K překonání dopadů covidu potřebuje Afrika 1,2 bilionu dolarů

Africké země budou v příštích třech letech potřebovat 1,2 bilionu dolarů (27,4 bilionu Kč), aby se vypořádaly s hospodářskými dopady a zdravotnickými náklady souvisejícím s pandemií covidu-19. K zajištění této částky jim teď chybí asi 345 miliard dolarů. Uvedla to výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Zároveň vyzvala státy a instituce k větší pomoci africkým zemím.

Měnový fond předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Afriky se v letošním roce v důsledku koronavirové krize sníží o 2,5 procenta. To by znamenalo jeden z nejvýraznějších hospodářských propadů v historii tohoto kontinentu, upozornila agentura AFP.

S návratem africké ekonomiky na úrovně z období před příchodem koronavirové krize počítá měnový fond nejdříve v roce 2022. "Všichni z nás - státy a instituce - musejí dělat více, aby pomohly Africe vypořádat se s příští fází této krize," uvedla Georgievová.

Světová banka (SB) odhaduje, že koronavirová krize zvýšila v Africe počet lidí ohrožených extrémní chudobou o 43 milionů. Africké země doposud zaznamenaly více než milion případů nákazy novým koronavirem a zhruba 23.000 úmrtí, uvedla agentura Reuters.

Související

Lidé si prohlížejí portréty obětí rwandské genocidy. Rozhovor

30 let od genocidy ve Rwandě. Nevypukla ze dne na dne, upozorňuje afrikanista Záhořík

Genocida rwandských Tutsiů, během které milice většinové populace Hutuů v průběhu pouhých tří měsíců povraždily mezi půlmilionem až milionem lidí, začala před 30 lety, 7. dubna 1994. Kořeny krvavých tragických událostí však sahají mnohem dále do minulosti a prokombinují historický revanšismus, ekonomické problémy i fanatismus tehdejších lídrů, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Záhořík. Historik a afrikanista z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v něm vyjádřil nejen k příčinám genocidy, ale například i k roli mezinárodního společenství a někdejších koloniálních mocností, stejně jako k současné situaci ve Rwandě. Zároveň se staví za jasné odlišování běžných ozbrojených konfliktů s mnoha proměnnými od genocidy, kdy je plánem vyhlazení celé skupiny obyvatel. 
Ilustrační foto

Počasí začíná devastovat jih Afriky. Státy hovoří o katastrofě

Klimatický fenomén El Niňo spojený s rozsáhlým suchem stále více ohrožuje potravinovou bezpečnost na jihu afrického kontinentu. V hlavních pěstitelských oblastech v Malawi, Mosambiku, Namibii, Zambii a Zimbabwe spadlo během letního období, které na jižní polokouli trvá od poloviny listopadu do února, jen 80 procent srážek, uvedla v pátek podle serveru France24 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Více souvisejících

afrika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Írán zvedá varovný prst: Jaderný program máme k mírovým účelům, může se to ale změnit

Jaderné zbraně nemají žádné místo v nukleární doktríně Íránu, uvedl v pondělí mluvčí tamního ministerstva zahraničních věcí Násir Kanaání. Podle serveru The Times of Israel (TOI) Írán opakovaně prohlašuje, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům, může se to ale změnit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy