Spolu s příchodem vakcín proti novému typu koronaviru se objevuje řada mystifikací a dezinformací, které se snaží nabourat důvěru veřejnosti v jejich účinnost a prezentovat je jako údajně nebezpečné. Ve skutečnosti jde o hoaxy, které ale mohou osoby podléhající dezinformacím znejistit. Podívejte se proto na velký přehled otázek a odpovědí ohledně vývoje, testování a účinnosti vakcín.
CO JE OČKOVÁNÍ?
Světová zdravotnická organizace (WHO) popisuje očkování jako jednoduchý, bezpečný a efektivní způsob ochrany lidí před škodlivými chorobami dříve, než s nimi přijdou do styku. Při očkování se využívá přirozené obranyschopnost těla k vybudování odolnosti vůči konkrétním infekcím, čímž dochází k posílení imunitního systému.
PROČ JE OČKOVÁNÍ DŮLEŽITÉ?
Současná moderní medicína nabízí vakcíny na ochranu před nejméně 20 nemocemi, jako je záškrt, tetanus, černý kašel, chřipka, spalničky a další. Tyto vakcíny každý rok zachrání životy až 3 milionů lidí. Nedochází ale pouze k ochraně samotných očkovaných lidí, pomáhají také vytvořit kolektivní imunitu, aby byli chráněni i lidé, kteří vakcínu například kvůli vážné nemoci dostat nemohou.
JE OČKOVÁNÍ BEZPEČNÉ?
Nebezpečná vakcína dle současných podmínek a zákonů nikdy nemůže být puštěna do oběhu. Očkování tedy je bezpečné, ačkoliv se u některých osob mohou objevit mírné vedlejší účinky jako bolest v paži nebo mírná horečka. Jde ale o očekávatelné účinky a vakcíny proti covidu se v tomto podle zveřejněných výsledků studií nijak neliší od jiných vakcín. Vážnější nežádoucí účinky jakýchkoliv vakcín jsou podle WHO extrémně vzácné.
JAK VÍME, ŽE JE BEZPEČNÉ?
Otázka bezpečnosti je podle BBC první a nejdůležitější otázka, na kterou se vědci ptají, když začínají navrhovat a testovat novou vakcínu nebo léčbu. Bezpečnostní testy začínají v laboratoři testováním a výzkumem na buňkách a zvířatech, pokud nejsou pozorovány nebezpečné dopady látek, až poté se přechází k testování na dobrovolnících.
JAK PROBÍHÁ TESTOVÁNÍ?
Stejně jako u všech léčivých přípravků, musí i vakcíny projít rozsáhlým a přísným testováním, aby byla zajištěna jejich bezpečnost. Proto se po testech v laboratorních podmínkách testují v klinických studiích ve třech fázích. V té první se vakcína podává malému počtu dobrovolníků, aby vědci vyhodnotili její bezpečnost, potvrdili, že vyvolává imunitní odpověď, a určili správné dávkování. Ve druhé fázi se podává stovkám dobrovolníků, kteří jsou pečlivě sledováni kvůli vedlejším účinkům a schopnosti generovat imunitní odpověď. Ve třetí fázi se na tisícovkách dobrovolníků testuje, zda je vakcína bezpečná a účinná proti nemoci, proti které je navržena.
DOCHÁZÍ PŘI TESTOVÁNÍ VAKCÍN K PROBLÉMŮM?
Ano. Je ale třeba si uvědomit, že třetí fáze testování obvykle probíhá na obrovském počtu lidí, řádově desítkách tisíc. Ne každý však dostane vakcínu. Polovina testovaných dostává placebo, a sami lidé ani řada vědců netuší, který pacient má v sobě kterou látku, aby nedošlo k zaujatosti. Výroba vakcín proti covidu sice probíhá závratnou rychlostí, ale žádný z těchto kroků západní výrobci nevynechali. Pokud však dojde k problému, je třeba okamžitě jednat. To demonstruje případ společnosti AstraZeneca, která pozastavila testování poté, co jeden z účastníků studie zemřel. V tu chvíli je třeba vyhodnotit, co se stalo a jestli šlo o pacienta s očkovací látkou nebo placebem, a testování bylo obnoveno až poté, co se prokázalo, že úmrtí nemělo s vakcínou souvislost.
CO SE DĚJE PO TESTOVÁNÍ?
Jakmile jsou hotovy všechny fáze klinických testů, výrobci mohou požádat příslušné regulační úřady o schválení očkovací látky. Ani to, že americký či evropský úřad látku povolí, ale neznamená, že by byla práce vědců u konce. I po schválení pokračují kontroly, aby se zajistilo, že skutečně neexistují žádné další vedlejší účinky či dlouhodobá rizika. Každý, kdo má pocit, že se u něj objevily nežádoucí účinky očkování, má navíc možnost nahlásit jej lékaři či příslušnému regulačnímu úřadu, například na Státní ústav pro kontrolu léčiv.
CO JE VE VAKCÍNÁCH?
V souvislosti s vakcínami se objevuje velká spousta dezinformací, z nichž řada míří právě na složení vakcín. Ve skutečnosti je přitom jejich obsah poměrně stručný. Vakcíny obvykle obsahují čtyři základní složky: antigen (zabitá nebo oslabená formu viru nebo bakterie, která trénuje naše tělo), adjuvans (pomáhají posílit imunitní odpověď a očkovacím látkám lépe fungovat), konzervační látky (zajišťují, že vakcína zůstane účinná i při delším skladování) a stabilizátory (chrání vakcínu během skladování a přepravy). V případě koronaviru obsahuje vakcína společnosti AstraZeneca antigen, vakcíny firem Pfizer/BioNTech a Moderna používají kousky genetického kódu k vyvolání imunitní odpovědi, jde o takzvané mRNA vakcíny. Ty ale nemění lidské buňky, pouze poskytují tělu pokyny k budování imunity vůči covidu.
OBSAHUJÍ VAKCÍNY HLINÍK?
Některé vakcíny obsahují hliník, stejně jako voda či mateřské mléko. Hydroxid hlinitý je jedním z nejčastěji používaných adjuvant a pomáhá zesílit imunitní reakci na podaný antigen. Díky němu stačí do těla vpravit jen minimální množství antigenu a u řady vakcín zajišťuje, že nebude nutné podívat očkovací dávky opakovaně. Rozhodně ale nelze tvrdit, že hydroxid hlinitý tělu škodí, používá se ostatně i při výrobě pitné vody. Jde o přírodní látku, která je v malém množství používaným vědci zcela neškodná.
MŮŽE MĚ VAKCÍNA OHROZIT?
Neexistují důkazy o tom, že by některá ze složek vakcín tělu v tomto množství jakkoliv škodila. Vakcíny neučiní člověka nemocným, naopak učí imunitní systém rozpoznávat infekci a bojovat proti ní. Někteří lidé sice trpí mírnými příznaky, jako jsou bolesti svalů nebo teplota, jde ale o přirozenou reakci těla na vakcínu. Nikdy však nebylo prokázáno, že by se vakcíny podílely na vzniku závažných onemocnění, jako je například autismus. Jde pouze o dezinformace nepodložené reálnými vědeckými daty.
JSOU VAKCÍNY ÚČINNÉ?
Pokud by nebyly, nebyly by vůbec vypuštěny do oběhu. Na druhou stranu vakcíny v některých případech negarantují stoprocentní účinnost. V případě chřipky se účinnost očkování pohybuje mezi 60 - 95 % a klesá o 6 - 11 % za měsíc, upozorňuje Státní zdravotnický ústav. V případě vakcín proti covidu se účinnost zatím pohybuje nad 90 %.
MÁ VAKCÍNA SMYSL I PRO NĚKOHO, KDO COVID PRODĚLAL?
Ano. Je pravděpodobné, že lidem bude nabízena vakcína i v případě, že v minulosti covid měli. Je to proto, že přirozená imunita nemusí trvat dlouho a imunizace by mohla nabídnout větší ochranu.
PROČ SE MÁM NECHAT OČKOVAT, KDYŽ SE NAOČKUJÍ LIDÉ KOLEM?
Aby bylo dosaženo kolektivní imunity, je třeba proočkovat určité množství populace. To se dle závažnosti a schopnosti šíření nemoci pohybuje nad 60 %, nejčastěji mezi 70 - 90 %. Kolektivní imunita ale nezaručuje, že neočkovaný člověk onemocnět nemůže. Zaručuje pouze, že se nemoc nezačne pandemicky šířit, neboť ji vyblokuje množství naočkovaných jedinců. Na očkování lidí v nejbližším okolí se navíc nelze spolehnout, neboť vakcíny nemají 100% účinnost. Shodou náhod třeba zrovna ve vašem okolí mohou být lidé, u nichž vakcína nezabere, a ti vás poté mohou nakazit.
EXISTUJÍ K VAKCÍNĚ ALTERNATIVY?
Velmi často ne. Vakcíny, které lidstvo zná už stovky let, neslouží pouze k tomu, aby člověka ochránily před nemocí, na níž v řadě případů navíc neexistuje léčba, ale i k tomu, aby zabránily zahlcení zdravotního systému velkým počtem nemocných lidí. V některých případech je navíc vakcína tím jediným, co dělí člověka mezi životem a smrtí. Ačkoliv u nás se o ní téměř nehovoří, například taková vzteklina po celém světě ročně zabije přes 55 tisíc lidí. Je to nejsmrtelnější známá nemoc na světě, kterou bez včas podané vakcíny prakticky nelze přežít. Jiná forma léčby, než je vakcína, neexistuje.
21. března 2024 21:49
Klesající porodnost dělá vědcům starosti. Zjistili, co se do konce století stane
Související
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
očkování , nemoci , lékaři , Vědci , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 1 hodinou
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 1 hodinou
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 2 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 2 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 2 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 2 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 3 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 3 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 3 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 4 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 4 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 4 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 5 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 5 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 5 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 6 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 7 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály.
Zdroj: Libor Novák