Nová ozonová díra nad Arktidou náhle zmizela. Vědci neví proč

Nad arktickou oblastí nacházející se mezi polárním kruhem a severním pólem se objevila ozonová díra a zase zmizela. Největší ozonová díra, která byla v této oblasti detekována, vědce velice znepokojuje.

Každoročně během jara vzniká ozonová díra na Antarktidě na jižní polokouli, ale ozonové díry nad severním pólem se vidí velmi zřídka. V březnu dosáhla jedna taková svojí maximální velikosti a poté záhadně zmizela. Podle vědců z Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) nebyla způsobena člověkem, ale vlivem překvapivě silného polárního víru, který vytvořil stratosférické mraky.

Kyselina dusičná, která se nachází ve stratosférických mracích, reaguje s chlorfluoruhlovodíky a vytvoří chlór, který ničí ozon. Vědci rovněž podotkli, že zmizení ozonové díry není vázáno na snížení znečištění kvůli karanténě způsobené pandemií COVID-19.

Vědci se domnívají, že náhlý nárůst chlorfluoruhlovodíků, které jsou zakázány, má původ v Číně, Mongolsku a na Korejském poloostrově. Varovali, že pokud nebude zastavena výroba, bude ohrožena obnova ozonové díry. Zeslabená vrstva ozonu může díky průniku ultrafialového záření způsobit u lidí rakovinu kůže, slepotu nebo snížení imunity.

Chlorfluoruhlovodíky se do 80. let používali jako chladiva a pohonné látky v chladničkách, ale v roce 1987 byl přijat Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země. Přestože k Montrealskému protokolu přistoupilo 196 států světa, od 2012 roku emise škodlivých látek vzrostly o 25 %.

Související

Ilustrační foto

Ozonová díra nad Antarktidou znepokojuje vědce. Letos se ještě nezacelila

Ozonová díra v posledních třech letech trvá nad Antarktidou déle, než tomu bylo v předchozím období. Uvedla to v tiskové zprávě unijní služba Copernicus, která tento fenomén každoročně pozoruje. Trvání ozonové díry se od roku 2020 prodloužilo téměř o měsíc. Proč se tak děje, vědci zkoumají, mezi možnými vysvětleními jsou změny klimatu. Stav ozonové vrstvy se ale v posledních desetiletích díky regulacím výrazně zlepšil.

Více souvisejících

ozonová díra věda Země Slunce arktida

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 1 hodinou

Robert Fico, slovenský premiér

Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?

Poslední dobou se mohlo zdát, že slovenský premiér Robert Fico se stal definitivně moskevskou hlásnou troubou, která neváhá veřejně prohlašovat, že Ukrajina není suverénní stát, Rusko k válce vyprovokovala, s oblibou prohlašoval, že v Kyjevě žádná válka není, že tam vládnou ukrajinští fašisté, a tak podobně. 

před 1 hodinou

včera

Donald Tusk

Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny

Polský premiér Donald Tusk po summitu Evropské rady upozornil, že situace na ukrajinské frontě je kritická a příští týdny mohou rozhodnout o osudu války. Podle premiéra obsahují závěry summitu závazné ustanovení, která zavazují EU přijmout opatření k zajištění bezpečnosti ukrajinského nebe. Tusk se také vyjádřil k zatčení Poláka, který údajně pracoval pro ruskou rozvědku.

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety

USA a Velká Británie ve čtvrtek uvalily rozsáhlé sankce na firmy a jednotlivce, kteří pomáhají s výrobou íránských dronů a řízených střel, uvedla zahraniční média. Jde o reakci na íránský útok na Izrael. Teherán ve čtvrtek zopakoval, že je připraven na další odvetu v případě slibované izraelské reakce. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie

Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie

Když získáte ocenění v prestižní soutěži Fotograf roku, kterou každoročně pořádá Asociace profesionálních fotografů ČR, je to velký úspěch. Dvacetiletý Matyáš Páleníček, čerstvý absolvent Střední školy reklamní a umělecké tvorby Michael, nedávno tuto cenu získal, a to v kategorii do 30 let.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí

Světová zdravotnická organizace (WHO) je znepokojena šířením ptačí chřipky (H5N1) na nové živočišné druhy a lidi. Podtyp H5N1 vedl v posledních čtyřech letech k úmrtí desítek milionů kusů drůbeže, přičemž nakaženo bylo i volně žijící ptactvo a suchozemští či mořští savci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy