Svět zasáhla druhá vlna nového typu koronaviru, která v mnoha státech překonává rekordy dosažené na jaře. Vědci a lékaři z celého světa se snaží přijít na způsoby, jak šíření nemoci omezit tak, aby došlo k co nejmenšímu počtu vážných případů a úmrtí. Kingston Mills, profesor experimentální imunologie na Trinity College v Dublinu, tvrdí, že cest existuje mnoho, některé jsou ale nereálné, jiné by si vyžádaly množství obětí.
Podle řady vědců jsou k omezení šíření koronaviru SARS-CoV-2 zapotřebí přísná kontrolní opatření, které zahrnují efektivní sledování kontaktů a trasování nakažených, masivní testování a izolaci pozitivních případů. Účinnou prevencí je následně hygiena, sociální distanc a nošení ochrany dýchacích cest a sliznice.
Dosáhnout těchto opatření lze mnoha způsoby. Ale například uzavírání hranic, k němuž docházelo na jaře, už v případě mnoha států nyní nepřichází v úvahu. Na druhou stranu samotná opatření k odstranění viru podle imunologa nestačí.
Vědec se proto obává, že dostat nákazu "na nulu" není v současnosti možné a otázkou je, jaká bude situace v budoucnu. Nejúčinnější způsob obrany proti covidu-19 vidí v obranném mechanismu těla, tedy v imunitním systému.
Doposud totiž existuje jen velmi málo případů reinfekce již vyléčených osob a zatím převládá teorie, že pokud se člověk nemocí jednou nakazí, jeho organismus si vytvoří imunitní odpověď, která zabrání opakované nákaze. Je otázkou, jak dlouho tato imunitní reakce funguje, zatím ale vědci nemají potřebná data, se kterými by mohli pracovat.
Vědci se proto domnívají, že řešením pandemie by mohla být dostatečně velká imunita vybudovaná napříč celou populací. Té ale lze dosáhnout pouze dvěma způsoby. Vakcínou nebo takzvaným promořením.
Druhé možnosti se ale lékaři z dobrého důvodu brání. Při promořování totiž může dojít k velkému množství obětí, a pokud by se k němu přistoupilo, musí se odehrát bez starších osob a lidí s vážnými zdravotními problémy. Existuje sice 60 až 70 procentní pravděpodobnost, že mnoho lidí by imunitu vůči viru získalo, při nesprávném zvládnutí ale i riziko vysokého počtu úmrtí.
Toho se obává i Mills, který sice podotýká, že dopad druhé vlny bude pravděpodobně menší na místech, kde bylo dříve infikováno velké množství obyvatel, hrozí ale, že by záměrném infikování obyvatelstva by došlo k nežádoucímu růstu úmrtnosti. Roli hraje i etický fakt, pro většinu populace by totiž mohl být tento způsob boje s virem nepřijatelný.
"Dosažení plošné imunity očkováním by ale teoreticky mohlo dostat čísla infikovaných na nulu. V současnosti je ve vývojovém stádiu více než 200 vakcín proti koronaviru, tyto látky se ale zaměřily na mnohem nižší cíl, a to být minimálně účinné minimálně v 50 procentech, což je hranice nezbytná pro jejich schválení americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv," vysvětluje imunolog v časopise The Conversation.
Podle experta nelze očekávat, že dojde k vytvoření vysoce účinné vakcíny hned na první pokus. Vakcíny totiž budou muset být účinné pro lidi všech věkových skupin a zejména bezpečné pro celou populaci. Bezpečnost je totiž klíčová.
Vakcínu bude navíc nutné vyrobit v dostatečném množství, v miliardách kusů, a to vyžaduje čas. Společnost AstraZeneca, která vyvíjí jednu z vakcín, má dohodu o produkci dvou miliard dávek až do konce roku 2021.
Samotný vliv očkování navíc nebude okamžitý, jak ukazuje historie. Například v případě neštovic se poslední výskyt nemoci objevil v roce 1977, tedy deset let poté, co Světová zdravotnická organizace spustila globální program eradikace. A až 200 let po vývoji první vakcíny proti neštovicím.
Související
Vědci: Bakterie umí odbourávat cholesterol, mohou chránit před srdečními chorobami
Zemřel britský vědec Peter Higgs. Předpověděl existenci částice nesoucí jeho jméno
Vědci , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
včera
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
včera
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
včera
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
včera
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
včera
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
včera
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno včera
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur).
Zdroj: Libor Novák