Jako první lidmi vyrobený objekt prolétla pásmem asteroidů za Marsem, poslala první snímky Jupitera a jako první člověkem vytvořené těleso opustila v červnu 1983 orbitu nejvzdálenější známé planety sluneční soustavy. I poté americká sonda Pioneer 10, vypuštěná před půl stoletím, 3. března 1972, zkoumala tajemný vesmír, než v lednu 2003 vyslala k Zemi poslední signál. Odmlčela se asi 12 miliard kilometrů od Země, směřujíc rychlostí zhruba 12 kilometrů za sekundu ven ze sluneční soustavy.
Tato sonda, která na palubě nese vzkaz pro mimozemské civilizace - destičku s obrázkem muže a ženy a polohou Země v galaxii, však dnes není nejvzdálenějším lidmi stvořeným objektem ve vesmíru. Předběhla ji v roce 1998 americká sonda Voyager 1, která směřuje opačným směrem od Země. Sonda Voyager 1, vypuštěná v roce 1977, se totiž pohybuje rychleji a v současnosti se nachází zhruba 23 miliard kilometrů od Země. I ona směřuje ven ze sluneční soustavy. Na rozdíl od Pioneeru 10 Voyager 1 ale stále funguje a odesílá data.
Sondu Pioneer 10, která váží 259 kilogramů, je široká 71 centimetrů a vysoká 25,5 centimetru, vypustil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) 3. března 1972 z floridského mysu Canaveral. Po startu dosáhla tehdy rekordní rychlosti - asi 14,4 km za sekundu a za 11 hodin přeťala oběžnou dráhu Měsíce. V polovině července 1972 jako první lidské těleso vstoupila do pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a bezpečně z něj vyšla v únoru 1973.
Během pobytu na oběžné dráze Jupitera, k němuž se dostala nejblíže (asi 130.000 km) na začátku prosince 1973, poslala na Zemi tři stovky fotek této největší planety sluneční soustavy. Díky nim se mimo jiné potvrdilo, že Jupiter je takzvaný plynný obr, tedy že většina jeho hmoty je plyn či plyn stlačený do kapalného skupenství.
Sonda Pioneer 10, která má na své palubě přístroje pro měření magnetických polí, slunečního větru, vesmírného záření a mikrometeoroidů, přinesla řadu dalších vědeckých poznatků. V červnu 1983 pak přeťala dráhu planety Neptun a dostala se tak do takzvaného Kuiperova pásu. Tato oblast sestává z několika desítek tisíc těles větších než 100 km a mnohem více menších těles, jejichž počet se odhaduje řádově v miliardách. Patří mezi ně například i trpasličí planeta Pluto.
V roce 1997 NASA projekt Pioneer 10 formálně ukončila, ale sledování sondy pokračovalo. Rádiový kontakt s ní byl naposledy navázán v lednu 2003, následující měsíc už sonda na vyslaný signál neodpověděla; podle NASA už na to neměla dostatečnou energii. Elektrickou energii dodávaly sondě čtyři radioizotopové generátory o maximálním výkonu 155 wattů.
Poslední kontakt se sondou Pioneer 10 byl navázán, když byla někde na pomezí Kuiperova pásu a takzvaného Oortova oblaku. Toto mračno asi bilionu dlouhoperiodických komet se nachází asi ve vzdálenosti 7500 až 15000 miliard kilometrů od Slunce. Je tak zřejmě nejsvrchnější vrstvou sluneční soustavy. Ta je ohraničena dosahem gravitačního působení Slunce, tedy zhruba 18750 miliard kilometrů. V Oortově oblaku, jehož existence zatím nebyla prokázána, je ale gravitační síla Slunce již velmi slabá.
Program Pioneer zahájila NASA v roce 1958 a původně byl jeho cílem výzkum Měsíce, k němuž bylo neúspěšně vysláno prvních několik sond programu. Teprve od Pioneeru 5 se program zaměřil na průzkum vesmíru mezi Zemí a dalšími planetami. Nejúspěšnější byla vedle sondy Pioneer 10 sonda Pioneer 11, která prováděla úspěšné průzkumy u Jupiteru a Saturnu.
11. dubna 2024 13:55
Vědci: Bakterie umí odbourávat cholesterol, mohou chránit před srdečními chorobami
Související
Čína už se stává hrozbou nejen na Zemi, varuje NASA
Bílý dům chce vytvořit nové časové pásmo. Nebude ale na Zemi
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
před 1 hodinou
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
před 1 hodinou
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
před 2 hodinami
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
před 2 hodinami
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
před 2 hodinami
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
před 3 hodinami
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
před 3 hodinami
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
před 4 hodinami
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
před 4 hodinami
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
před 5 hodinami
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
před 5 hodinami
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
před 6 hodinami
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
před 6 hodinami
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
před 6 hodinami
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
před 7 hodinami
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
před 7 hodinami
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
před 8 hodinami
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
před 8 hodinami
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
před 9 hodinami
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
Pád osoby do kolejiště ve stanici Flora zastavil ve čtvrtek dopoledne provoz linky A pražského metra. Vlaky nejezdily zhruba hodinu, zatímco na místě zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. Vážně zraněný muž byl převezen do nemocnice v umělém spánku.
Zdroj: Jan Hrabě