v Pekingu. Pšenice Luyuan 502 přináší například o 11 procent vyšší sklizeň než standardní odrůda pšenice pěstovaná v Číně. Vyznačuje se také lepší odolností vůči suchu a nejběžnějším škůdcům, uvádí Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která koordinuje globální spolupráci využívání technik založených na ozařování pro vytváření nových druhů plodin.

Čína vede pokusy s kosmickou mutagenezí od roku 1987 a je jedinou zemí na světě, která tuto techniku soustavně používá. Podle Lioua je Luyuan 502 jen jedna z více než 200 odrůd plodin, které Čína ve vesmíru vytvořila za posledních 30 let. Kromě pšenice čínští vědci vytvořili vesmírně vyšlechtěnou rýži, kukuřici, sóju, vojtěšku, sezam, bavlnu, melouny, rajčata, papriku a další druhy zeleniny.

Tento přístup vychází ze stejných principů jako jaderná mutageneze, která se používá od konce 20. let 20. století. Jaderná mutageneze urychluje přirozeně probíhající mutační procesy v DNA živých organismů tím, že je vystavuje záření.

Zatímco jaderná mutageneze využívá gama záření, rentgenové záření a iontové paprsky z pozemských zdrojů, vesmírná mutageneze se spoléhá na kosmické záření, které obklopuje Zemi. Živé organismy na planetě chrání před tímto zářením magnetické pole a hustá atmosféra.

Čína vnímá snahu o zlepšení genetického fondu svých zemědělských plodin za nutnost. Podle Lioua a jeho týmu je nutné, aby svět navýšil produkci životně důležitých obilovin o 70 procent. Jinak může nastat problém s uživením dalších dvou miliard lidí, kteří mají podle odhadů na planetě žít okolo roku 2050. Největšímu riziku nedostatku potravin je vystavena rostoucí populace v asijsko-pacifickém regionu.

Podle MAAE jen Čína díky jaderné a kosmické mutagenezi vyvinula a zavedla více než 800 nových odrůd, které oproti původním plodinám zlepšily všechny klíčové vlastnosti.

Související

Tibetský duchovní vůdce Dalajláma Rozhovor

Povstání Tibeťanů proti čínské armádě vypuklo před 65 lety. Spustila jej fáma, uvádí odborník Kučera

Před 65 lety, 10. března 1959, vypuklo v tibetské Lhase rozsáhlé povstání. Přestože odpor místního obyvatelstva proti čínské nadvládě sílil již delší dobu, bezprostřední rozbuškou se stala fáma o chystaném zatčení tibetského duchovního vůdce Dalajlámy a jeho následný útěk, vysvětluje Ondřej Kučera v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní čínské dějiny z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci také upozorňuje, že Tibet měl před čínskou anexí velice komplikované postavení a vnitřní uspořádání, nejednalo se však o otrokářský režim, jak bývá Pekingem podsouváno. Dále vysvětlil například to, jakou roli v eskalaci odporu v Tibetu sehrály Spojené státy, proč je obtížné určit počet obětí povstání a jaké mělo dopad na další vývoj Tibetu.

Více souvisejících

Čína vesmir

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vražda v Klatovech. Policie už v neděli dopadla podezřelé

Policie od nedělního večera vyšetřuje násilný trestný čin, který se stal v Klatovech v Plzeňském kraji. Případem se zabývají kriminalisté, zadrženy byly dvě podezřelé osoby. Obětí je podle dostupných informací senior. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy