Jak změnit názor lidí k nošení roušek? Odbornice poskytla návod na správnou komunikaci

Velký rozruch vyvolalo nařízení ministerstva zdravotnictví, když oznámilo, že od 1. září budou roušky povinné v zařízeních zdravotních a sociálních služeb, ve veřejné dopravě, na úřadech či ve volebních místnostech a na vnitřní akcích nad 100 osob. Pravděpodobně všichni znají někoho ať už v rodině nebo v práci, kdo odmítá nošení roušky na veřejnosti. Ale jak lze tyto lidi přesvědčit, že nošení roušky je správné? Odborníci tvrdí, že to jde správným přístupem.

Česká republika byla první, která nařídila povinné nošení roušek od 19. března letošního roku. Po dvou měsících přišlo částečné uvolnění a lidé mohli volně dýchat v případě, že dodržovali minimální dvoumetrové odstupy. S příchodem letních prázdnin bylo nošení roušek téměř zrušeno, až na několik výjimek jako je pražské metro nebo hromadné akce. Uvolnění se netýkalo Moravskoslezského kraje, kde se v polovině května objevila ohniska a také na Frýdecko-Místecku nebo na Karvinsku.

„Roušky zavádíme od 1. září plošně jen v epidemiologicky nejrizikovějších místech. Nicméně všude tam, kde se pohybuje mnoho různých lidí a nejde dodržovat bezpečný odstup, roušky doporučujeme. Nyní je zásadní, aby lidé nezapomněli, že virus mezi námi je a jen tak nezmizí. Abychom nemuseli zavádět celostátní opatření, musíme být nyní všichni zodpovědní a obezřetní. Prosíme občany, aby dodržovali základní hygienická pravidla – mytí rukou, rozestupy od ostatních a roušky,“ uvedl v tiskovém prohlášení ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. 

Tato slova vyvolala rozruch a mnoho lidí zaujalo odmítavý přístup. Tento problém se netýká pouze obyvatel České republiky, ale celého světa. Pravděpodobně všichni známe někoho, kdo nenosí roušku na veřejnosti, a to i v případě, že jde o doporučení vlády. Lidé se liší v tom, jak jsou psychicky i fyzicky zranitelní a také v tom, jak vnímají možné riziko. Jak tedy přimět naše nejbližší nebo kolegy z práce, aby roušky nosili? Science Alert představil návod, jak změnit odmítavý postoj.

Podle Claire Hookerové, která se zabývá rizikovou komunikací je prvním bodem zaměřit se na své emoce. Když se zlobíme, bojíme nebo jsme úzkostlivý, mohou tyto emoce změnit význam sdělení a vyzní úplně jinak, než jsme ve skutečnosti zamýšleli. Věta „Chci, aby sis vzal roušku, když jezdíš vlakem za naším otcem,“ může v druhém vyvolat jiný pocit, než jsme původně zamýšleli. Druhý slyší „Chováš se špatně a zlobím se na tebe“.

Celosvětová pandemie zvyšuje pravděpodobnost chybné komunikace, protože jsou lidé více stresovaní a přirozenost člověka je reagovat na nepříjemnou situaci bojem, útěkem nebo ztuhnutím. To má velký vliv na komunikaci. Podle odborníků je odmítání nošení roušky také znakem, že se jedinec snaží mít kontrolu nad situací. V případě, že někomu dáte nošení roušky příkazem, může se stát, že se automaticky stane defenzivní, a to má za následek, že není schopen přijímat informace a přesně je hodnotit. V důsledku toho se lidé stanou více kritičtí a pevněji se drží svých přesvědčení.

Důkazy ukazují, že největší skupina odmítačů roušek je mezi mladými muži, převážně politicky konzervativnějšími a s nižší zdravotní gramotností. Také sem spadají muži, kteří mají tradičnější představy o mužnosti.

„Vidím, jak je pro tebe důležitý vlastní postoj a naprosto souhlasím, zejména proto, že důkazy se neustále mění. Ale důkazy také jednoznačně ukazují, že mohou onemocnět zdraví mladí lidé, mohla bych tě požádat, jestli by sis nemohl vzít roušku, až příště pojedeme za naším otcem?“ Tato věta ukazuje respekt hodnot jiné osoby a empatii, která je při komunikaci důležitá, protože nabízí prostor pro vyjednávání.  Můžeme se také zajímat o to, proč jedinec nechce masku nosit, místo příkazu, že by ji nosit měl. Sníží to možnost obranného mechanismu a jedinec bude přístupnější.

Empatie může pomoci také při zachování vztahů a zároveň ukázat určitou hranici. „Náš vztah je pro mě velmi důležitý, vážně tě chci vidět, ale i když to nerada říkám, nemůžu tě pozvat na návštěvu bez roušky, alespoň do doby, než se sníží počet případů,“ uvedla Hookerová příklad.

Odbornice na rizikovou komunikaci radí, že je důležité přizpůsobit komunikaci a ovládat své emoce, abychom mohli lépe komunikovat s někým, kdo má velmi odlišný názor. „V případě, že chcete někoho přimět, aby svůj názor změnil, musí se cítit bezpečně, respektovaně a tehdy bude komunikace skutečně fungovat,“ míní Hookerová.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

před 2 hodinami

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 5 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy