Vyvracíme dezinformace: Covid není obyčejná chřipka, mají k sobě hodně daleko

Wu-chanská rýma, čínská chřipka, či nemoc, o které ani nevíte, že ji máte. Nejen těmito názvy se v posledních týdnech tituluje covid-19, o němž se říká, že je méně závažný, než obyčejná chřipka. Ve skutečnosti se ale jedná o dezinformační tvrzení založené na nedostatku faktů a dojmu, že nakažení lidé nepociťují žádné příznaky.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) každoročně onemocní chřipkou až 55 milionů Američanů a 63 000 jich tomuto viru podlehne. Celosvětově pak zemře podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na chřipku ročně až 650 000 lidí a počet nakažených pak stoupá až do stovek milionů.

Covidem-19 se za půl roku nakazilo sice "pouze" 18 milionů lidí, více než 650 000 nakažených ale podle statistik John Hopkins University zemřelo. Opatření zavedené napříč světem navíc uvrhla do karantény třetinu lidstva a ekonomické dopady jsou a budou mnohem větší, než jaké má epidemie chřipky. Ne nadarmo se proto o pandemii hovoří jako o nejhorší nemoci, které svět čelí od španělské chřipky.

Proč ale má nový typ koronaviru takový vliv, když pro mnoho lidí v porovnání s chřipkou vypadá jako menší hrozba? Na to našel odpověď deník The Wall Street Journal, který upozornil na zásadní záměnu pojmů.

Bilance infikovaných chřipkou je totiž založena na odhadu. Hovoříme-li o nemocných, mluvíme o maximálním odhadu, tedy nejvyšší možné hranici, která nemusí odpovídat realitě. Naopak údaje o covid-19 se týkají pouze skutečně diagnostikovaných pacientů, přičemž je známo že nemoc lze prodělat i bez příznaků. Ne všichni nakažení jsou tak testováni a často jsou statistiky podhodnocené.

Koronavirem tak může být nakaženo podstatně více lidí, stejně tak mu mohlo i mnohem více lidí podlehnout. Naopak chřipkou může ročně onemocnět a zemřít na ni mnohem méně lidí, než se uvádí. Proto nelze obě nemoci srovnávat na základě statistik, neboť k jejich výpočtu jsou pokaždé využita jiná data.

Není to ale jediná závažná odlišnost. Nemoc způsobená novým typem koronaviru je nakažlivější, šíří se více, rychleji a zatímco léčba chřipky obvykle zabere 7 dní, někdy ale i třeba jen 3 dny, léčba covid-19 je záležitostí mnoha týdnů až, jak ukazují některé případy, měsíců.

Pandemie chřipky H1N1 z roku 2009 může sloužit jako ukazatel rozdílu v rychlosti přenosu mezi chřipkou a koronavirem. Porovnáme-li jen laboratorní potvrzené případy, virem H1N1 se za prvních 102 dní nakazilo 43 677 lidí, z nichž 302 zemřelo. Za období o 22 dní kratší koronavirus dostalo devětkrát více lidí a podlehlo jich 42krát víc.

Nákaza, na kterou dosud neexistuje lék, rovněž klade velké břemeno na zdravotnický personál a nemocnice. Namísto jemných vln infikovaných lidí, které se táhnou napříč celou zemí několik měsíců, udeřila přílivová vlna covid-19 v polovičním čase. Koncentrace rychle nahromaděných těžkých průběhů onemocnění tak zcela zahltila zasažené oblasti.

Ostatně průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou je 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde podle serveru o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru.

Mít nemocnici plnou pacientů s vysoce nakažlivou chorobou také velmi rychle vyčerpá zásoby ochranných pomůcek, což vede k tomu, že jsou riziku vystaveni i sami zdravotníci. V chřipkové sezoně se přitom podobná ochrana používá jen výjimečně. Většina personálu má totiž určitou imunitu vůči chřipce, ať už přirozenou nebo nabytou očkováním. 

Na tento rozdíl ostatně upozornilo i Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). To na svém webu upozornilo, že jedním z hlavních rozdílu je, že proti covidu očkování neexistuje. Většina nakažených chřipkou se navíc zotaví. Jak ale upozorňuje CDC, i vyléčený koronavirus má na lidské tělo větší vliv.

Může způsobit například krevní sraženiny, ale i poškodit řadu orgánů, jako plíce, srdce, játra nebo zažívací trakt. Jiné studie například prokázaly přímou spojitost s kardiovaskulárním systémem. Chřipka sice není banální nemoc a i ona může poškodit některé orgány či přivodit smrt, k tomu ale ve většině případů nedochází. 

Související

Bohumil Kartous Rozhovor

Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous

Jak silná je aktuálně česká dezinformační scéna? Jak se daří českému státu bojovat proti falešným zprávám a antisystémovým hnutím? A jaká jsou největší nebezpečí v internetovém prostoru? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly pedagoga a mluvčího Českých elfů Bohumila Kartouse, jenž je kromě toho také autorem dvou knih – No Future a nedávno vydané Future ON!.
Vít Rakušan Komentář

Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?

Ministerstvo vnitra pod patronátem Víta Rakušana spustilo informační platformu Nenaletět.cz, která má sloužit pro veřejnost a informovat ji o aktuálních tématech i službách státu. Slovy samotného ministra vnitra má „informovat o tématech, která rezonují veřejným prostorem, a předcházet tak informačnímu šumu a nejasnostem.“ Tahle aktivita se zařazuje bok po boku dalším informačně-vzdělávacím snahám o zvyšování mediální gramotnosti a lepší informovanosti. Propagace formou letáků, tiskovin atd. přijde na nějakých 40 milionů a média si jí záhy zařadila do kolonky „boje proti dezinformacím.“

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 38 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

Změna času nastane posledního březnového dne. Ručičky se posouvaly už před více než sto lety

Meteorologové slibují, že nejvyšší teploty mohou o Velikonocích atakovat letní hodnoty. Příznačně k tomu, že v neděli začne letní čas. Třetí ze čtyř volných dnů tak bude o hodinu kratší. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy