Svět zasáhla druhá vlna nového typu koronaviru, která v mnoha státech překonává rekordy dosažené na jaře. Vědci a lékaři z celého světa se snaží přijít na způsoby, jak šíření nemoci omezit tak, aby došlo k co nejmenšímu počtu vážných případů a úmrtí. Kingston Mills, profesor experimentální imunologie na Trinity College v Dublinu, tvrdí, že cest existuje mnoho, některé jsou ale nereálné, jiné by si vyžádaly množství obětí.
Podle řady vědců jsou k omezení šíření koronaviru SARS-CoV-2 zapotřebí přísná kontrolní opatření, které zahrnují efektivní sledování kontaktů a trasování nakažených, masivní testování a izolaci pozitivních případů. Účinnou prevencí je následně hygiena, sociální distanc a nošení ochrany dýchacích cest a sliznice.
Dosáhnout těchto opatření lze mnoha způsoby. Ale například uzavírání hranic, k němuž docházelo na jaře, už v případě mnoha států nyní nepřichází v úvahu. Na druhou stranu samotná opatření k odstranění viru podle imunologa nestačí.
Vědec se proto obává, že dostat nákazu "na nulu" není v současnosti možné a otázkou je, jaká bude situace v budoucnu. Nejúčinnější způsob obrany proti covidu-19 vidí v obranném mechanismu těla, tedy v imunitním systému.
Doposud totiž existuje jen velmi málo případů reinfekce již vyléčených osob a zatím převládá teorie, že pokud se člověk nemocí jednou nakazí, jeho organismus si vytvoří imunitní odpověď, která zabrání opakované nákaze. Je otázkou, jak dlouho tato imunitní reakce funguje, zatím ale vědci nemají potřebná data, se kterými by mohli pracovat.
Vědci se proto domnívají, že řešením pandemie by mohla být dostatečně velká imunita vybudovaná napříč celou populací. Té ale lze dosáhnout pouze dvěma způsoby. Vakcínou nebo takzvaným promořením.
Druhé možnosti se ale lékaři z dobrého důvodu brání. Při promořování totiž může dojít k velkému množství obětí, a pokud by se k němu přistoupilo, musí se odehrát bez starších osob a lidí s vážnými zdravotními problémy. Existuje sice 60 až 70 procentní pravděpodobnost, že mnoho lidí by imunitu vůči viru získalo, při nesprávném zvládnutí ale i riziko vysokého počtu úmrtí.
Toho se obává i Mills, který sice podotýká, že dopad druhé vlny bude pravděpodobně menší na místech, kde bylo dříve infikováno velké množství obyvatel, hrozí ale, že by záměrném infikování obyvatelstva by došlo k nežádoucímu růstu úmrtnosti. Roli hraje i etický fakt, pro většinu populace by totiž mohl být tento způsob boje s virem nepřijatelný.
"Dosažení plošné imunity očkováním by ale teoreticky mohlo dostat čísla infikovaných na nulu. V současnosti je ve vývojovém stádiu více než 200 vakcín proti koronaviru, tyto látky se ale zaměřily na mnohem nižší cíl, a to být minimálně účinné minimálně v 50 procentech, což je hranice nezbytná pro jejich schválení americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv," vysvětluje imunolog v časopise The Conversation.
Podle experta nelze očekávat, že dojde k vytvoření vysoce účinné vakcíny hned na první pokus. Vakcíny totiž budou muset být účinné pro lidi všech věkových skupin a zejména bezpečné pro celou populaci. Bezpečnost je totiž klíčová.
Vakcínu bude navíc nutné vyrobit v dostatečném množství, v miliardách kusů, a to vyžaduje čas. Společnost AstraZeneca, která vyvíjí jednu z vakcín, má dohodu o produkci dvou miliard dávek až do konce roku 2021.
Samotný vliv očkování navíc nebude okamžitý, jak ukazuje historie. Například v případě neštovic se poslední výskyt nemoci objevil v roce 1977, tedy deset let poté, co Světová zdravotnická organizace spustila globální program eradikace. A až 200 let po vývoji první vakcíny proti neštovicím.
21. března 2024 21:49
Klesající porodnost dělá vědcům starosti. Zjistili, co se do konce století stane
Související
Klesající porodnost dělá vědcům starosti. Zjistili, co se do konce století stane
Vědci jsou na stopě metodě, jak léčit Alzheimerovu chorobu
Vědci , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě