Nobelovu cenu za fyziku mají Brit, Němec a Američanka. Přispěli k pochopení černých děr

Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali britský fyzik a matematik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka Andrea Ghezová za výzkum, který přispěl k pochopení černých děr. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

Ilustrační foto
doporučujeme

Roger Penrose podle akademie dokázal, že existence černých děr vyplývá z Einsteinovy obecné teorie relativity. Reinhard Genzel a Andrea Ghezová pak poskytli dosud nejpřesvědčivější důkazy o supermasivním objektu v centru naší galaxie. Polovina ceny připadne Penroseovi, druhou polovinu si rozdělí Genzel a Ghezová.

Černá díra je neviditelný vesmírný objekt, jehož gravitační působení je v určité oblasti časoprostoru tak silné, že z něj nemůže podle většiny vědců uniknout žádná hmota a dokonce ani světlo - přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír.

"Roger Penrose pomocí důmyslných matematických metod dokázal, že černé díry jsou přímým důsledkem obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Einstein sám nevěřil, že černé díry, tato vše pohlcující supermonstra, existují," uvedla na svých stránkách Královská švédská akademie věd.

"V roce 1965, deset let po Einsteinově smrti, Roger Penrose dokázal, že se černé díry skutečně mohou utvářet, a detailně je popsal. Jeho průlomový článek je stále považován za nejvýznamnější příspěvek k obecné teorii relativity od Einsteinových dob," dodala akademie.

Reinhard Genzel a Andrea Ghezová vedli každý svůj tým astronomů, kteří se od počátku 90. let minulého století soustřeďovali na oblast zvanou Sagittarius A* v centru naší galaxie. Čím dál přesněji přitom mapovali oběžné dráhy nejjasnějších hvězd nejblíže středu Mléčné dráhy. Zjistili přitom, že jakýsi extrémně těžký, neviditelný objekt hvězdy přitahuje a ty v důsledku toho krouží dokola závratnou rychlostí, napsala švédská akademie věd.

Za použití největších světových teleskopů Genzel a Ghezová vyvinuli metody, kterým dokázali nahlédnout skrz mezihvězdná mračna do centra Mléčné dráhy. Jejich průkopnická práce nám poskytla zatím nejpřesvědčivější důkazy o existenci supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy, dodala akademie.

Vedle medaile a diplomu čeká na laureáty i finanční prémie ve výši deseti milionů švédských korun (25,9 milionu Kč), což je o milion švédských korun více než loni. Slavnostní předávání ocenění plánované na 10. prosince, tedy výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, letos kvůli globální koronavirové krizi změní podobu a bude vysíláno v televizi ze stockholmské radnice. Také laureáti by se měli připojit virtuálně.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Koronavirus přežije na površích podstatně déle, než se myslelo. Na mobilu…

20.10.2020 11:55 Vědci z Australského centra pro prevenci nemocí (ACDP) zjistili, že nový typ koronaviru SARS-CoV-2,…

Nová studie: Miminka krmená z lahve mohou polykat miliony mikroplastů denně

20.10.2020 07:51 Miminka krmená z plastových lahví mohou denně spolykat miliony částeček mikroplastů, uvádí nová…

Padají hvězdy. Meteorický roj Orionidy vrcholí, podmínky pro pozorování…

19.10.2020 16:22 Nastává maximum Orionid. Meteorický roj bude nejčetnější v úterý a ve středu, s očekávanou…

Abnormality v plicích i ledvinách. Symptomy koronaviru přetrvávají i…

19.10.2020 15:52 Mnozí pacienti propuštění z nemocnice mají příznaky dušnosti, únavy, úzkosti a deprese i dva až tři…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama