ROZHOVOR | Druhá největší epidemie eboly v historii. Čím je specifická? Zeptali jsme se Lékařů bez hranic

ROZHOVOR – Při vyslovení slova „ebola“ běhá mráz po zádech, jelikož se jedná o jeden z nejnebezpečnějších virů na světě. V současnosti se s ním opět potýká střední Afrika. „Šíření nákazy se během posledních měsíců lehce zpomalilo, přesto se však současnou epidemii nedaří dostat pod kontrolu,“ říká pro EuroZprávy.cz Iveta Polochová, tisková koordinátorka české kanceláře Lékařů bez hranic.

Kongo a další africké země zažily již několik epidemií eboly. Je ta současná něčím specifická?

Je to druhá největší epidemie eboly v historii. Od začátku loňského srpna, kdy se objevil první případ, zabila tato krvácivá horečka na severovýchodě D. R. Kongo přes 2 100 lidí. Specifická je v tom, že je to poprvé, co se ebola objevila v konfliktní oblasti, což do určité míry stěžuje zásah proti ní. Za další specifikum asi lze považovat, že na rozdíl od předchozích epidemií, existuje testovací vakcína a adekvátní lék v testovací fázi. V D. R. Kongo se díky konžskému ministerstvu zdravotnictví a WHO podařilo naočkovat zhruba 225 tisíc lidí testovací vakcínou rVSV-ZEBOV, která je účinná a bezpečná.

Přesto, prospěch z očkovacích kampaní má jen zlomek ohrožené populace, očkovací kampaně jsou příliš pomalé. Jedním z důvodů je nedostatečná transparentnost Světové zdravotnické organizace (WHO), která uvaluje striktní limity na počet vakcín v terénu.

Co nejvíc ztěžuje Lékařům bez hranic práci v zasažených oblastech?

Několik věcí. Jednou z nich je současná strategie vakcinačních kampaní. Očkování je velice účinná a silná zbraň proti ebole. A ačkoliv se šíření nákazy během posledních měsíců lehce zpomalilo, nedaří se současnou epidemii dostat pod kontrolu. Například ve městě Beni se navzdory očkování šíří ebola už rok. Vrací se také do míst, kde už měli být lidé proočkování, což svědčí o tom, že vakcinace tam nebyla dostatečná. Kromě toho situaci komplikuje bezpečnostní situace, protože se ebola šíří v konfliktní oblasti. Přetrvávají také různé mylné představy, fámy a strach z eboly, což rovněž ztěžuje zdravotnický zásah proti šíření eboly.

Aby byl zásah proti ebole úspěšný, je třeba rychlejší identifikace potenciálních pacientů s ebolou, včasná diagnoza (skoro čtyřicet procent nakažených ebolou umírá mimo centra pro léčbu eboly). Je také zapotřebí přizpůsobit reakci na tuto epidemi potřebám a očekáváním místních lidí, například zlepšením přístupu k zdravotní péči obecně. Ebola není jediný zdravotnický problém na severovýchodě D. R. Kongo. Je nutné vytvořit důvěru mezi místními obyvateli a všemi, kdo se snaží šíření eboly v oblasti zastavit.

Existuje v zemích s ebolou něco jako osvěta? Vědí místní obyvatelé, co jim hrozí, jak se virus šíří apod?

Povědomí o ebole mezi lidmi není dostatečné. Lékaři bez hranic, ale i další organizace a úřady se snaží lidem vysvětlovat, jak se nemoc šíří, jak se před ní chránit, jak chrání člověka očkování, jak fungují centra pro léčbu eboly, snaží se vyvracet mýty. Lékaři bez hranic používají pro osvětu vysílání v místních rádiích, navštěvují velké veřejné akce, kde se snaží povědomí o ebole zvýšit.

Při minulé epidemii média hojně psala o tom, že pohřební rituály v afrických zemích jsou velmi rizikové pro šíření nákazy. Jak je tomu nyní?

I teď je to problém. Rovněž se objevily případy, kdy se lidé nakazili během pohřbu člověka, který zemřel na ebolu a nebyl pochován bezpečným způsobem, s ohledem na možnost nákazy. Také toto téma je součástí osvětových kampaní.

Daří se virus držet pod kontrolou, nebo je jeho masivní rozšíření reálnou hrozbou? Vzhledem k násilí v Kongu proudí uprchlíci do okolních zemí…

Šíření nákazy se během posledních měsíců lehce zpomalilo, přesto se však současnou epidemii nedaří dostat pod kontrolu. Riziko šíření nemoci za hranice D. R. Kongo nelze vyloučit. V Ugandě se v uplynulých měsících objevilo pár ojedinělých případů eboly u pacientů, kteří tam přicestovali z D. R. Kongo. Nicméně nejde o masivní šíření a těžko v této souvislosti a v současné době spojovat problém lidí na útěku s ebolou.

Ebola zřejmě pronikla do Tanzanie, tamní úřady ale „dělají mrtvého brouka“. Odmítají nákazu potvrdit, neposkytují žádné informace. Co je k tomu vede?

Lékaři bez hranic si jsou vědomi prohlášení WHO o případu podezření na ebolu v Tanzanii. Nicméně postoj tamních úřadů nemohu hodnotit. Mohu říci, že Lékaři bez hranic jsou připraveni na případný rychlý zásah proti ebole v Tanzanii, pokud by tamní vláda o podporu požádala.

Je možné, že by se ebola dostala i mimo africký kontinent, například do Evropy?

Je to riziko, které nelze zcela vyloučit. Momentálně však neexistují zásadní indicie, proč bychom se měli rozšíření eboly na jiné kontinenty výrazně obávat.

Lékaři bez hranic a WHO jsou momentálně ve sporu ohledně vakcíny rVSV-ZEBOV. Regule WHO podle vás brání masivnějšímu očkování. O jaká pravidla konkrétně jde?

Snahu Lékařů bez hranic rozšířit ve spolupráci s konžským ministerstvem zdravotnictví očkování dlouhodobě komplikují striktní kontroly a kritéria pro nasazovaní vakcíny ze strany WHO. Očkovací týmy Lékařů bez hranic v Severním Kivu často musejí zůstat v pohotovostním režimu a čekat na dodání hrstky dávek vakcín, které jsou určeny pouze pro lidi na předem daných seznamech. Problém je vakcinační strategie. V rámci strategie kruhové vakcinace mohou naše týmy očkovat pouze lidi, kteří byli v prokazatelném kontaktu s lidmi nakaženými ebolou. To nás limituje k onomu předem určenému seznamu lidí, které je možné očkovat.

Lékaři bez hranic však věří, že v současné situaci by byla účinnější širší vakcinace, která by byla zacílená na celé komunity nebo místa, kde se případy eboly vyskytly. Současná strategie je spojená s omezeným počtem dávek vakcíny rVSV-ZEBOV a Lékaři bez hranic kritizovali WHO kvůli nedostatku transparentnosti v tom, kolik dávek je k dispozici a jaký je plán na její použití.

Změnily se za poslední roky léčebné metody, když už člověk nakažený je?

Od epidemie eboly na západě Afriky v letech 2014 a 2016 se kromě vakcíny objevily také nové léky (ve fázi testování). V srpnu 2019 doporučila nezávislá Komise pro monitorování dat (DSMB), která vyhodnocovala testování čtyř zkušebních preparátů na léčbu viru ebola, aby byla studie ukončena a všem pacientům byl poskytován buď preparát REGN-EB3 anebo mAb114. Předběžné výsledky naznačily, že tyto dva léky zvyšují u pacientů naději na přežití více než zbylé dvě alternativy.

Pokud pacient nákazu přežije, jak se postupuje dál? Dochází k Lékařům bez hranic na nějaké kontroly?

Pokud se pacient z eboly vyléčí, tak na kontroly docházet nemusí. Někteří vyléčení pacienti v D. R. Kongo pro nás nyní pracují a pomáhají nám například s osvětou mezi místními lidmi.

Jak jste již zmínila, jsou zde optimistické zprávy ohledně vakcíny a testují se nové léky. Lze tedy říci, že lidstvo nad ebolou vítězí?

Současná epidemie eboly je druhá největší v historii, trvá už přes rok a stále není pod kontrolou. Navzdory nové testovací vakcíně a lékům tedy zdaleka není vyhráno.

Související

Ebola, ilustrační fotografie

Kongo oznámilo třetí případ nákazy ebolou

Kongo oznámilo třetí případ nákazy ebolou. Nakažený muž byl v kontaktu s pacientem, který na toto krvácivé onemocnění zemřel v dubnu. Po něm pak zemřela rovněž jeho švagrová. Kongo zasáhla čtrnáctá vlna nákazy ebolou. Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes podle agentury Reuters potvrdila třetího nemocného ve městě Mbandaka na severozápadě země.

Více souvisejících

Ebola Lékaři bez hranic rozhovor Kongo Tanzánie WHO (Světová zdravotnická organizace) nemoci očkování afrika

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 20 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy