Lze se nakazit z peněz či zásilky? Myjte si ruce, ne zboží, vzkazují experti

Část odborníků se domnívá, že přílišná dezinfekce povrchů je v boji s koronavirem přeceňovaná. Než se bát, že se nakazíme po kontaktu s poštovní zásilkou, telefonem či bankovkami, raději bychom se měli soustředit na mytí rukou a ochranu nosu, úst a očí, píše list The Guardian. Podle epidemiologa z univerzity La Trobe v Melbourne Hassana Vallyho je více než po roce života s koronavirem jasné, že přenos nákazy skrze povrchy není tak zásadní v šíření infekce, jak se prve myslelo.

Koronavirus SARS-CoV-2
doporučujeme

"Není třeba úzkostlivě dvacetkrát denně mýt každý povrch, místo toho se můžeme jednoduše soustředit na mytí rukou, dodržování rozestupů a zůstávat doma, když jsme nemocní, což by mělo být víc než dostačující, abychom virus nešířili," uvádí Vally.

Hlavní způsob přenosu viru SARS-CoV-2 je aerosol, a to hlavně v případě, kdy je infikovaná osoba v blízkém kontaktu s dalším člověkem a například kýchne nebo zakašle. Kapičky aerosolu se pak mohou dostat do nosu, úst či očí poblíž stojících lidí, připomíná The Guardian.

"Neříkám, že přenos skrze povrch je nemožný a že v určitých situacích nepředstavuje určité riziko, nebo že bychom ho měli úplně ignorovat. Ale měli bychom vzít v potaz, že riziko takového přenosu je relativně malé," dodává Vally.

K obavám veřejnosti o nákazu skrze displej telefonu, bankovky a další povrchy přispěla studie australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), podle které může koronavirus na takovém povrchu zůstat infekční až 28 dní. Závěry už tehdy kritizoval například mikrobiolog Emanuel Goldman z americké Rutgersovy univerzity. Expert v článku v odborném časopise Lancet píše, že studie varující před nákazou z povrchů byly provedeny v laboratořích a "jen málo se podobají podmínkám v reálném životě".

"Podle mého názoru je pravděpodobnost přenosu skrze neživé předměty velmi malá, a to jen v případech, kdy nakažená osoba na povrch nakašle nebo kýchne a někdo jiný se ho brzy (do jedné až dvou hodin) dotkne," píše Goldman.

Opakované dezinfikování povrchů a nošení rukavic podle něj dává smysl například v nemocnicích, v méně rizikovém prostředí jde o zbytečnost. Podobně jako Vally připomíná, že bychom však měli dbát na jiná preventivní hygienická opatření.

The Guardian podotýká, že zmíněná studie od CSIRO počítala s podmínkami, ve kterých nebylo ultrafialové záření, jež pomáhá virus zabít. V laboratoři je také kontrolovaná teplota a vlhkost vzduchu, jejichž kolísání rovněž ovlivňuje chování viru.

Vědecká práce vedoucí ke zmíněné studii nebyla špatná, ale interpretace a vysvětlení závěrů jsou chybné, říká Vally a varuje, že lidé se při dodržování příliš mnoha opatření brzy unaví a proto je zásadní soustředit se na to, co je opravdu důležité - mytí rukou a dodržování rozestupů a nikoli neustálá dezinfekce věcí kolem nás.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Čeští vědci se podíleli na přípravě protilátek na klíšťovou encefalitidu

09.04.2021 11:20 Mezinárodní vědecký tým, jehož členy byli i zástupci českobudějovického biologického centra a…

Čeští vědci vyvinuli látku, která zabraňuje rakovině růst a tvořit…

08.04.2021 22:09 Aktualizováno Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že…

Svět stojí na prahu přelomového objevu. Vědci asi objevili dosud neznámou…

08.04.2021 21:30 Vědci z laboratoře poblíž Chicaga se domnívají, že při svých experimentech objevili důkazy…

Vědci vyvinuli samotest na koronavirus podle poruch chuti

08.04.2021 14:22 Výzkumníci Univerzity Pardubice vyvinuli test, který pozná onemocnění podle poruch chuti. Lidé by…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama