Mírové mise OSN: proč nefungují tak, jak by měly?

„Modré přilby“ OSN mají za úkol dosáhnout, zajistit a udržet mír v konflikty rozervaných zemí, které zůstávají mimo zorné pole velmocí. Tento úkol se jim ale ne vždy daří plnit tak, jak by bylo potřeba. Magazín Foreign Affairs překládá důvody, kvůli kterým mírové mise OSN nejsou tak úspěšné, jak by bylo třeba.

Přidejte svůj názor 3 komentáře

OSN
doporučujeme

Zpočátku OSN, založená 1945, nepočítala s žádným použitím vojenských sil. Brzy ale vyšlo najevo, že bez jejich přítomnost nebude moci účinně pracovat na dosažení míru v konfliktních oblastech. Poprvé byly „modré přilby“ poslány do Palestiny v roce 1948, aby pomohly zamezit násilnostem mezi Izraelci a Palestinci.

Během studené války se uskutečnil poměrně malý počet mírumilovných misí OSN – jen 13 během let 1948 a 1978. V letech 1979 až 1987 nedošlo k vůbec žádnému vyslání vojáků. Důvodem byla studená válka. Obě supervelmoci, USA a Rusko, nijak netoužily po tom, aby se vojáci OSN vyskytovali v těch oblastech a v těch konfliktech, na kterých měly zájem.

Poté, co studená válka skončila, OSN konečně mohla spustit mírové kampaně v plné šíři. Jen v letech 1991 – 1993 uskutečnila 15 mírových misí, více než během předchozích 40 let. V některých zemích mise fungovaly. V Namibii, Salvádoru, Kambodži a v Mozambiku vojáci OSN pomohli zamezit násilnostem. V jiných případech se však ukázali být neefektivními. V Rwandě a Srebrenici mohli jen sledovat, jak je páchána genocida.

OSN proto v roce 1999 změnila své vojenské doktríny. Vojákům OSN už nebyla přisouzena role pouhých pasivních pozorovatelů, ale byla jim udělena autorizace k použití síly proti armádním skupinám.

Problémy mírových misí OSN

Podle některých kritických studií je však tato změna agendy je spojena se značným úskalím. Vojáci OSN se díky tomu stávají terčem útoků vojenských skupin a selhávají tak jako neutrální zprostředkovatelé mezi různými válčícími stranami a ve svém primárním cíli zajistit mír a ochránit civilisty.

„Použití smrtící síly mírovými silami je zamýšleno pouze k ochraně civilistů nebo k zamezení záškodníkům, aby ohrožovali mírový proces, nikoliv k usilování o vojenskou porážku jakékoliv skupiny,“ sdělila listu The Washington Post Aditi Gorurová, ředitelka Aditi Gorur, ředitelka programu Ochrana civilistů v konfliktu z Stimson Center.

Ačkoliv některé studie přiznávají, že mírové mise OSN pomohly zajistit snížení napětí a násilností v daných konfliktních oblastech, poukazují na to, že se jednalo v zásadě jen o krátkodobou úlevu a že fundamentální problémy, které vedly ke konfliktu v prvé řadě, zůstávají. Např. operace v Burundi v letech 2004-2006 byla ve „výkladní skříni“ OSN jako příklad úspěšné mise, která pomohla zemi se dostat z vleklé občanské války a nastoupit k cestu k demokracii. O deset let později se však země opětovně navrátila k diktatuře a válce.

Mírové mise jsou omezeny řadou faktorů, které jim zamezují dosáhnout dlouhodobějších úspěchů. OSN má na ně k dispozici jen omezený rozpočet (7 miliard dolarů), který je jen kapkou v moři v porovnání s výdaji na vojenské operace USA a dalších států. Pokud se vyskytne nějaká krize, kam je třeba poslat mírové mise, OSN musí požádat členské státy, aby jí poskytly vojáky.

Těch je vždy značný nedostatek. Kvůli tomu mohou vojáci OSN pokrýt jen poměrně malou část konfliktního území. Jelikož se tito vojáci zároveň zpovídají vedení OSN i vedení své země, pokud si mají vybrat mezi riskováním vlastních životů pro OSN či zachováním je pro jejich země, vyberou si to druhé.

V současnosti většinu nejvíc vojáků pro mírové mise dodávají rozvojové země (za rok 2018 byly největšími přispěvateli do mírových misí Bangladéš, Etiopie a Rwanda). Jejich vojáci bývají poměrně špatné trénováni a mají k dispozici zastaralé vybavení.

Podle Foreign Affairs zásadní problém OSN je, že se zaměřuje na dosažení míru mezi dvěma elitními politickými skupinami a vůbec nebere v potaz, že konflikty nemusí mít vůbec politickou povahu, ale jsou jen obyčejnými spory mezi různými klany o území a zdroje. Nucení země k demokratickým volbám může napáchat více škody než užitku – např. v roce 1992 takové předčasné volby vedly k vypuknutí konfliktu mezi prezidentskou a hlavní rebelskou stranou.

Aby OSN dosáhla svých cílů, musí zcela změnit přístup, tvrdí Foreign Affairs. Nesmí dále vytvářet mírové koncepce ze zahraničí od stolu, ale měla by podpořit místní obyvatele, aby věci vzali do vlastních rukou. Jen tak bude moci zajistit mír.  

Loading...
Vstupte do diskuze (3)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Ozbrojenci v Nigérii zabili čtyři rukojmí unesené v létě

13.12.2019 21:53 Skupina radikálů, která v červenci unesla v Nigérii šest lidí, čtyři z nich zabila. Oznámila to…

Ozbrojenci maří boj se smrtící ebolou. Počet nakažených v Kongu roste

13.12.2019 12:23 V Kongu znovu přibývá nově nakažených ebolou. Úřady za poslední čtyři dny zaznamenaly 23 nových…

K útoku v Nigeru se přihlásil Islámský stát

12.12.2019 22:05 Teroristická organizace Islámský stát (IS) se dnes přihlásila k úternímu útoku na základnu nigerské…

V Libyi po třech měsících otevřeli jediné letiště, bylo terčem hrůzných…

12.12.2019 15:20 Libyjské úřady dnes po třech měsících otevřely letiště Mítíka, které je jediným fungujícím v…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama