Amerika hledá nepřítele. Znak duševní poruchy, domnívá se profesor

Pittsburgh - Podle Michaela Brennera, profesora mezinárodních vztahů na University of Pittsburgh, jsou USA pronásledovány patologickou touhou po nepříteli. Jako legendární kapitán Achab, obsesivně toužící ulovit Mobyho Dicka, i americká společnost sebe-destruktivně touží chytit a zničit své nepřátele. Amerika si vždy nalézala protivníka, ať to byl Sovětský svaz a Al-Káida nebo v současnosti Putinovo Rusko a Islámský stát, vůči kterému nezdravě a hystericky upíná veškerou svou pozornost, tvrdí profesor.

Je Putin nesmrtelný?
doporučujeme

„Válka s terorismem" se stala naší národní misí obnovení, píše Brenner. Je to psychický aspekt 9. září, co Ameriku trápí, ne jeho fyzický aspekt. Ten se už zahojil, ale zranění mysli přetrvává. Událost je opakována a připomínána s rituální posvátností, jako jakási mantra podněcující mysl. Ale na rozdíl od jiných terapeutických rituálů, tento nepřináší úlevu a smíření, ale jen další úzkost a hněv. Zabití Osamy Bin Ládina v Abbottábádu nepomohlo. Satan byl zabit, ale exorcismus selhal. Rozbouřené emoce zůstávají a hrozí strávit americkou psýché.

Podle Brennera Amerika trpí úzkostí, neklidným pocitem zranitelnosti, děsí ji zdánlivá ztráta kontroly a zdatnosti. Její odpovědí je pokračování rituálů strachu a nenávisti. Americká společnost uskutečňuje nesmiřitelné pátrání po nejvyšší bezpečnosti, kterou může dosáhnout jen absolutním zničením svých nepřátel. Loveným cílem není samotný Moby Dick, ale jeho spoluviníci, napodobitelé, zprostředkovatelé a sympatizanti. Protože žádný skutečný Moby Dick už není, píše Brenner, americká společnost si vyrobila své vlastní fantomy, jejichž stínové tváře vidí na všech druzích velryb. A tak pod jejími harpunami v násilných aktech pomsty a hysterického strachu umírají velké i malé velryby, mezi nimi se objevují i nevinní delfíni. Jsou to ostatně jen nutné oběti vrtkavé válečné štěstěny.

Psali jsme:  

A fantomem, který vrhá nejvyšší stín, je Vladimír Putin. Avšak ten je jen výplodem zkroušené traumatizované americké mysli. Je projekcí vlastního existenciálního strachu. Fantasmagorická postava vytvořená z chaotických hrůz skrývajících se v americkém nevědomí – vše čeho se Američané děsí a co nechtějí si připustit. Současná válka s terorem není válka s ním nebo s IS. Je to válka se sebou samým. Je to válka o nás, tvrdí Brenner.

Válka o duševní rovnováhu, o psychickou i politickou integritu. Pokud Amerika neuskuteční vlastní formu psycho-politické chemoterapie, pokud se nezbaví vlastní psychologické zkaženosti, propadne se do hlubin jako Achab zamotaná v těch samých lanech, která připravil pro polapení Mobyho Dicka.

Hledání nepřítele v Rusku

Nejsou to jen USA, které trpí hledáním nového nepřítele. Je to i Rusko. Avšak tam, kde USA jej vidí jasně, tam Rusko nyní tápe. Jeho identita je založena na vědomí nepřátelských sil, které jej chtějí zničit. Alexander III, konzervativní ruský car, který vládl v letech 1881 až 1894, jednou sdělil svým ministrům, že Rusko má pouze dva spojence: svou armádu a námořnictvo. „Ti ostatní půjdou proti nám při první příležitosti." Současný ruský prezident Vladimír Putin tento výrok citoval ve svém projevu z roku 2015. Putin velmi dobře chápe jako Alexander III, že ruská vláda potřebuje externího nepřítele a doposud neměl žádné potíže o tom přesvědčit své občany. Amerika mu vždy poskytla dost munice.

Nyní však, píše Ksenia Semenova z analytické skupiny Stratfor, se tento nepřítel – alespoň zdánlivě – ztrácí. Donald Trump je v v očích mnoha Rusů se svým vstřícným postojem zárukou nových, na ideologii méně postavených vztahů. Nejeví se v žádném případě jako nepřítel a vzhledem k nadšení, s jakým jej ruská propaganda vítala, bude pro Putina mnohem náročnější obviňovat Washington z problémů Ruska, jako to dělal doposud. Podobný problém má s EU, která si vysloužila nálepku nepřítele během ukrajinské krize, ale v která je nyní sužována vlastními problémy, z nichž jeden z nejvýraznějších je růst silných euroskeptických a nacionalistických stran, které spíš Putina obdivují než že by jej kritizovaly – příkladem může být kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Pen.

Když staří nepřátelé nepřicházejí v úvahu, co se obrátit k novějším? Nicméně, na rozdíl od Trumpa se Putin  neodvažuje pohněvat si Čínu. Na to je s ní Rusko příliš svázané ekonomicky a ačkoliv nelze vyloučit, že někdy v budoucnu by Putin změnil názor, zvláště nyní pod tíhou sankcí to nezní jako příliš dobrá idea. Jiné země jsou příliš vzdálené, mírumilovné, lhostejné k Rusku či nedůležité. Možností není ani IS, protože ten je přirozeným nepřítelem všech a vyžaduje víc kooperace než antagonismu, zamýšlí se Semanova nad možnými kandidáty.

Psali jsme:  

A jako Američané ztratili svého Moby Dicka a honí ty okolo něj, i Rusko nyní upíná zrak na ty, co jsou jeho pomahači, napodobitelé, zprostředkovatelé a sympatizanti. Lov na vnitřní opozici už začal. Aktivisty v oblasti lidských práv označuje Putin za „národní zrádce“. Občanům s dvojím občanstvím může být uložena pokuta a mohou být deportováni jako vyzvědači. Neziskové organizace, obecně prospěšné společnosti a nezávislé volební firmy jsou povinni registrovat se jako „zahraniční agenti“ pokud obdrží peníze ze zahraničí. Státu napomáhá v tvrdých zákrocích vůči opozici pravoslavná církev. Některé její extrémistické organizace neváhají ničit knihy považované za kacířské a ohrožovat blogery považované za ateisty – kteří ve většinou případů jsou zároveň těmi, co kritizují současný režim.

Student, který navštěvuje jeho první protest, muž, který hraje Pokemon Go v chrámu, žena, která posílá textovou zprávu svému příteli o projíždějících tancích – ti všichni mohou být považováni za nepřítele státu a uvězněni, varuje Semanova. Každý Rus je v současné době zranitelný, protože každý může být shledán jako ten, který odporuje ruské historii, hodnotám a způsobu života. Jako Brenner, i Semanova volá po jakémsi druhu terapie, v jejím případě ve formě politického aktivismu a prohlédnutí nalomenosti Ruska a jeho institucí. Putin hledá nepřítele, ať se jím stane samotné Rusko, říká. Otázka je, zda to není přesně to, co Putin chce.

Témata: Vladimír Putin | USA | Rusko
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Pandemie covidu-19 ovlivnila i zrak dětí, které chodily méně ven

15.06.2021 12:47 Proticovidová omezení pohybu, kvůli nimž děti nechodily do školy a mnohde ani ven hrát si s…

Pravicový terorismus je globální hrozbou, míní arabista. Kritizuje…

15.06.2021 00:01 NÁZOR - Čtyři příslušníci jedné rodiny byli 6. června sraženi a zabiti automobilem v kanadském…

Vakcína firmy Novavax v testech vykázala účinnost přes 90 procent

14.06.2021 16:49 Vakcína proti covidu-19 vyvinutá americkou společností Novavax vykázala v poslední fázi klinických…

NATO je zásadní pro americké zájmy, USA stojí po boku Evropy, řekl Biden

14.06.2021 13:15 Severoatlantická aliance je zásadní pro americké zájmy. Před dnešním summitem NATO to prohlásil…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama