Nová studie zcela mění pohled na pravěk: Ženy patrně lovily zvěř stejně jako muži

Na rozdíl od zakořeněného všeobecného mínění se před tisícovkami let ženy rovněž účastnily lovu, a to i na vysokou zvěř. Uvádí se to ve studii americké Kalifornské univerzity. Její autoři vycházejí z objevu ostatků mladé ženy z doby před 9000 lety, která byla pohřbena v peruánských Andách s mnoha loveckými zbraněmi, píše agentura AFP.

Tým Randalla Haase analyzoval i dalších 27 hrobů, které obsahovaly tytéž zbraně. Vědci dospěli k závěru, že ženy mohly tvořit 30 až 50 procent lovců žijících na americkém kontinentu v tomto období.

Studie odporuje rozšířenému názoru, že ve společnosti lovců a sběračů byli lovci hlavně muži. "Ukazuje nám to, že tato domněnka byla nepřesná, alespoň pro jednu část historie lidstva," uvedl Randall Haas.

Závěry studie podle něho zvýrazňují rozdílnosti v praxi spojené s dnešní prací, jako je rozdíl ve mzdách a v kariéře mezi muži a ženami. Ukazuje to, že pokud jde o tyto rozdíly, není na nich nic "přirozeného".

Kostry šesti osob, z toho dvou lovců, objevil Haas a členové místní komunity Mulla Fasiri ve Wilamaya Patjxa, významné archeologické lokalitě v peruánských Andách.

Analýza kostí a zubů umožnila identifikovat ženu starou sedmnáct až devatenáct let, kterou vědci pojmenovali WMP6, a muže ve věku pětadvacet až třicet let.

Vykopávky na místě, kde spočívala mladá žena, byly podle Haase pro vědce zvláště zajímavé. Objevili tu totiž celou sbírku loveckých potřeb a nástrojů na čtvrcení kořisti, které zřejmě dokazují její postavení lovkyně: kamenné hroty kopí, nůž a opracované kameny k vyvrhování a čtvrcení zvířat. Tyto předměty byly v koženém vaku, který se rozložil.

Žena zřejmě používala zbraň nazývanou atlatl, čili vrhač oštěpů, který umožňoval zvýšit rychlost letu a dolet oštěpu.

Aby vědci zjistili, zda tato žena byla výjimkou, zkoumali 429 koster pohřbených v 107 lokalitách na kontinentu, které jsou staré 17.000 až 4000 let. Nalezli 27 jednotlivců, jejichž pohlaví bylo nezvratně zjištěno a jejichž hroby obsahovaly lovecké potřeby. Šlo o 16 mužů a 11 žen.

"Tento vzorek je postačující k tomu, abychom vyvodili závěr, že účast žen na lovu vysoké zvěře byla v této době běžná," uvedli vědci. S použitím statistického modelu odhadli, že ženy v těchto společnostech tvořily 30 až 50 procent lovců.

V roce 2017 se rovněž genetickou studií potvrdilo, že jeden z vikinských válečníků byla ve skutečnosti žena.

Dosud není známo, proč mnohé moderní společnosti lovců a sběračů vykazují diskriminaci pohlaví při loveckých aktivitách. Některé teorie naznačují, že by to mohlo být důsledkem vnějších vlivů.

Je možné, že se vrhač oštěpů patřící mladé ženě označené jako WMP6 dal snáze ovládat než podobné nástroje mužů a že s takovými vrhači mohly děti umět zacházet ještě předtím, než dívky dosáhly pohlavní vyspělosti a musely se věnovat rození a výchově dětí.

Naopak střelba z luku vyžaduje pravidelnou a dlouhodobou praxi.

Randall Haas nyní doufá, že po této studii budou následovat další výzkumy, které pomohou zjistit, zda v této době žily další lovkyně i v jiných částech světa.

Související

Lidé

Výzkum z území Čech přinesl překvapivé poznatky o migraci v pravěku

Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovali zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě.

Více souvisejících

pravěk archeologové historie ženy Muži Peru

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy