Vědci: Nejhorší povodně byly na přelomu tisíciletí, přibyly letní

Za posledních 500 let nastalo v Evropě devět období zvýšené povodňové aktivity. Poslední, mezi lety 1990 - 2016, bylo nejhorší. Během něj přibylo také letních povodní. Na zkoumání událostí na evropských tocích i teplotních podmínek se podíleli i čeští vědci. Historický přehled zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature.

Reklama

Akademie věd ČR (AV) o tom ČTK informovala v tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracovalo 42 vědců z 18 zemí. Za Česko na ní pracovali výzkumníci z AV, Masarykovy univerzity (MU) v Brně a Českého hydrometeorologického ústavu.

Vědkyně Monika Bělínová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČTK řekla, že studie ukázala, že zatímco v minulosti docházelo k povodním častěji za chladnějších podmínek, nyní je hlavním faktorem jejich růstu globální oteplování. "Dnešní hydrologické podmínky se výrazně odlišují od těch v minulosti. Změnilo se načasování povodní během roku. Dříve se v letním období vyskytlo 41 procent středoevropských povodní, v současnosti vzrostl podíl letních povodní na 55 procent. Proto by měl být charakter současného povodňového období, tedy mezi lety 1990 - 2016, zohledněn v managementu povodňových rizik a strategií," upozornila vědkyně. Podle dalšího spoluautora studie, Rudolfa Brázdila z Přírodovědecké fakulty MU, se tak poslední období lišilo teplotou vzduchu, sezonalitou i rozsahem záplav.

Výzkumníci získali dlouhodobý přehled o dění na hlavních evropských tocích díky analýze 103 historických řad povodní. Ty byly založeny na informacích z kronik, novin, deníků i obrazových dokumentací. "V kombinaci s novodobými systematickými hydrologickými pozorováními se staly základem pro odpovídající statistickou analýzu a sepsání stávajícího článku," dodala Bělínová. Čeští autoři přispěli informacemi o povodních na Vltavě, Labi, Ohři, Odře, Moravě, Dyji a Otavě.

Mezi na povodně nejbohatší období patřily v posledních 500 letech roky 1560 až 1580 v západní a střední Evropě, roky 1760 až 1800 ve většině Evropy, v západní a jižní Evropě pak léta 1840 až 1870 a právě léta 1990 až 2016, kdy povodně sužovaly nejvíce západní a střední Evropu.

Na studii čeští vědci spolupracovali s kolegy z Belgie, Chorvatska, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Velké Británie, Maďarska a Litvy.

Témata:  Povodně Vědci EuroZprávy.cz

Související

Praha DOMÁCÍ

Praha kvůli výstraze meteorologů preventivně uzavře náplavky a vrata na Čertovce

Kvůli varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před zvýšenou hladinou řek pražský magistrát preventivně uzavře náplavky u Vltavy a protipovodňová vrata na Čertovce. ČTK to dnes sdělil mluvčí města Vít Hofman. Meteorologové po vydatných deštích vyhlásili pro Prahu první stupeň povodňového nebezpečí, který platí také pro jihozápad Čech a část Středočeského kraje.

Ruská vakcína Sputnik V TECH+

Pochybná vakcína ruské výroby? Sputnik V znepokojuje vědce, data jsou nedostupná, testy neúplné

Předběžné výsledky třetí fáze klinických testů ruské vakcíny Sputnik V přinášejí vícero důvodů k vážným obavám. Jednak je to nedostupnost dat, z nichž byly vyvozovány závěry, dále nejasnosti v pravidlech klinické studie i zjevné nesrovnalosti v nahlášených výsledcích. V článku zveřejněném ve středu na webu odborného časopisu The Lancet to uvádí mezinárodní tým biologů a epidemiologů.

Ze společnosti

Nahlížení do KN: Proč bude od června omezeno?

Nahlížení do KN: Proč bude od června omezeno?

Nahlížení do katastru nemovitostí se už za několik dní zkomplikuje. K dříve běžně dostupným informacím se nově dostanou jen někteří lidé. Proč se tuzemské úřady rozhodly přistoupit ke změnám?

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 48 minutami

Státní hranice České republiky

Ministři zahraničí V4 se ještě nedohodli na snadnějším cestování pro očkované

Ministři zahraničí zemí visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko) na dnešním jednání v Lodži zatím stále nedospěli k dohodě o vytvoření společného prostoru snadnějšího cestování pro své občany, očkované proti covidu-19. Dohodu v tomto směru zatím uzavřelo jen Česko a Maďarsko, uvedl na svém webu polský list Gazeta Wyborcza.

před hodinou

Moře, ilustrační foto

V Řecku začala turistická sezona, země doufá, že přijedou turisté

V Řecku dnes oficiálně zahájili letní turistickou sezonu. Tamní vláda doufá, že zemi navštíví více lidí než v loňském roce, kdy se počty výrazně snížily kvůli epidemii covidu-19. Řecko podporuje zavedení evropských covidových pasů, na volném příjezdu naočkovaných turistů se dohodlo i s některými nečlenskými zeměmi, například USA a Izraelem. V posledních týdnech země zrušila mnoho protiepidemických opatření.

před hodinou

před hodinou

Praha

Praha kvůli výstraze meteorologů preventivně uzavře náplavky a vrata na Čertovce

Kvůli varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před zvýšenou hladinou řek pražský magistrát preventivně uzavře náplavky u Vltavy a protipovodňová vrata na Čertovce. ČTK to dnes sdělil mluvčí města Vít Hofman. Meteorologové po vydatných deštích vyhlásili pro Prahu první stupeň povodňového nebezpečí, který platí také pro jihozápad Čech a část Středočeského kraje.

před hodinou

Andrej Babiš a Petr Arenberger

Babiš hovořil ráno s Arenbergerem, musí podle něj vše do detailu vysvětlit

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) do detailu vysvětlit záležitost týkající se toho, že pronajímal svoji nemovitost vinohradské nemocnici, kterou řídil. Upozornil na to ve čtvrtek server Seznam Zprávy. Babiš o tom s Arenbergerem ráno hovořil. Zároveň dnes ČTK řekl, že chce dokončit kontrolu hospodaření nemocnice.

před hodinou

Národná rada Slovenskej republiky

Slovenský parlament otevřel cestu ke zrušení nouzového stavu

Slovenský parlament dnes otevřel cestu ke zrušení nouzového stavu a navazujícího zákazu vycházení, které úřady dříve zavedly v souvislosti s koronavirovou nákazou. Změnou zákona o hospodářské mobilizaci sněmovna hlasy koaličních a opozičních poslanců rozhodla, že část dosavadních opatření kvůli epidemii covid-19 bude moci zůstat v platnosti i mimo trvání nouzového stavu. 

před hodinou

ministerstva

Ministerstvo školství nesouhlasí s podmínkami pro školy v přírodě

Ministerstvo školství obdrželo od ministerstva zdravotnictví návrh podmínek pro konání škol v přírodě. S jeho obsahem ale nesouhlasí a vzneslo k němu připomínky. Na dotaz ČTK to dnes řekla mluvčí úřadu Aneta Lednová. Jaké podmínky ministerstvo zdravotnictví navrhlo, neupřesnila. 

před hodinou

před hodinou

před 3 hodinami

Očkování, ilustrační fotografie

Rušení menších očkovacích míst je podle starostů v rozporu s krajskou strategií

Rušení očkovacích míst vládou je podle starostů menších měst v Karlovarském kraji v rozporu s krajskou očkovací strategií. Kraj chtěl počet center zvyšovat, aby byla dostupnější. V regionu už skončilo jedno očkovací centrum, u dalších se to chystá, uvedli starostové. Tempo očkování v Karlovarském kraji zrychluje, vakcínu dostalo 83.546 lidí, což je 28,5 procenta obyvatel. Strategií České republiky je postupně snižovat počet očkovacích center a zvyšovat kapacity velkých center.

před 3 hodinami

KSČM

KSČM před hlasováním o nedůvěře vládě zjistí stanovisko členů

Širší vedení KSČM před hlasováním o nedůvěře vládě zjistí v okresech stanovisko členů. Předseda komunistů Vojtěch Filip dnes novinářům řekl, že výkonný výbor strany v kabinet ANO a ČSSD důvěru nemá, ale zásadní ústavní krok ve formě hlasování o nedůvěře si zaslouží diskusi celé členské základny.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hormony v rostlinách mohou ovlivnit chod našeho těla

Dovoz čerstvé a zpracované zeleniny do Česka stále roste

Dovoz čerstvé a zpracované zeleniny do Česka stále roste a záporná bilance zahraničního obchodu v této kategorii plodin už dva roky po sobě pokořila hranici 12 miliard korun. Schodek se průběžně zvyšuje, například ve srovnání s rokem 2009 byl loni vyšší o pět miliard korun. 

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Pětina Italů brala během pandemie psychofarmaka

Skoro pětina Italů během pandemie covidu-19 brala kvůli potížím s duševním zdravím psychofarmaka. Více než čtvrtina lidí se v době zdravotní krize obrátila na psychologa a šest procent jich vyhledalo psychiatrickou péči.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama