Za posledních 500 let nastalo v Evropě devět období zvýšené povodňové aktivity. Poslední, mezi lety 1990 - 2016, bylo nejhorší. Během něj přibylo také letních povodní. Na zkoumání událostí na evropských tocích i teplotních podmínek se podíleli i čeští vědci. Historický přehled zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature.
Akademie věd ČR (AV) o tom ČTK informovala v tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracovalo 42 vědců z 18 zemí. Za Česko na ní pracovali výzkumníci z AV, Masarykovy univerzity (MU) v Brně a Českého hydrometeorologického ústavu.
Vědkyně Monika Bělínová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČTK řekla, že studie ukázala, že zatímco v minulosti docházelo k povodním častěji za chladnějších podmínek, nyní je hlavním faktorem jejich růstu globální oteplování. "Dnešní hydrologické podmínky se výrazně odlišují od těch v minulosti. Změnilo se načasování povodní během roku. Dříve se v letním období vyskytlo 41 procent středoevropských povodní, v současnosti vzrostl podíl letních povodní na 55 procent. Proto by měl být charakter současného povodňového období, tedy mezi lety 1990 - 2016, zohledněn v managementu povodňových rizik a strategií," upozornila vědkyně. Podle dalšího spoluautora studie, Rudolfa Brázdila z Přírodovědecké fakulty MU, se tak poslední období lišilo teplotou vzduchu, sezonalitou i rozsahem záplav.
Výzkumníci získali dlouhodobý přehled o dění na hlavních evropských tocích díky analýze 103 historických řad povodní. Ty byly založeny na informacích z kronik, novin, deníků i obrazových dokumentací. "V kombinaci s novodobými systematickými hydrologickými pozorováními se staly základem pro odpovídající statistickou analýzu a sepsání stávajícího článku," dodala Bělínová. Čeští autoři přispěli informacemi o povodních na Vltavě, Labi, Ohři, Odře, Moravě, Dyji a Otavě.
Mezi na povodně nejbohatší období patřily v posledních 500 letech roky 1560 až 1580 v západní a střední Evropě, roky 1760 až 1800 ve většině Evropy, v západní a jižní Evropě pak léta 1840 až 1870 a právě léta 1990 až 2016, kdy povodně sužovaly nejvíce západní a střední Evropu.
Na studii čeští vědci spolupracovali s kolegy z Belgie, Chorvatska, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Velké Británie, Maďarska a Litvy.
Související

V Německu zvedly vytrvalé deště hladiny řek

V Kalifornii hrozí záplavy, varují úřady po silné bouři
Aktuálně se děje
před 58 minutami

Spojenci Kyjevu přislíbili celkem 321 tanků, řekl ukrajinský velvyslanec
Aktualizováno před 1 hodinou

Útok v Jeruzalémě: Sedm mrtvých po střelbě, útočník je mrtev
před 1 hodinou

Volební místnosti: První den prezidentského finále skončil, provázel ho zvýšený zájem voličů
včera

Pence přebírá plnou odpovědnost za tajné dokumenty, jež se u něj našly
Aktualizováno včera

Sledovali jsme ONLINE: Češi začali rozhodovat o prezidentovi. Pavel i Babiš odvolili už v pátek
Aktualizováno včera

Vláda od dubna upravuje podporu ukrajinských uprchlíků
včera

Jourová se v Estonsku zasazovala za Rádio Svobodné Rusko
Aktualizováno včera

Morawiecki potvrdil ochotu Polska dát Ukrajině až 60 modernizovaných tanků
včera

Ukrajina si kvůli Orbánovi předvolá maďarského velvyslance
včera

OBRAZEM: "Generál je náš!" Pavel odvolil mezi svými v Černoučku
včera

Na Donbasu je podle Zelenského napjatá situace
včera

Výsledky voleb: Kde a jak sledovat zítřejší sčítání hlasů?
Aktualizováno včera

Rakušan očekává od prezidentských voleb bitvu do posledního hlasu
včera

Důležitý bude nejen vítěz voleb, ale i náskok, s jakým vyhraje, míní Vystrčil
včera

Bartoš take kritizuje Babiše, ve strašení podle něj příliš daleko
včera

WHO registrovala v minulém týdnu téměř 40 tisíc úmrtí souvisejících s covidem
včera

Putin útočil na Kyjev i při připomínce sovětského podílu na ukončení holokaustu
včera

Klaus cítil rozpaky, přesto volil. Prezident má podle něj k funkci přistupovat s respektem
včera

Fischer po prvním kole podpořil Pavla, v druhém ho volil. Počítá se každý hlas, zdůraznil
včera
Jurečka prohlásil, že Babišova prezidentská kampaň byla za hranou
Prezidentská kampaň za poslední dva týdny byla podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) již za hranou. Poukázal přitom na silná vyjádření, která v kampani využil předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho tým. Jurečka to dnes ČTK řekl v Rokytnici na Přerovsku, kde s manželkou odevzdal hlas v prezidentských volbách. Uvedl, že volil Petra Pavla s tím, že je to pro něj kandidát, který bude důstojně vykonávat úřad prezidenta České republiky.
Zdroj: ČTK