10 let od katastrofálního zemětřesení na Haiti. Zdravotnický systém opět kolabuje, varují Lékaři bez hranic

V neděli 12. ledna uplyne deset let od zničujícího zemětřesení na Haiti. Lékaři bez hranic si při této příležitosti připomínají oběti přírodní katastrofy a zároveň upozorňují na současnou situaci a zhoršující se lékařskou péči v zemi. Humanitární organizace to uvedla v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozci.

Kvůli nedostatku personálu, léků, kyslíku, krve a pohonných hmot mají zdravotnická zařízení problém poskytovat pacientům základní služby, uvádí Lékaři bez hranic ve své nové zprávě nazvané „Haiti deset let poté“.

„Ničivé zemětřesení zabilo tisíce lidí, miliony jich připravilo o domov a zničilo přes šedesát procent haitského zdravotnického systému, který nebyl příliš funkční ani před tím,“ přibližuje Hassan Issa, vedoucí mise francouzské sekce Lékařů bez hranic na Haiti.

„Deset let poté je zdravotnický systém opět na pokraji kolapsu,“ dodává s tím, že většina humanitárních zdravotnických organizací odešla a v zemi eskaluje politická a ekonomická krize.

Zemětřesení o síle sedmi stupňů zdevastovalo Haiti 12. ledna 2010.

Lékaři bez hranic v zemi tehdy působili už devatenáctým rokem, během přírodní katastrofy zemřelo dvanáct jejich zaměstnanců. Dvě ze tří zdravotnických zařízení organizace otřesy vážně poškodily. Potřeby Haiťanů byly enormní a urgentní, Lékaři bez hranic tam proto zahájili jednu ze svých největších krizových operací. Během prvních deseti měsíců ošetřili více než 350 tisíc lidí postižených zemětřesením.

Haiti se během poslední dekády podařilo z následků přírodní katastrofy v řadě ohledů zotavit, jizvy po ní však zůstávají a jsou citelné. Navíc od července 2018 se země potýká s prohlubující se politickou a ekonomickou krizí, kterou podnítilo prudké zvýšení cen pohonných hmot.

Zdravotnická střediska - a to včetně těch, která provozují Lékaři bez hranic - mají od té doby problém poskytovat potřebnou péči pacientům. Chybí jim léky, kyslík, krev, pohonné hmoty i zaměstnanci. 

V roce 2019 bylo Haiti řadu měsíců paralyzováno, ulice blokovaly barikády z hořících pneumatik, kabelů a dokonce zdi postavené narychlo během noci. Bránily mimo jiné v pohybu sanitek, zdravotnického personálu, materiálu i samotných pacientů.

Pro velkou část obyvatel jsou také příliš drahé výdaje spojené se zdravotní péčí. Například ceny léků v roce 2019 vzrostly o 35 procent, uvádějí Lékaři bez hranic ve své nové zprávě nazvané „Haiti deset let poté“, která upozorňuje na problémy, s nimiž se zdravotnická zařízení v této zemi v současné době potýkají. Celou zprávu najdete v angličtině zde.

Mezinárodní podpora je z velké části pryč

Pohotovostní stabilizační středisko Lékařů bez hranic v Martissant, části hlavního města Port-au-Prince, přijalo loni v průměru 2 450 pacientů měsíčně. Deset procent z nich mělo střelné nebo tržné rány či jiná násilím způsobená zranění. Nemocnice organizace zaměřená na léčbu popálenin v části Drouillard v Port-au-Prince měla nejvíce pacientů v září, kdy přijala 141 lidí se závažnými popáleninami, primárně způsobenými nehodami. Klinika Lékařů bez hranic v oblasti Delmas pro oběti sexuálního a genderově motivovaného násilí během tohoto období zaznamenala naopak pokles počtu pacientů - bylo pro ně příliš těžké se do zdravotnického zařízení dostat.

Krize v zemi má citelný dopad i na zdravotnický systém na venkově. Například v Port-à-Piment, které leží v departmentu Sud, Lékaři bez hranic dlouhodobě podporují pohotovostní péči a služby v oblasti péče o matku a dítě. Ve vážných případech, kdy je nutná hospitalizace, má nyní organizace problém najít otevřené zařízení, kam může pacienty převézt. Hlavní nemocnice i krevní banka departmentu byly po říjnovém rabování uzavřeny a stále nejsou plně funkční. Převoz pacientů v kritickém stavu tak trvá až pět hodin, než Lékaři bez hranic najdou nemocnici, která může takové případy přijmout.

V departmentu Nord musela organizace kvůli špatnému přístupu a nedostatku paliva pozastavit plánované otevření dvou klinik pro oběti sexuálního násilí.

Lékaři bez hranic, kteří poskytují zdravotní péči bezplatně, v listopadu znovu otevřeli traumatologické centrum s padesáti lůžky v Tabarre – městské části Port-au-Prince. Jen během prvních pěti týdnů centrum přijalo 574 pacientů, 150 lidí mělo zranění ohrožující život - 57 procent z nich rány způsobené střelbou. Organizace rovněž navýšila pomoc ministerstvu zdravotnictví, a to mimo jiné poskytnutím zdravotnického vybavení a materiálu nebo školením personálu v hlavní veřejné nemocnici v Port-au-Prince. Podporuje také nemocnici v Port Salut a dalších deset zdravotnických center napříč zemí.

„Mezinárodní podpora, které se zemi po zemětřesení dostalo, nebo ji byla přislíbena, je nyní z velké části už pryč nebo se nikdy neuskutečnila. Mediální pozornost se odklonila jinam, zatímco se každodenní život Haiťanů stává stále více nejistým kvůli prudkému růstu inflace, nedostatku pracovních příležitostí a pravidelně propukajícímu násilí,“ podotýká Sandra Lamarque, vedoucí mise belgické sekce Lékařů bez hranic.

 U příležitosti desetiletého výročí zemětřesení na Haiti tak Lékaři bez hranic žádají mezinárodní společenství, aby věnovalo pozornost současné situaci a nedostatku lékařské péče v této zemi.

Související

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Haiti Zemětřesení

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy