Pozdní mráz může ovlivnit migraci listnatých stromů, zjistili čeští vědci

To, jak se dřeviny v různých zemích světa vyrovnávají s pozdními jarními mrazy, zkoumal mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. Výzkumníci odhadli, že stromy v Evropě a Asii budou v budoucnu více poškozeny mrazem než v některých částech Severní Ameriky. Studie může přispět například k lepšímu plánování v lesnictví a krajinářství či odhadům, jak mráz ovlivní přesun listnatých stromů do vyšších nadmořských výšek.

Počasí
doporučujeme

Za Akademii věd ČR (AV) o tom v dnešní tiskové zprávě informovala Markéta Růžičková. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopisu PNAS.

Vědci zkoumali výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 až 2017. Popsali, že v oblastech, kde jsou běžné, například na východě Severní Ameriky, mají stromy takzvaně pozdě rašící listy. Naopak v Evropě a v Asii stromy rychle reagují na rostoucí teplotu vzduchu a pozdní mrazy jsou pro ně kritické. Podle Toma Fayla z Biologického centra AV studie ukázala na vyšší četnost pozdních mrazů v některých částech světa. Následné poškození tkání přitom ovlivňuje růst i konkurenceschopnost stromů. Vědci odhadli, že u 35 procent evropské a 26 procent asijské populace lesů mírného pásu, ale pouze 10 procent severoamerických, se v budoucnu zvýší poškození stromů mrazem.

"To, že budou rozdíly jsme předpokládali, ale databáze výzkumných ploch severní polokoule umožnila přímo otestovat s daty v terénu, jak to s náchylností dřevin na planetě je," řekl ČTK Miroslav Svoboda z katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity v Praze.

Dodal, že výsledky ukazují, že podle výzkumu vývoj může jít občas proti tomu, co je očekáváno v důsledku klimatické změny. Svoboda popsal, že vědci předpokládají, že v některých horských polohách například ustoupí smrk a na jeho místo se bude šířit buk. Právě výskyt pozdních mrazů však může zásadně ovlivnit populační dynamiku listnatých dřevin a jejich schopnost migrace do vyšších nadmořských výšek. Jehličnany jsou v tomto ohledu naopak v konkurenční výhodě. Zmapování toho, jak dřeviny na mráz reagují, může pomoci také odborníkům v lesnictví, krajinářství či zemědělství.

Údaje o fenologii listů podle AV pochází z více než 1500 dřevin. Se zkoumáním těch na území Česka pomohly údaje z databáze Invetarizace krajiny CzechTerra na Akademii věd.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Svět čeká v příštích letech další oteplení. Vědci řekli, o kolik stoupne…

09.07.2020 18:38 Aktualizováno Existuje riziko, že v příštích pěti letech bude globální teplota vyšší až o jeden a půl stupně…

V boji za lepší klima jde o prioritu. Výsledky nebudou hned, upozorňují…

09.07.2020 16:00 Snižování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře je prioritou pro mnoho zemí celého světa.…

Covid-19 a statistiky. Počet úmrtí se možná nikdy nedozvíme, naznačuje…

09.07.2020 15:30 Počty úmrtí na covid-19 jsou pravděpodobně zaznamenány po celém světě, ale v mnoha zemích jsou…

ESA zveřejní první snímky Slunce pořízené sondou Solar Orbiter

09.07.2020 15:03 Evropská kosmická agentura (ESA) dnes oznámila, že příští týden ve čtvrtek zveřejní první, zdařilé…

Související:

Právě se děje

Další zprávy