Děti jsou jedním z hlavních přenašečů. Koronavirem jich je nakaženo víc, než tušíme

Dosavadní důkazy naznačují, že děti jsou mnohem náchylné na účinky koronaviru, než zbytek populace. Mohou být sice nakaženy stejně jako všichni ostatní, mají ale mnohem mírnější symptomy, často i vůbec žádné. Vědci se proto domnívají, že ve věkové skupině pod 19 let je nakažených podstatně více lidí, než uvádějí statistiky.

Když Elon Musk před nedávnem na Twitteru napsal, že děti jsou vůči koronaviru "v podstatě imunní", vyvolal tím velké debaty o důvěryhodnosti tohoto tvrzení. Je známo, že SARS-CoV-2 ohrožuje na životě především starší část populace, chytit jej ale mohou lidé jakéhokoliv věku.

Existuje navíc několik případů, kdy si nemoc COVID-19 vyžádala lidské životy i u lidí pod 19 let. "Na začátku pandemie se předpokládalo, že děti nemohou být nakaženy koronavirem, ale nyní je jasné, že míra nakažlivosti u dětí je stejná jako u dospělých," vysvětluje pro BBC Andrew Pollard, profesor Oxfordské univerzity a odborník na dětské infekční nemoci. "Je to jen o tom, že mají mnohem mírnější symptomy," dodal.

Údaje z Čínského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí uvádějí, že nakažené děti do 19 let tvořily 2 % ze 72 314 případů. Nedávná americká studie s 508 pacienty nezaznamenala u dětí žádné případy úmrtí a méně než 1 % dětských pacientů muselo být hospitalizováno v nemocnici. Dnes víme, že koronavirus si může vyžádat i životy dětí, stalo se tak ale zatím v jednotkách případů.

"Virus v tuto chvíli preferuje dospělé, protože docházelo k přenosům během cestování a na pracovišti," říká Sanjay Patel, dětský poradce a v oblasti infekčních chorob z dětské nemocnice v Southamptonu. "Nyní, když dospělí tráví více času se svými dětmi, se může u dětí objevit nárůst počtu nakažených, ale také nemusí," dodává.

Dosavadní statistiky ukazují, že nakažených dětí je méně než dospělých, je ale možné, že údaje jsou zkreslené. V některých zemích je testování nabízeno pouze těm, kteří jsou hospitalizováni v nemocnici se závažnými příznaky nemoci COVID-19, a takových dětí je jen velmi málo. "Je zřejmé, že je nakaženo více dětí, než si myslíme. Netestujeme každé dítě v zemi," upozornil Patel.

Je známo, že koronavirus může mít fatální účinky na oslabený organismus. Převážná většina zemřelých jsou lidé, kteří kromě COVID-19 trpěli i nějakou další vážnou chorobou. "Je pozoruhodné, že i děti s velmi vážným zdravotním stavem, které jsou na imunosupresivních terapiích nebo se léčí z rakoviny, jsou mnohem méně zasaženy, než dospělí, zejména starší," říká Andrew Pollard, vedoucí skupiny Oxford Vaccine Group, která pracuje na vývoji vakcíny.

U nakažených dětí se vyskytují mírnější příznaky, než u dospělých. Čínská studie ukázala, že příznaky jako horečky, kašel, bolesti v krku, rýmu, bolesti těla a kýchání, vykazuje jen mírně nadpoloviční většina dětí. Přibližně třetina pak projevovala známky pneumonie, s vyšší horečkou, kašlem a sípáním, ale bez dušnosti a dýchacích obtíží, které byly pozorovány u vážnějších případů dospělých a starších lidí.

Graham Roberts z University of Southampton a ředitel David Hide Asthma and Allergy Research Center v Newportu ve Velké Británii to vysvětluje tím, že děti jsou postiženy převážně v horních dýchacích cestách (nos, ústa a krk). "Mají spíše příznaky nachlazení, než typické virové potíže působící na dolní dýchací cesty, tedy na plíce," uvedl.

Pouze velmi malé procento dětí vykazovalo vážnější příznaky nemoci. To ale svádí vědce a lékaře na zcestí. "To, jestli má většina infikovaných dětí jen velmi mírné příznaky, nebo ve skutečnosti nejsou tak často infikovány jako dospělí, je otázka za milion dolarů," říká Patel.

Proč jsou děti méně náchylné k nemoci, ať už co se týče infekčnosti, nebo příznaků, ale zatím nikdo neví. "Jedním z pravděpodobných důvodů je, že virus potřebuje protein na povrchu buňky, aby se dostal dovnitř a začal v ní způsobovat problémy. Zdá se, že koronavirus používá pro tento účel receptor Angiotenzin konvertující enzym (ACE-2). Je možné, že děti mají v dolních dýchacích cestách (plících) méně receptorů ACE-2 než v horních dýchacích cestách, a proto jsou postiženy především jejich horní cesty (nos, ústa a krk)," tvrdí Roberts.

To by vysvětlovalo, proč se u dětí infikovaných koronavirem zdá, že spíše trpí nachlazením než například pneumonií. Afinita některých koronavirů k ACE-2 receptoru navíc byla prokázána na myších modelech v laboratorních studiích již v roce 2003. 

Pollard ale tvrdí, že může existovat i další vysvětlení: "S tím, jak člověk stárne, se něco mění, takže je větší pravděpodobnost, že bude nakažen." Naráží na stárnutí imunitního systému (imunosenescence), díky kterému je tělo méně schopné bojovat s novými infekcemi. Imunitní systém dítěte se totiž podstatně odlišuje od imunitního systému dospělých lidí. Imunitní systém dětí je ve vývoji, protože jsou vystaveny velké míře nových respiračních infekcí, což by mohlo vést k tomu, že budou mít vyšší výchozí hladiny protilátek proti virům oproti dospělým.

"Je velmi možné, že imunitní systémy dětí jsou schopny lépe ovládat virus, lokalizovat jej do horních cest dýchacích, aniž by způsoboval příliš mnoho dalších problémů, a následně virus eliminují," zamýšlí se Roberts. Děti mají také méně chronických kardiovaskulárních a respiračních problémů, už jen proto jsou odolnější vůči těžké infekci.

"Velmi málo dětí má závažný průběh nemoci COVID-19," říká Pollard. "To naznačuje, že existuje něco zásadně odlišného ve způsobu, jakým jejich tělo nakládá s virem," dodal.

Existuje i třetí možný důvod, proč koronavirus nepůsobí dětem závažné potíže. U kriticky nemocných dospělých se zdá, že přehnaná imunitní reakce na potlačení viru, takzvaná cytokinová bouře, způsobuje více škody než užitku a způsobuje selhání orgánů. Zdá se, že děti s nevyzrálými imunitními systémy jsou méně schopné touto přehnanou reakcí potlačit virovou infekci.

Vědce a lékaře ale trápí i jiná věc. A poměrně hodně podstatná. Děti totiž mohou koronavirus šířit stejně jako dospělí. "To je velký problém," varuje Roberts. "Mnozí si myslí, že děti jsou vystaveny nízkému riziku nákazy a nemusíme se o ně proto tolik starat. Ano, platí to pro děti, které nemají chronické zdravotní problémy. Ale lidé zapomínají, že děti jsou pravděpodobně jednou z hlavních cest, kterou se tato infekce šíří.

Koronavirus je přenášen z infikované osoby na neinfikovanou osobu přímým kontaktem, kašlem a kýcháním a dotykem skrze povrchy. To znamená, že děti infikované koronavirem s velmi mírnými nebo žádnými příznaky mohou přenášet infekci na ostatní, zejména na členy rodiny a starší příbuzné.

"Děti s velmi mírnými příznaky budou pravděpodobně jedním z hlavních přenašečů viru napříč celou populací," obává se Roberts. "Proto je uzavření škol zásadní pro snížení míry, jakou se pandemie šíří," dodal.

Související

Ilustrační fotografie.

V Česku zemřel novorozenec nakažený černým kašlem

V Česku zemřel od začátku letošního roku již třetí pacient nakažený černým kašlem, vyplývá z aktualizovaných údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Jde o novorozenou holčičku, u které byla současně potvrzena streptokoková infekce. Už dříve se potvrdila úmrtí dvaašedesátileté ženy a čtyřiaosmdesátiletého muže. 

Více souvisejících

děti Vědci lékaři viry a bakterie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu

Policie v úterý po poledni zasahovala v jedné ze škol na Tachovsku v Plzeňském kraji. Zadržela mladého muže, který měl vyhrožovat dvěma osobám. Další podrobnosti k případu se policie teprve chystá zveřejnit. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy