Situace je kritická. Infekce zabíjí víc lidí než rakovina, antibiotika selhávají

Odolnost vůči lékům by mohla lidstvo přivést ke strašlivé krizi. Tým akademiků z Harvardu tvrdí, že rezistence na antibiotika by mohla za pouhé tři desetiletí zabíjet 10 milionů lidí ročně.

Ilustrační foto
doporučujeme

Rezistence vůči antibiotikům dlouhodobě děsí lékařské experty, i proto se usilovně snaží najít řešení tohoto doslova vražedného problému. Harvard Medical School ve své predikci varoval, že v případě nejhorší varianty katastrofického fenoménu by mohlo do roku 2050 umírat 10 milionů lidí ročně.

V současné době se odhaduje, že asi 50.000 lidí umírá každý rok v Evropě a USA kvůli neléčitelným infekcím, uvádí odborný magazín Review on Antimicrobial Resistance. Jen v Británii ročně umírá kvůli organismům odolným vůči antibiotikům nejméně 12.000 lidí, což je víc než na rakovinu prsu.

Smrtící bakterie se postupně přizpůsobují a daří se jim odolávat i vyšším dávkám antibiotik. Konkrétně vědci zkoumali bakterii e-coli, která v petriho misce odolává stále větším dávkám léků. Stačily pouze dva týdny a vědci mohli zpozorovat, jak se malá skupina bakterií stala rezistentní vůči vyšší a vyšší dávkám antibiotik.

Problém ještě zhoršuje fakt, že tyto rezistentní bakterie pak plodí ještě odolnější kmeny. Jeden z autorů této studie, Roy Kishony, řekl: „Je to silný příkladem toho, jak snadné je pro bakterie stát se rezistentní vůči antibiotikům."

V případě, že bude rostoucí trend antibiotické rezistence pokračovat, pak by do poloviny 21. století mohlo zemřít až 10 milionů lidí ročně. Během pouhých tří desetiletí tak může být odolnost vůči antibiotikům smrtelnější než rakovina a onemocnění srdce. Odborníci také vyčíslili globální náklady na studium s mikrobiální rezistence na 80 bilionů liber.

Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno vydala seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika, vzhledem k riziku, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení. „Tento seznam byl sestaven ve snaze zaměřit a podpořit výzkum a vývoj nových antibiotik," upozornila WHO, podle níž je potřeba zabránit opětovnému vzniku a šíření nevyléčitelných infekčních nemocí.

Riziko je považováno za „kritické" u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Imunita proti covidu trvá aspoň šest měsíců. Vědci nevyloučili, že nelze…

24.11.2020 14:31 Jednou z nejspekulovanějších otázek mezi vědci je dlouhodobá imunita proti novému typu koronaviru a…

Nanoled? Čeští vědci provedli unikátní experiment s vodou, zaujal ve světě

24.11.2020 10:08 Čeští vědci prokázali, že pokud se voda nachází ve velmi malém ohraničeném prostoru, tuhne až při…

V Praze vznikne světově ojedinělý fúzní reaktor, říká ředitel Ústavu…

24.11.2020 09:54 ROZHOVOR – Na půdě Akademie věd České republiky vznikne tokamak, který bude jako jediný na světě…

Australští vědci se obávají o budoucnost ptakopyska, má být zařazen mezi…

24.11.2020 08:20 Australští vědci se obávají o budoucnost ptakopyska podivného, malého obojživelného savce, jenž…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama