Předčasné úmrtí sice není lékařsky definovaný pojem, obecně se jím ale rozumí skon osoby v nízkém věku přes dovršením stáří. Mnohdy je spojováno s životním stylem a řadou nemocí, lékaři ale nyní zjistili, co vlastně stav lidského těla ovlivňuje.
Poměrně překvapivě je to spánek. Pomineme-li alkohol, kouření a nezdravé stravování, je nedostatek spánku velkým rizikem pro všechny bez rozdílu. Pokud spíte méně než pět hodin denně, podle lékařů si zaděláváte na velké problémy.
Studie vědců ze Stockholmské univerzity je založena na údajích o 38 tisíc lidech, kteří se v roce 1997 zúčastnili průzkumu týkajícího se jejich životního stylu a zdravotního stavu. Osud účastníků výzkumu pak vědci sledovali dalších 13 let s pomocí národního registru, do kterého úřady zaznamenávají úmrtí obyvatel.
Odborníci zjistili, že dospělí lidé do 65 let, kteří sedm dní v týdnu spí méně než pět hodin denně, mají o 65 procent vyšší míru úmrtnosti ve srovnání s jedinci, kteří si dopřejí šest nebo sedm hodin spánku.
Souvislost mezi délkou spánku a úmrtností vědci dosud podle The Guardian zkoumali jen z hlediska pracovního týdne. "Já jsem se ale domníval, že kdyby zahrnuli víkendy nebo spánek přes den, výsledky by mohly být trochu jiné," vysvětlil vedoucí výzkumník Torbjörn Aakerstedt.
A zjistil i další překvapivé věci. Výzkum zároveň ukázal, že osoby, které sedm dní v týdnu spí osm hodin denně a více, mají o 25 procent vyšší míru úmrtnosti než ty, které spánku věnují šest až sedm hodin. Dobrou zprávou ale je, že riziko spojené s nedostatkem spánku během pracovních dní lze vyvážit víkendovým pospaním si. To nikdy dříve žádný výzkum neprokázal.
Víkendové dospávání je ale zavádějící. Napomáhá sice odbourat riziko předčasného úmrtí, v žádném případě ale nelze dospat chybějící čas, stejně jako se nedá naspat do zásoby. Deficit nedostatku spánku a jeho vliv na naše aktuální rozpoložení dospávání nevyřeší.
Tým amerických a britských vědců už před časem publikoval studii, v níž se zaměřil na možnost dospání takzvaného "chronického spánkového dluhu". Ten je na rozdíl od toho akutního nakumulován za delší časový úsek, řádově za několik dní až týdnů.
V časopise Science Translational Medicine odborníci uvedli, že chronický nedostatek spánku nelze vyřešit jednoduše tím, že se člověk prospí o víkendu déle. Potvrdily to testy na dobrovolnících, kteří spali necelých šest hodin denně. Když si po několika dnech více přispali, jejich schopnost reagovat a soustředit se nebyla o moc lepší.
Chronický nedostatek spánku se tedy podle odborníků za víkend nahradit nedokáže. Aby se tělo plně zregenerovalo, je potřeba nastavit mu určitý spánkový režim, který by měl čítat zhruba osm hodin spánku denně. Ne více než deset a naopak ne méně než šest. V takovém případě se tělo za několik dní vrátí do normálu. Víkend na to ale nestačí.
Opačná situace je v případě akutního spánkového dluhu, který vzniká tím, že se člověk vymaní ze zavedeného spánkové režimu. Pokud jste například zvyklí spát 7 hodin denně a být 17 hodin denně v bdělém stavu, a poté tuto dobu jeden den překročíte například na 24 hodin bdělosti a 5 hodin spánku, vzniká akutní spánkový dluh, který lze zahnat tím, že se na druhý den vyspíte více. Pokud ale budete tento režim držet několik dní, z akutního se stane chronický dluh, a ten, jak jsme si řekli výše, tak lehce nahradit nejde.
Jak už asi tušíte, stejným mýtem je tvrzení, že se dá naspat do zásoby. Čím více se člověk snaží spát, tím více otupěle a unaveně se cítí. Spát déle než 10 hodin pro tělo také není dobré, nehledě na to, že to nemá žádný účinek. Je jedno jak dlouho spíte, i kdybyste naspali 8 hodin, i kdybyste naspali 14 hodin, vždy se po devatenácti probdělých hodinách budete cítit, jako byste měli měl v krvi 0,5 promile alkoholu, a po 24 hodinách se situace dvojnásobně zhorší.
Úhrada spánkového dluhu, jak se dohánění nevyspání říká, ale nespočívá pouze v naspání chybějících hodin. Je potřeba znormalizovat spánkový režim, usínat v pravidelnou hodinu, v klidné místnosti, ve tmě a probouzet se přirozeně, tedy bez budíku. Důležité je před spánkem nepít nápoje s kofeinem, nejíst těžká jídla, spát ve vyvětrané místnosti a hlavně spát ve správné poloze, v nezávadné matraci se správným množstvím polštářů pod hlavou. V případě spánku totiž nejde pouze o jeho délku, velmi také záleží na kvalitě.
21. března 2024 21:49
Klesající porodnost dělá vědcům starosti. Zjistili, co se do konce století stane
Související
Studie zjistila, jaké problémy trápí lidstvo nejvíce. Téměř polovina lidí trpí jedním typem nemocí
Případů černého kašle mohou být letos v ČR tisíce. Jak jsme na tom s léky a vakcínami?
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě