Koronavirus zabije podstatně méně lidí, než se uvádělo. Smrtnost není ani procento

Počet úmrtí způsobených koronavirem SARS-CoV-2 je podstatně nižší, než se uváděla. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém magazínu The Lancet Infectious Diseases, která uvedla, že míra smrtnosti, tedy počtu nakažených, kteří podlehli nemoci COVID-19, není ani jedno procento.

Údaje o tom, kolik lidí koroanvirus skutečně připraví o život, že od rozšíření nemoci liší. Nejprve se uváděla hodnota kolem dvou procent, ta následně stoupla na tři a poté se ustálila na ještě vyšších číslech. 

Podle poslední studie, na kterou upozornila televize CNN, ale zemře "pouze" 0,66 % infikovaných lidí. Podle vědců je totiž třeba počítat s tím, že existuje řada lidí, kteří jsou nakaženi, ale nejeví příznaky, nebo jsou tak mírné, že si je s koronavirem nespojí. 

Už začátkem března Anthony Fauci, ředitel amerického Národního institutu alergických a infekčních nemocí, uvedl, že "pokud počítáte jen matematiku, tak matematicky jsou to asi 2 %." Dodal ale, že počet lidí by mohl klesnout, pokud dojde k započítání asymptomatických případů.

Je to proto, že smrtnost či úmrtnost obvykle započítává pouze hlášené případy, které bývají závažnější, a proto jsou na ně upozorněni zdravotničtí pracovníci. Asymptomatické nebo mírné případy se tak nemusí vždy a v každé zemi počítat. Vědci se proto pokusili odhadnout skutečnou míru smrtnosti, tedy nepočítali pouze každého nahlášeného infikovaného, ale všechny potenciálně nakažené.

Podle dřívějších statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) podlehnou pandemii koronaviru 3,4 % nakažených lidí, v Itálii je toto číslo podstatně větší. V řeči čísel ale vnáší do současné situace úplně jiné světlo například srovnání s Jižní Koreou.

I Jižní Korea je jednou z nejvíce zasažených zemí na světě. Počet nakažených se postupně přibližuje deseti tisícům, počet mrtvých je ale překvapivě naprosto minimální. Nemoci zde podlehlo méně než jedno procento nakažených.

Podle televize CNN je situace v Itálii 10x horší než v Jižní Koreji. Proč ale Korea zvládá nemoc podstatně lépe než Itálie? A proč je Itálie z evropských zemí nejvíce zasaženou? 

Pro odpovědi musíme sáhnout několik let nazpátek. Konkrétně do roku 2015, ze kterého pochází souhrnná zpráva Organizace spojených národů (OSN). Ta uvádí, že Itálie je z hlediska věkového rozložení obyvatel druhou nejstarší zemí na světě. První je Japonsko, tudíž Itálie vede v Evropě prim.

Zhruba 28 procent Italů jsou starší 60 let, takto vysoký počet seniorů nemá žádná jiná evropská země. Jižní Korea má méně než 19 procent lidí v tomto věku. A není tajemstvím, že koronavirus postihuje nejvíce seniory. Ostatně průměrný věk nakažených v Itálii je 64 let.

Koronavirus zdaleka není nejhorší

Ačkoliv se koronavirus rychle šíří napříč Asií i Evropou, nepatří ani zdaleka mezi nejsmrtelnější nemoci, jaké známe. Navzdory všeobecnému rozšíření se k nim ale neřadí ani rakovina nebo virus HIV.

Za ty nejsmrtelnější choroby lékaři mnohdy považují takzvané Transmisivní spongiformní encefalopatie. Jde o neurodegenerativní neléčitelná onemocnění způsobená nahromaděním tzv. prionu v mozkové tkáni. Mezi tato onemocnění patří například Creutzfeldt-Jakobova nemoc nebo  Gertsmanův-Strausslerův-Schenkerův syndrom, jejichž úmrtnost je 100 %. Vždy tedy skončí smrtí jedince.

Řada dalších chorob, které by bez včasné léčby skončily vždy smrtelně, se týká především oblastí Afriky či Asie. Mezi ně patří například spavá nemoc nebo černá horečka, které lze dnes léčit. Nemoc, kterou naopak vyléčit nelze, a objevit se může i v České republice, je vzteklina.

Pojem vzteklina je všeobecně známý, stejně jako její příznaky. Už méně se ale ví, že nemoc je neléčitelná a v 99 % případů končí smrtí jedince. Jedinou možností jak ji podchytit je včasné očkování. V opačném případě se prakticky není šance uzdravit. Na světě se to zatím povedlo pouze několika lidem, zatímco desítky tisíc dalších na vzteklinu každoročně umírají. 

Zhruba v polovině případů je smrtelná sepse nebo ebola, starosti vědcům a lékařům ale dělá i virus HIV, který sám o sobě smrtelný není, oslabuje ale organismus natolik, že pacienty na životě ohrožuje i chřipka. Vyvolává navíc onemocnění AIDS. Přesto se úmrtnost díky lékům podařilo snížit za poslední roky až o 85 %.

Covid-19 se svou úmrtností ale spíše blíží takovým nemocem jako černý kašel nebo spalničky, na které ale existuje očkování a léky. V opačném případě bychom hovořili o úmrtnosti kolem 1 až 3 procent.

Často se mylně uvádí, že koronavirus Covid-19 má podobnou úmrtnost jako španělská chřipka, tedy zhruba 3 až 5 %. Ve skutečnosti zde ale často dochází k zaměňování pojmů mortalita a letalita, tedy smrtnost a úmrtnost. 

Španělská chřipka si vyžádala život 3 až 5 % celkové populace, její úmrtnost ale byla v rámci počtu nakažených mnohonásobně vyšší, než Covid-19. Šlo zhruba o 20 %. V tuto chvíli tak lze koronavirus přirovnat spíše k obyčejné chřipce než k té španělské, jejíž smrtnost je zhruba 0,1 %.

Související

Více souvisejících

Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty

Řecko a Španělsko jsou pod stále větším tlakem spojenců z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), aby dodaly Ukrajině více systémů protivzdušné obrany. Uvedl to server Financial Times.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy