WMO: Ozonová díra nad Antarktidou patřila loni k největším za 40 let

Ozonová díra nad Antarktidou se zacelila v posledních prosincových dnech, vloni však patřila k největším za posledních 40 let. Uvedla to tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ozonová díra se vloni rozrostla kvůli velice nízkým teplotám ve stratosféře, ze stejného důvodu se vyskytla i nad Arktidou.

Ilustrační foto
doporučujeme

Vloni se ozonová díra začala výrazně otevírat v polovině srpna a na začátku října její velikost zaznamenala nejvyšší hodnotu, když dosáhla rozlohy 25 milionů kilometrů čtverečních. Díra byla jednou z největších, nejhlubších a dlouho trvajících za posledních 40 let, po něž se tento fenomén měří. Naopak v roce 2019 měla relativně malou rozlohu.

"Tyto dva ročníky nám ukazují, jak se může díra v ozonu meziročně měnit, a pomáhají nám pochopit, jaké faktory přispívají k velikosti, trvání a závažnosti (díry v ozonu)," uvedla Oxana Tarasovová z WMO. Podle ní je i nadále zásadní dodržovat Montrealský protokol z roku 1987, který napomohl k omezení emisí freonů. Tento druh plynu přispívá k destrukci ozónu.

Vývoj ozonové díry nad Antarktidou má sezónní charakter. Díra se nejvíce otevírá během australského jara (od srpna do října) a zaceluje se během australského léta - na konci kalendářního roku. Narušení ozonové vrstvy totiž souvisí s teplotami ve stratosféře, to znamená ve výšce deseti až 50 kilometrů od zemského povrchu, kde se ozonová vrstva nachází.

Když teplota ve stratosféře klesne pod -78 stupňů, začínají se vytvářet tak zvaná perleťová oblaka, díky kterým se uskutečňují chemické reakce, které ozon ničí. Vloni byly dlouhodobě zaznamenány ve stratosféře nízké teploty, což napomáhalo vzniku těchto mraků.

Z podobných důvodů se vloni v dubnu otevřela díra v ozonové vrstvě i nad Arktidou, což je neobvyklý jev.

Ozonová vrstva chrání živé organismy na planetě před ultrafialovým slunečním zářením. Postupné narušování její tloušťky vedlo podle odborníků k nárůstu rakovinných, kožních a očních onemocnění i k dalším negativním důsledkům.

Na pólech nastal v 80. letech minulého století obzvlášť rychlý úbytek ozonu. Situace se ale zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Zejména freony se masově používaly třeba jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách. V posledních letech vědci zaznamenali posílení ozonové vrstvy ve stratosféře.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Vědec: Novým mutacím viru by bránila urychlená vakcinace

19.01.2021 14:37 Nové mutace koronaviru jsou zdrojem oprávněných obav. Nejpřijatelnější cesta, jak bránit nástupu…

Vědci se bojí o indonéský Jurský park a komodské draky

17.01.2021 12:42 Varan komodský je známý také jako komodský drak; tuto přezdívku plně opravňuje jeho váha, která…

Test motoru nové rakety pro lety na Měsíc skončil v USA předčasně

17.01.2021 09:13 Důležitý test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit…

Očkování už dávno nejsou jen injekce. Koronaviru mohou časem bránit i…

16.01.2021 22:01 Aktualizováno Ačkoliv má většina lidí proces očkování spojený především s nepříjemnou injekcí, způsobů, jak do…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama