Loňské požáry v Austrálii zažehly populační explozi v Tichém oceánu

Prach a popel z požárů se rozptýlil nad oceánem, do jehož vod donesl živiny, které způsobily bezprecedentní nárůst fytoplanktonu. Celková oblast události předčila svou rozlohou celou Austrálii a její produktivita dosahovala travnímu porostu o rozloze Saharské pouště.

Planetu Zemi bychom si mohl velmi zjednodušeně představit jako obrovskou uzavřenou zavařovací sklenici – je to vlastně takové terárium, v němž má každá událost nějaké konsekvence. Loni sužovaly Austrálii velké požáry buše, během nichž se velká část jihovýchodní Austrálie proměnila ve zpustošenou vyprahlou krajinu. Většina kouře a prachu, který se při požárech uvolnil, byl unášen nad Tichý a Jižní ledový oceán, kde se vlivem povětrnostních podmínek promísil s jejich vodami.

Nová studie vědců, kteří porovnávali satelitní snímky s měřením v terénu, odhalila nečekaný nárůst množství fytoplanktonu v nejsevernější části Jižního ledového oceánu, v oblasti rozkládající se jihovýchodně od Austrálie.

Ač se může zdát přínosné, že došlo k takovému nárůstu života, který slouží jako potrava malým i těm největším obyvatelům širých vod, opak může být pravdou. Přemnožení fytoplanktonu může totiž z mořské vody udělat toxickou polévku, která je pro ostatní obyvatele oceánu devastující. Množství planktonu v dané oblasti bylo největší za dvacet dva let, během nichž probíhá jeho mapování.

Dalším zajímavým faktem je skutečnost, že k rozkvětu fytoplanktonu došlo v době, kdy je normálně jeho množství ve vodě poměrně nízké. Příval živin, které přivanul vítr z běsnících požárů, však vše převrátil naruby.

K těmto závěrům vědci došli díky trasování pohybu kouře v atmosféře, na jehož základě dospěli k závěru, že je právě jeho přítomnost v lokalitě zodpovědná za explozivní růst mikroskopických mořských řas.

Zajímavá je také rychlost reakce fytoplanktonu, která za požáry zaostávala o několik týdnů a v určitých lokalitách dokonce pouze o několik dní. Jen pro představu, během 8. ledna se do dané oblasti dostalo takové množství uhlíku a železa, které odpovídá úhrnu za čtvrtinu měsíce.

Další důkaz o skutečně bezprecedentní situaci přinesla jiná studie, v níž zcela jiný tým vědců odhaduje, že Australské požáry během jediného měsíce vyprodukovaly do atmosféry 715 miliónů tun oxidu uhličitého.

Na druhou stranu, plankton ukládá na dno oceánu oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě, do níž se zase dostává z atmosféry. Podle vědců je možné, že naprostá většina emisí z požáru byla pohlcena mikro řasami, které je ve svých tělech uložily na dno oceánu. Ovšem schopnost fotosyntézy fytoplanktonu je ovlivňována množstvím faktorů, takže není jisté, kolik emisí bylo skutečně mikro řasami pohlceno.

Pro představu o enormní síle a produktivitě fytoplanktonu lze uvést, že změna v množství zachycených emisí byla asi taková, jako by byla celá Sahara proměněna na několik měsíců na vzkvétající pastviny.

Každá taková událost, při níž dojde k bezprecedentnímu nárůstu planktonu má potenciál vymazat ze světa tisíce živočichů a zanechat za sebou opuštěnou mrtvou zónu bez života. K tomu si připočtěte tisíce mrtvých živočichů, jež má na svědomí samotný požár. Je jisté, že velké katastrofy mají rovněž velké dopady na celé ekosystém. Vztah mezi mnohými z těchto událostí je odhalen často až zpětně, protože nejsou tak zřejmé, jako například zbarvení Novozélandských ledovců do hněda, což bylo také jedním z důsledků pekelného léta.

Související

Více souvisejících

Požáry Austrálie věda Požáry v Austrálii Klimatické změny emise Oceán

Aktuálně se děje

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico: Teorie jsou hezké, ale Rusko nikdy nevrátí Krym a neopustí Donbas

Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že Rusko nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neplánuje opustit východoukrajinský Donbas. Podle něj je uznávání principu územní celistvosti v případě Ukrajiny pouze teoretickým konceptem mezinárodního práva, zatímco případný mír by byl nákladný a Rusové momentálně dominují vojensky.

včera

včera

včera

včera

USA potrestají Írán za víkendový útok. Od spojenců čekají stejnou reakci

Bílý dům ve středu v noci oznámil, že jako reakci na víkendový letecký útok Íránu na Izrael uvalí na Írán nové sankce a očekává podobné kroky od svých spojenců. Informaci přinesla agentura  AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy