Wu-chanská rýma, čínská chřipka, či nemoc, o které ani nevíte, že ji máte. Nejen těmito názvy se v posledních týdnech tituluje covid-19, o němž se říká, že je méně závažný, než obyčejná chřipka. Ve skutečnosti se ale jedná o dezinformační tvrzení založené na nedostatku faktů a dojmu, že nakažení lidé nepociťují žádné příznaky.
Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) každoročně onemocní chřipkou až 55 milionů Američanů a 63 000 jich tomuto viru podlehne. Celosvětově pak zemře podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na chřipku ročně až 650 000 lidí a počet nakažených pak stoupá až do stovek milionů.
Covidem-19 se za půl roku nakazilo sice "pouze" 18 milionů lidí, více než 650 000 nakažených ale podle statistik John Hopkins University zemřelo. Opatření zavedené napříč světem navíc uvrhla do karantény třetinu lidstva a ekonomické dopady jsou a budou mnohem větší, než jaké má epidemie chřipky. Ne nadarmo se proto o pandemii hovoří jako o nejhorší nemoci, které svět čelí od španělské chřipky.
Proč ale má nový typ koronaviru takový vliv, když pro mnoho lidí v porovnání s chřipkou vypadá jako menší hrozba? Na to našel odpověď deník The Wall Street Journal, který upozornil na zásadní záměnu pojmů.
Bilance infikovaných chřipkou je totiž založena na odhadu. Hovoříme-li o nemocných, mluvíme o maximálním odhadu, tedy nejvyšší možné hranici, která nemusí odpovídat realitě. Naopak údaje o covid-19 se týkají pouze skutečně diagnostikovaných pacientů, přičemž je známo že nemoc lze prodělat i bez příznaků. Ne všichni nakažení jsou tak testováni a často jsou statistiky podhodnocené.
Koronavirem tak může být nakaženo podstatně více lidí, stejně tak mu mohlo i mnohem více lidí podlehnout. Naopak chřipkou může ročně onemocnět a zemřít na ni mnohem méně lidí, než se uvádí. Proto nelze obě nemoci srovnávat na základě statistik, neboť k jejich výpočtu jsou pokaždé využita jiná data.
Není to ale jediná závažná odlišnost. Nemoc způsobená novým typem koronaviru je nakažlivější, šíří se více, rychleji a zatímco léčba chřipky obvykle zabere 7 dní, někdy ale i třeba jen 3 dny, léčba covid-19 je záležitostí mnoha týdnů až, jak ukazují některé případy, měsíců.
Pandemie chřipky H1N1 z roku 2009 může sloužit jako ukazatel rozdílu v rychlosti přenosu mezi chřipkou a koronavirem. Porovnáme-li jen laboratorní potvrzené případy, virem H1N1 se za prvních 102 dní nakazilo 43 677 lidí, z nichž 302 zemřelo. Za období o 22 dní kratší koronavirus dostalo devětkrát více lidí a podlehlo jich 42krát víc.
Nákaza, na kterou dosud neexistuje lék, rovněž klade velké břemeno na zdravotnický personál a nemocnice. Namísto jemných vln infikovaných lidí, které se táhnou napříč celou zemí několik měsíců, udeřila přílivová vlna covid-19 v polovičním čase. Koncentrace rychle nahromaděných těžkých průběhů onemocnění tak zcela zahltila zasažené oblasti.
Ostatně průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou je 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde podle serveru o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru.
Mít nemocnici plnou pacientů s vysoce nakažlivou chorobou také velmi rychle vyčerpá zásoby ochranných pomůcek, což vede k tomu, že jsou riziku vystaveni i sami zdravotníci. V chřipkové sezoně se přitom podobná ochrana používá jen výjimečně. Většina personálu má totiž určitou imunitu vůči chřipce, ať už přirozenou nebo nabytou očkováním.
Na tento rozdíl ostatně upozornilo i Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). To na svém webu upozornilo, že jedním z hlavních rozdílu je, že proti covidu očkování neexistuje. Většina nakažených chřipkou se navíc zotaví. Jak ale upozorňuje CDC, i vyléčený koronavirus má na lidské tělo větší vliv.
Může způsobit například krevní sraženiny, ale i poškodit řadu orgánů, jako plíce, srdce, játra nebo zažívací trakt. Jiné studie například prokázaly přímou spojitost s kardiovaskulárním systémem. Chřipka sice není banální nemoc a i ona může poškodit některé orgány či přivodit smrt, k tomu ale ve většině případů nedochází.
21. března 2024 21:49
Klesající porodnost dělá vědcům starosti. Zjistili, co se do konce století stane
Související
Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous
Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?
Boj proti dezinformacím a fake news , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 38 minutami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 52 minutami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 1 hodinou
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 1 hodinou
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 1 hodinou
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 2 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 2 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 2 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 3 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 4 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
včera
Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně
včera
Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále
včera
Tragická nehoda FlixBusu v Německu. Autobus skončil na boku, pět mrtvých
včera
Změna času nastane posledního březnového dne. Ručičky se posouvaly už před více než sto lety
Meteorologové slibují, že nejvyšší teploty mohou o Velikonocích atakovat letní hodnoty. Příznačně k tomu, že v neděli začne letní čas. Třetí ze čtyř volných dnů tak bude o hodinu kratší.
Zdroj: Jan Hrabě