Koncem minulého týdne zareagovala malijská opozice na převrat iniciovaný armádou příslibem dohody. Série dlouhých vyjednávání vyústila v prozatímní usnesení o ustanovení přechodné vlády na dalších 18 měsíců. Definitivní rozhodnutí o tom, kdo vládu povede, zatím nepadlo.
Aktuální situaci v Mali po vojenském převratu shrnul externí analytik Institutu pro politiku a společnost Jan Havlíček. Ten provedly armádní složky 18. srpna v reakci na špatnou správu v zemi a korupci ve vládě. Dle Havlíčka se v posledních měsících protesty proti místní vládě a prezidentovi Ibrahimi Boubacaru Keitovi dramaticky stupňovaly.
Místní protestovali konkrétně proti špatné ekonomické situaci, korupci a reakci vlády na islamistické radikály působící v několika částech země. Mali navíc konstantně od roku 2016 trápí špatná bezpečnostní situace. Jak dále uvádí Havlíček, počet násilných útoků se v zemi za poslední čtyři roky až zpětinásobil. Počet osob, které byly ze země vysídleny, se vyšplhal na 1,7 milionu.
Během převratu zajaly armádní složky prezidenta Keitu a místního premiéra Cissého, které převezly na vojenskou základnu ve městě Kati. Od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 se tak jednalo o celkově čtvrtý převrat v pořadí. Zatímco u Malijců se dočkal více než pozitivní reakce, představitelé OSN i zástupci Evropské unie jej tvrdě odsoudili. Keita byl nakonec počátkem září propuštěn a vzápětí odletěl do Spojených arabských emirátů.
Vůdci převratu, kteří operují pod názvem Národní výbor pro spásu lidu (CNSP), však tvrdí, že chtěli jen zamezit chaosu, ke kterému se dle nich dlouhou dobu schylovalo. Výrazné nepokoje lze zaznamenat především na severu země, kde působí na příklad tuarežští separatisté nebo různé skupiny napojené na Islámský stát a Al-Káidu.
Armáda nakonec souhlasila s vyjednáváním, na které přizvala jak civilisty tak místní opozici. Jejím cílem je navrátit moc právě do rukou civilistů. Mezi stranami však panují rozdílné názory na přesné časové rozmezí. Vizí regionální hospodářsko-politické organizace ECOWAS bylo ustanovení ročního přechodného období, CNSP však trval na období dvouletém.
K prozatímní dohodě dospěly strany 13. září, která stanovuje přechodné období v trvání 18 měsíců. Francie však apeluje na předání moci do několika měsíců, Havlíček se však domnívá, že jde o „značně naivní požadavek“.
V Mali přitom působí i čeští vojáci, a to konkrétně v rámci mise Evropské unie EUTM, která od roku 2013 podporuje malijskou armádu v boji proti povstalcům a islamistickým skupinám. Rada Evropské unie letos dokonce rozšířila její mandát, vojenské poradenství nebo výcvik tak bude mise moci poskytnout i dalším zemím jako je Niger nebo Burkina Faso.
Kvůli vojenskému převratu byla ale mise dočasně přerušena, neboť jejím posláním bylo podporovat malijskou vládu, která byla svržena vojáky. Obnovení její činnosti bude zřejmě následovat po převzetí moci civilní vládou.
Dle Havlíčka však vyjednávání ze strany armády s opozicí nebude zdaleka tak jednoduché. Nové uspořádání v zemi chce totiž armáda založit primárně na boji proti extremistům a zamezení návratu stoupenců bývalého režimu. Následovat bude i řada obvinění členů režimu z korupce. Některé z těchto snah by se tak nemusely dle Havlíčka u opozice setkat s příliš pozitivním ohlasem.
Momentální nestabilita v zemi může navíc ještě více podnítit aktivitu radikálů na severu. CNSP se nechal slyšet, že během přechodného období nehodlá přerušovat spolupráci s mezinárodními aktéry jako je OSN nebo Francie. Na druhou stranu Evropská unie a Spojené státy oznámily dočasné pozastavení svých aktivit.
Dle Havlíčka si jde v poslední době četných lidových protestů všimnout i v dalších afrických zemích. Hovoří tak především o Gambii, Alžírsku, Súdánu nebo Burkině Faso. Zároveň dodává, že jejich počet bude stále narůstat. Jistou roli by zde podle něj mohly sehrát i dopady koronavirové pandemie jako větší míra nezaměstnanosti nebo chudoby, které by tak mohly ještě více podtrhnout korupci ve státních orgánech a podlomit autoritu zdejších vlád.
Související
Prigožin není mrtvý, tvrdí Afričané a Arabové. Francouzi prý chystají invazi do Nigeru
Lavrov naznačil, jaký bude osud wagnerovců na misích v Africe
Mali , Ibrahim Boubacar Keita , OSN , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák