Válka dronů. V Náhorním Karabachu rozsévají smrt bezpilotní letouny

Boje mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach eskalují. Jednou ze zbraní, která rozsévá strach a působí smrt, jsou ozbrojené drony. Baku již potvrdilo používání vojenských dronů vyráběných v Turecku a Izraeli. Nově rozhořelý konflikt o Náhorní Karabach tak může být ukázkou války vedené pomocí vzdálených operátorů. Každopádně jediný příklad použití dronů v boji to není.

Používání bezpilotních vzdušných prostředků (UAV) na bojištích po celém světě roste a ani současný konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií není výjimkou. Ázerbájdžánská armáda zveřejnila záběry ozbrojených bezpilotních letounů turecké výroby, které dopadají na desítky arménských pozic. Záběry zničených arménských ozbrojených vozidel zaplavily západní média a mluví se o novém způsobu vedení války.

Turecké drony byly rozmístěny i v předchozích zahraničních konfliktech. UAV vzlétly také v Sýrii, Libyi, severním Iráku a východním Středomoří, kde mají spory Turecko a Řecko kvůli námořním právům, píše deník Financial Times.

Rozmáhající se turecký průmysl bezpilotních letounů je vyvrcholením úsilí snížit závislost Turecka na nákupech zbraní ze západu. Turecké snahy vyrobit stíhací letoun jsou mnohými odborníky odsuzovány, ale armádní drony jsou mezi tureckými armádními představiteli vítány. „Turecko nepředhání USA, Izrael nebo Čínu, ale řekl bych, že se stává významným konkurentem,“ řekl analytik Mitchell Institute for Aerospace Studies (USA) Dan Gettinger pro Financial Times.

Nicméně hlavním vývozcem dronů zůstává Izrael, který zásobuje ázerbájdžánské ozbrojené síly opožděnou municí. Do opožděné či loudavé munice patří právě sebevražedné drony. Baku používá v Náhorním Karabachu například drony Harop, které byly s velkým účinkem použity v předchozí potyčce roku 2016 nazývané „čtyřdenní válka.“ Tato munice je kombinace bomby a dronu, vznáší se nad bitevním polem a vzdálený operátor hledá cíle. Jakmile dron cíl nalezne, letí mu vstříc a zničí sebe i cíl, popisuje server stanice Svobodná Evropa.

Harop spolu s dalším izraelským armádním dronem Harpy může být slyšen, ale drony jako Skystriker nebo Orbiter 1K, nedávno dodané Ázerbájdžánu od Izraele, používají elektrické motory a zaslechnout je člověk dokáže až když započnou útočný let. V nedávné době také Ázerbájdžán zakoupil a s úspěchem použil drony TB2, které vyrábí Turecko. Každopádně není jasné, zda jsou drony TB2 rozmístěné v Náhorním Karabachu provozovány ázerbajdžánskou nebo tureckou armádou. Jejich výrobce, turecká armáda a turecké ředitelství pro obranný průmysl, to odmítl deníku Financial Times komentovat.

Drony Harop si pochvaloval poradce prezidenta Ázerbájdžánu pro zahraniční politiku v rozhovoru pro web Axios. „Pokud se Arménie bojí dronů, které Ázerbájdžán používá měla by zastavit okupaci,“ řekl Hikmet Hajiyev a zdůraznil, že drony pomáhají zajišťovat bezpečnost pro jejich občany.

Drony mají krom způsobených škod další důležitý efekt. Pomocí kamer, které nahrávají zničení cíle ve vysokém rozlišení umožňují použití videa k propagandě. „Tyto snímky vylepšily ázerbájdžánský pocit úspěchu na bojišti a představují obrázek téměř úplného ázerbájdžánského vítězství,“ píše redaktor Al-Džazíry.

Úspěšnosti ázerbajdžánským dronům nahrává také fakt, že systém protivzdušné obrany v Náhorním Karabachu není příliš silný ve srovnání s tím v Arménii, vysvětluje ruský vojenský expert Viktor Murkowski webu The EurAsian Times. Podle něj jsou systémy protivzdušné obrany v Náhorním Karabachu staré a radary nejsou příliš dobré, takže se jim drony lehce vyhnout. „Ázerbájdžán tuto slabost vnímá. Uvědomil si to a nenasadil v oblasti ani vrtulníky ani stíhačky,“ uvedl.

Se spojenci jako Turecko, Izrael a do určité míry Rusko neměl Ázerbájdžán žádný problém s nákupem moderních zbraní, aby se vyrovnal a možná i předčil sousední Arménii. Právě Rusko se nachází v nepříjemné situaci, protože má základnu v Arménii, ale dodávalo zbraně oběma zemím. Může za to fakt, že obě země bývaly sovětskými republikami.

Díky odbornému výcviky Ázerbajdžánské armády, který jim poskytlo Turecko, si Baku vybudovalo výhodu. „Klíčem je výcvik, protože jde o součinnost systémů – očí, které poskytují přehled nad bitevním polem, zbraně s dlouhým doletem a bezpilotní letouny, které poskytují jak přehled, tak i téměř okamžité zničení cíle. Toto poskytlo ázerbájdžánským ozbrojeným silám v tomto konfliktu jasnou výhodu,“ zhodnotil obranný analytik televize Al-Džazíra Alex Gatopoulos.

Související

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 
Ázerbájdžán, ilustrační foto

Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu

Ázerbájdžánské úřady zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu a převezly je do Baku. Příslušníky ázerbájdžánské služby státní bezpečnosti byli zadrženi tři bývalí prezidenti samozvané republiky Náhorní Karabach Arkadij Gukasján, Bako Saakján a Arajik Haruťunjan a bývalý předseda parlamentu David Išchanjan. 

Více souvisejících

Náhorní Karabach arménie ázerbájdžán Drony válka

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK

Vláda ve středu schválila novelu zákona o zbraních, která urychlí začátek platnosti dvou zásadních opatření obsažených v novém zákoně o zbraních. Jde o povinnost hlásit podezřelé transakce a větší pravomoci pro policii v otázce zajištění zbraní. Změny by mohly platit už od letošního července.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy