Vědce roky zajímal původ záhadných vesmírných jevů. Letos došlo k průlomu

Rychlé radiové záblesky jsou přechodné radiové impulsy, které mohou trvat od milisekundy až po několik sekund a mají více energie než několik stovek Sluncí. Vědci radiové záblesky detekovali již v roce 2007, kdy byly velkou záhadou. Dlouho se totiž vědcům nedařilo odhalit, odkud vlastně pocházejí.

FRB neboli rychlý rádiový záblesk je výbuch extrémně silných radiových vln vzdálených několik miliónů světelných let. Většina radiových záblesků byla doposud pouze jednorázovou a neopakující se událostí. Vědci i proto nedokázali určit, odkud přesně záblesky pocházejí. Za potenciálního tvůrce FRB byla považována např. supernova nebo jiná civilizace, což bylo krajně nepravděpodobné. První studie odhalila, že se jedná o neutronovou hvězdu.

„Toto je vůbec první spojení mezi magnetary a Fast Radio Bursts. Jedná se o skutečně velký objev, který osvětluje původ těchto záhadných jevů,“ řekl astrofyzik Sandro Mereghetti z Národního ústavu pro astrofyziku v Itálii.

Když se supernova zhroutí do vysoce magnetické neutronové hvězdy, vědci ji nazývají magnetar. Ve vnějších vrstvách se nachází plazma těžkých kovů a vznikají seismické vibrace, které mají za následek záblesk rentgenového a gama záření. Mají extrémně silné magnetické pole, které je 1000krát větší než u běžné neutronové hvězdy. Vědci tyto magnetary označují SGR.

Začátkem letošního roku vědci zaznamenali radiové impulsy po celém světě, ale zlom přišel koncem dubna. Několik přístrojů zaznamenalo výbuch, který byl historicky nejblíže naší planetě. Kanadský dalekohled CHIME, který slouží k detekci velkého počtu FRB, nebyl schopný odhalit sílu výbuchu právě kvůli jeho blízkosti.

Mereghetti a jeho tým museli použít data z družice INTEGRAL Evropské kosmické agentury a díky těmto datům spojili magnetar s názvem SGR 1935 + 2154 s radiovým impulsem. „Většina ostatních satelitů nebyla schopna zaměřit polohu na obloze a data z IBIS Imager bya rozhodující pro zjištění, že impulsy skutečně pochází z SGR 1935 + 2154,“ uvedl astrofyzik Volodymyr Savčenko.

Tento radiový impuls, který pomohl osvětlit, odkud pravděpodobně pochází, byl zcela výjimečným, protože obsahoval i rentgenovou polaritu, což bylo zaznamenáno vůbec poprvé. Podle vědců tak mohou být signály mnohem složitější, než si doposud mysleli. Pravděpodobně může existovat více typů radiových výbuchů, které přístroje nejsou zatím schopné identifikovat.

„Je to velmi zajímavý výsledek a podporuje tvrzení, že existuje spojení mezi FRB a magnetary, protože dosud FRB nebyly detekovány společně s rentgenovým zářením“ řekl pro Science Alert Mereghetti, který dodal, že původ radiových vln mohl být odhalen pouze proto, že se neutronová hvězda nachází jen asi 30 000 světelných let daleko.

Nelze tvrdit, že záhada FRB je vyřešena, protože mnoho signálů se chová velmi odlišně. Některé jsou silnější, některé slabší, dokonce vědci u jednoho objevili začátkem února opakující se cyklus. Impuls s označením FRB 180916 se opakuje každých 16,35 dní.

Související

Více souvisejících

vesmir věda astronomie

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní

Česko má nový nejdražší vydražený obraz v dějinách země. Olejomalba Františka Kupky nazvaná Conception/Danae (Početí) se v neděli v Praze prodala za 115 milionů korun. S aukční přirážkou dosáhne finální cena částky 126,5 milionu korun.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy