Téměř desetina obyvatel Země - dle odhadů 768 milionů lidí - trpěla v roce 2020 podvýživou, konstatuje Jessica Eiseová, která přednáší socio-environmentální studia na Texaské univerzitě. V komentáři pro server The Conversation jako jeden z důvodů identifikovala koronavirovou pandemii, která zasáhla ekonomiku, pracovní trhy, narušila dodavatelské řetězce a zvýšila cenu potravin.
Podle poslední zprávy o potravinové bezpečnosti, kterou každoročně vydává OSN, se počet hladovějících oproti roku 2019 ostře zvýšil, a to o 118 milionů lidí, upozorňuje autorka komentáře. Podotýká, že v uvedeném roce trpělo podvýživou "jen" 8,4 % světové populace.
Lidé, kteří trpí podvýživou, jsou chronicky hladoví, což znamená, že nemají dostatek potravy k normálnímu, zdravému a aktivnímu životu minimálně po jeden rok, vysvětluje Eiseová. Vyzdvihuje, že tento stav je mimořádně závažný především pro děti, u kterých se mohou projevit trvalé následky.
"Podvýživa je nejvíce přítomná a nejrychleji roste v nízkopříjmových zemích jako Jemen, Demokratická republika Kongo a Burundi," pokračuje akademička. Dodává, že naopak jen málo lidí ve státech jako Německo, Kanada či Austrálie naplňuje kritéria pro podvýživu, která stanovila Organizace pro výživu a zemědělství při OSN.
Mnohaletý pokrok, kterého bylo celosvětově dosaženo při řešení tohoto problému, oslaboval již před příchodem pandemie, zhruba od roku 2014, tvrdí Eiseová. Konstatuje, že k vleklým ekonomickým potížím se nyní přidal koronavirus, v důsledku čehož hrozí hladomor mnoha oblastem světa a výhled na plné nastartování ekonomik nejchudších zemí zůstává momentálně nadále špatný.
Ohrožení hladem roste
Ještě více obyvatel planety zažívá mírné až vážné ohrožení pro svou potravinovou bezpečnost, což dle definice znamená, že nemají konsistentní každodenní přístup k jídlu, které potřebují, uvádí autorka komentáře. Poukazuje, že podle OSN to v roce 2020 platilo o 30 % světové populace, což představovalo meziroční nárůst o 3,4 %,
"Lidé, kteří zažívají několik let hlad jako děti, mají větší pravděpodobnost, že zemřou před dosažením dospělosti," pokračuje Eiseová. Upozorňuje, že těm, kteří se dospělosti dožijí, hrozí celoživotní zdravotní a mentální potíže.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Důvod spočívá v tom, že děti s nedostatečnou výživou mohou zažívat zakrnění, což znamená, že jejich mozek a tělo se nevyvinou do plného potenciálu, nastiňuje akademička. Podotýká, že to může ovlivnit schopnost jedince soustředit se, věnovat se více úkolům najednou a podněcovat výkyvy nálad.
Snížení míry dětského hladu ve světě je mimořádně naléhavé, jelikož možnost zotavit se z potíží vyvolaných nedostatečnou výživou s postupem času klesá, deklaruje Eiseová. Shrnuje, že hlad má přitom mnoho příčin, například války, chudobu a klimatickou změnu.
Mezinárodní organizace práce při OSN na druhou stranu odhaduje, že v roce 2020 zaniklo ve světě dohromady 255 milionů plných pracovních úvazků, uvádí autorka komentáře. Doplňuje, že z tohoto pohledu je dopad pandemie mnohem horší než otřes vyvolaný finanční krizi v roce 2009.
"A přesto, jelikož se hlad zvyšoval již před rokem 2020, pouhé ukončení koronavirové pandemie zřejmě tento trend nezvrátí," píše Eiseová. Připomíná, že mnoho zemí světa - především v Asii a Africe - sužují války a chudoba.
Sílí také dopad klimatické změny, plodiny ohrožují vedra a projeví se nepochybně i extrémní počasí, obává se autorka komentáře. Domnívá se, že bez patřičných opatření, která by rychlost klimatické změny snížila a přizpůsobila se již napáchaným škodám, může hlad dále zesílit a může prudce poklesnout počet lidí, kteří mají dostatek potravin.
Související
Světový potravinový program vysychá. Akutním nedostatkem jídla trpí 345 milionů lidí, jejich počet raketově roste
Severní Korea na prahu katastrofy: Lidé umírají hlady a ze země není uniku, potvrzují místní
hladomor , chudoba , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Klimatické změny
Aktuálně se děje
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
včera
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
Pád osoby do kolejiště ve stanici Flora zastavil ve čtvrtek dopoledne provoz linky A pražského metra. Vlaky nejezdily zhruba hodinu, zatímco na místě zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. Vážně zraněný muž byl převezen do nemocnice v umělém spánku.
Zdroj: Jan Hrabě