Za požáry v Austrálii mohou klimatické změny, tvrdí odborníci v nové studii

Za ničivé požáry, které v druhé polovině roku 2019 a na začátku letošního roku postihly Austrálii, mohou nejméně ze 30 procent klimatické změny. Uvedli to odborníci, kteří se zapojili do studie analytického centra pro výzkum klimatických změn WWA. Varovali rovněž, že požáry podobného rozsahu mohou představovat nezvladatelné nebezpečí v podobě emisí a dalšího nárůstu teplot.

O studii informovala nadace Thompson Reuters. Požáry v Austrálii propukly ve druhé polovině loňského roku, plně pod kontrolu se je podařilo dostat až tento měsíc. Vyžádaly si nejméně 34 lidských životů a usmrtily 1,5 miliardy zvířat. Zasáhly 19 milionů hektarů půdy, vypočítala klimatoložka Sophie Lewisová z Univerzity Nového Jižního Walesu v australském hlavním městě Canberra. To je plocha dvakrát větší než celé Česko. "Lidstvo a příroda musely za požáry zaplatit obrovskou cenu," řekla Lewisová.

Do výzkumu WWA se zapojili vědci z celého světa. Podařilo se jim prokázat například souvislost klimatických změn a vlny veder, která v minulém roce vedla k pokoření teplotních rekordů ve Francii, nebo extrémních srážek během loňské tropické bouře Imelda v Texasu.

U australských lesních požárů je ale těžké stanovit, jak moc se na nich klimatické změny podílely, napsala ve středu BBC. Nejspíše tu působilo více faktorů jako například zvýšená spotřeba vody, která vysušuje krajinu, nebo tvorba tepelných ostrovů ve městech a jejich okolí. Vědci se však shodli na tom, že klimatické změny přispěly k problému minimálně ze 30 procent.

Podle výzkumníků bude při zvýšení globální teploty o dva stupně Celsia v porovnání s rokem 1900 k ničivým požárům v Austrálii docházet až čtyřikrát častěji, než tomu bylo v předprůmyslové době. Průměrné globální teploty přitom už od roku 1900 stouply o jeden stupeň. Dokonce i v případě, že se podaří dodržet pařížskou dohodu o omezení emisí z roku 2015, spějeme ke zvýšení o minimálně další dva stupně, píše Reuters.

"Extrémním podmínkám budeme čelit častěji než v minulosti," řekl klimatolog Maarten van Aalst, který se na výzkumu WWA podílel. Na otázku novinářů, zda by nás měla situace znepokojovat, odpověděl, že určitě ano.

Související

Grónsko

Jaké počasí letos čeká Evropu? Vědci to dokáží určit z grónského ledovce

Nová studie naznačuje, že rychlost tání grónského ledovce může poskytnout určitý náhled na to, jaké počasí může letos v létě očekávat Evropa. Podle serveru The Guardian rozsah a intenzita nedávných jevů spojených s táním sladkovodních zdrojů naznačuje, že jih Evropy může letos zasáhnout neobvyklé teplo a sucho.

Více souvisejících

Klimatické změny Požáry v Austrálii Austrálie Vědci

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 16 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy