Vikingy z Grónska vyhnal nedostatek mrožů, uvádějí vědci

Za odchodem Vikingů z Grónska v 15. století možná nestálo pouze ochlazování klimatu, jak se dosud soudilo, ale i nadměrné lovení mrožů. Vikingové jich zabili tolik, že se tamní populace ploutvonožců ocitla až na pokraji vyhynutí. Při výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Quarternary Science Reviews, k tomu dospěl tým vědců z Británie a Skandinávie.

Vikinské komunity v arktických podmínkách Grónska vzkvétaly přes 400 let, od 11. století, kdy k jeho pobřeží připlul mořeplavec Erik Rudý. Vikingové se pak na ostrově živili lovem mrožů pro jejich kly, které na trhu prodávali jako velmi ceněnou komoditu - slonovinu, respektive takzvanou mrožovinu. Podle studie však evropské trhy ve 13. století zaplavila opravdová slonovina a mrožů zároveň kvůli masivnímu lovení drasticky ubylo.

Vědci z univerzit v Cambridgi, Oslu a Trondheimu zkoumali předměty vyrobené před rokem 1400 z mrožoviny z celé Evropy a zjistili, že téměř všechny z nich pocházely z mrožů lovených Vikingy v Grónsku. Novější předměty byly vyrobené z klů menších zvířat - pravděpodobně samiček a mláďat - což naznačuje, že se stáda mrožů tenčila.

"Severští Gróňané potřebovali od Evropy železo a dřevo a na oplátku vyváželi převážně produkty z mrožů," uvedl archeolog James Barrett z Cambridgeské univerzity. "Severští lovci se museli vydat hlouběji za severní polární kruh, aby získali čím dál tím skrovnější množství mrožoviny. Jak se populace mrožů zmenšovala, ubývaly i komunity Seveřanů," vysvětlil Barrett.

K úplnému odchodu Vikingů přispěly i další okolnosti, popisuje ve studii vědecký tým. Patřila mezi ně například změna klimatu během takzvané malé doby ledové a neudržitelné postupy při pěstování plodin. "Pokud se začaly hroutit ceny za výrobky z mrožů i jejich populace, muselo to zásadně narušit odolnost obyvatel," dodává však Bastiaan Star z univerzity v Oslu.

Související

Snímek z dánského filmu Divoch.

RECENZE: Netradiční dánský snímek Divoch maskuje lidské drama za krimi komedii

Temná tragikomedie o krizi středního věku, ztraceném mužství i o vlivu vlastního kriminálního jednání na člověka. Divoch od mladého dánského režiséra se vymyká z běžného žánru komedie, do níž vkládá silné myšlenky podněcující diváka k přemýšlení. Příběh je silně spjat s krásnou norskou krajinou, jejíž nástrahy jsou často katalyzátorem událostí.

Více souvisejících

vikingové grónsko historie archeologové

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 36 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy