Hrozí kvůli Iráku třetí světová válka? Takhle by změnila svět

V souvislosti s novou krizí na Blízkém východě svět živě spekuluje, jestli hrozí třetí světová válka. Odborníci naštěstí uklidňují a tvrdí, že válečný konflikt nehrozí. Pokud by k němu ale došlo, mohly by být nasazeny i jaderné zbraně. Jak by taková válka změnila svět?

V dnešní době je hrozba jaderné války menší, než bývala před pádem Sovětského svazu. Jaderné zbraně jsou však na světě pořád a k odpálení stačí několik tlačítek. Lze předpokládat, že jakmile bude vypuštěna jedna, ostatní na sebe nenechají dlouho čekat. Vědci zkoušeli simulace a odhadují, co se pravděpodobně stane. Přežijeme?

Z nebe bude padat temnota

Jedním z prvních následků bude černý déšť, který se spustí jen chvilku po výbuchu bomb. A nepůjde o drobné kapky vody. A rozhodně nebudou hasit ohně a čistit zemi. Budou to husté kapky černé olejovité tekutiny, které vás pravděpodobně zabijí.

Takový déšť se spustil v Hirošimě 20 minut po dopadu bomby a pršelo v oblasti asi 20 kilometrů od místa výbuchu. Všechno bylo pokryto touto kapalinou. Ti, kteří se jí dotkli, byli ozářeni až stokrát víc než v místě výbuchu. Protože oběti trpěly žízní, někteří se pokoušeli vodu pít. A následky si v sobě nesou stále, stejně jako místa, na která déšť dopadl.

Vědci si myslí, že něco podobného se stane znovu, pokud dojde k dalším výbuchům.

Přijdeme o elektřinu

Jaderná exploze je schopná vyslat puls elektromagnetické radiace, která je schopná zničit elektrický systém, či dokonce síť celých zemí. Přišlo se na to náhodou během testů, kdy puls zničil pouliční lampy, televize a telefony 1 600 kilometrů od výbuchu. Dnes výrobci bomby navrhují s tímto účelem.

Pokud taková bomba vybuchne, může zničit veškerou elektrickou síť. Jestli se to tady stane, přijdeme o světlo, veškeré chlazení potravin a počítačová data. Přijdeme také o čističky vod, takže ztratíme zdroj čisté vody. Podle odhadů by se toto dalo opravit po půl roce tvrdé práce – pokud na to lidé budou mít čas.

Zmizí slunce

Kromě jaderných výbuchů dojde k množství požárů – hořet bude všechno, co může hořet. Budovy, lesy, plasty, asfalt a další. Ropné stanice a benzínové pumpy vybuchnou. Z těchto požárů vznikne hustý a toxický kouř, který se dostane do atmosféry a později do stratosféry. Tento hustý oblak se rozptýlí natolik, že pokryje celou planetu a zakryje oblohu. Bude trvat roky, než znovu uvidíme oblohu a především slunce. Vědci odhadují, že slunce neuvidíme 30 let po katastrofě.

Nic neporoste

Protože slunce nebude svítit na Zemi, planeta se ochladí. Podle toho, kolik bomb vybuchne, by teplota mohla klesnout až o 20° Celsia. Místo letního počasí bude podzim, možná i zima. V tomto počasí se nám nepodaří vypěstovat téměř nic. Zvířata na světě pomřou a zelenina zmrzne a nebude schopná vyrůst. Nemusíme se však bát další doby ledové. Nejhorší bude prvních pět let, po 25 letech by se teplota měla vrátit do normálu. Pak budeme moci znovu pěstovat. Pokud se toho dožijeme.

Přijdeme o ochranu

Asi rok po apokalypse se začne trhat ozonová vrstva, k tomu přispěje naše předchozí oslabení této ochrany. I za předpokladu užití minimálního množství světového nukleárního arzenálu lze předpokládat, že přijdeme o polovinu ozonové vrstvy. Zemi bude ničit UV záření. Rostliny budou umírat a pěstovat potravu bude téměř nemožné. Farmáři, kteří zůstanou na slunci příliš dlouho, zemřou na rakovinu kůže.

Miliardy zemřou hlady

Protože nebudeme schopni pěstovat téměř žádné potraviny, budeme trpět hlady. Zemřou miliardy lidí. Přeživší si budou muset sehnat potravu, což nebude snadné. Nejlepší to budou mít pravděpodobně lidé v okolí oceánů, protože oceány se budou ochlazovat pomalu. I tak v mořích moc organismů nepřežije. Bez slunce nebude plankton, který je důležitým zdrojem potravy pro život v oceánu. Radioaktivita navíc otráví téměř všechno, co by šlo z oceánu jíst.

Konzervy budou poslední nadějí

Největší šanci budou mít lidé, kteří budou jíst z plechovek a pít z uzavřených lahvích. Vědci experimentovali s lahvemi piva a limonády v dosahu jaderného výbuchu. Zvenčí byly lahve silně radioaktivní, obsah byl však bezpečný. Jen pití v lahvích hned u výbuchu bylo částečně radioaktivní – ovšem hodnoty nebyly nebezpečné. Podle vědců však pití nechutnalo dobře. Konzervy by měly být také bezpečné. Vědci věří, že voda z hloubkových studní by pořád měla být pitná.

Budeme radioaktivní skrz naskrz

Kromě nedostatku jídla se lidstvo bude muset poprat s rakovinou. Radioaktivní částečky se po výbuchu rozptýlí všude kolem nás a my se jim nebudeme schopni vyhnout. Jsou malé, ale stále schopné nás zabít. Pokud částečky budou padat pomalu, možná přežijeme. Kdyby spadly po dvou týdnech od výbuchu, jejich radioaktivita by klesla asi tisíckrát, což bychom mohli přežít. Rakovina kostí a kůže bude novou normou, život bude kratší a poporodní postižení budou obvyklá. Ale lidstvo přežije.

Nevyhneme se bouřím

Během prvních dvou let můžeme očekávat bouřky, jaké jsme nikdy neviděli. Toxický kouř nezakryje jen slunce, bude mít vliv i na počasí. Změní se tvorba mraků a deště budou častější. Nějakou dobu můžeme očekávat téměř konstantní bouře, které budou nejhorší u oceánů. Ty budou chladnout pomaleji, oproti pevnině budou teplé, což způsobí ohromné hurikány a tajfuny.

Apokalypsa nás nezničí

Miliardy sice umřou, ale lidstvo nevymře. Ano, okolo 500 milionů by mohlo zemřít přímo při explozích, další miliardy zemřou hladem nebo umrznou. Malé množství lidí by však mělo být schopné přežít. Nebude nás mnoho, ale po nějakých 30 letech bychom měli být schopní znovu začít žít. Obloha se vyčistí, teploty se vrátí k normálu a my budeme moci pěstovat rostliny. Možná nebudou naše pole tak hojná, jako jsou teď, ale porostou. Po několika desetiletích bude možná svět vypadat jako dnes Černobyl, kde rostou husté lesy v troskách mrtvého světa.

Život půjde dál, lidé postaví nová města a budou tvořit historii. Svět však rozhodně nebude nikdy stejný.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

válka Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů

Za uplynulé půlstoletí se díky celosvětovému úsilí v oblasti očkování podařilo zachránit alespoň 154 milionů životů, uvedla ve středu Světová zdravotnická organizace (WHO). Experti zmínili, že největší přínos očkování je patrný u malých dětí. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy