Zaujaté sociální sítě? Bílý dům chce shromažďovat informace o cenzuře

Bílý dům ve středu spustil webový formulář, na němž mají Američané a lidé žijící v USA hlásit případy internetové cenzury. Dotazník, o němž na twitteru informovala prezidentská kancelář, je projevem nesouhlasu prezidenta Donalda Trumpa se "zaujatostí" internetových platforem. Technologické společnosti tvrzení o politické cenzuře odmítají a i podle odborníků se Trumpův pohled nezakládá na realitě.

Přidejte svůj názor

Bílý dům, Washington D.C., USA
doporučujeme

"Sociální sítě mají prosazovat svobodu projevu. Mnoha Američanům ale jejich účty zavřely, zakázaly nebo je nespravedlivě nařkly z nejasného 'porušování' uživatelských pravidel. Ať jsou vaše názory jakékoli, podělte se o svou zkušenost s prezidentem Trumpem, máte-li podezření, že se takového zásahu vůči vám dopustili kvůli politické zaujatosti," uvádí se na úvodní stránce formuláře.

Uživatel je vyzván, aby uvedl své jméno a kontaktní informace, aby sdělil, zda je občanem USA, a popsal, co se mu s jeho účtem na sociální síti přihodilo. Má rovněž možnost zajistit si zasílání prezidentových newsletterů "aby byl informován nezávisle na platformách facebook a twitter". Co se s poskytnutými informacemi stane, webový formulář neuvádí. Na související dotaz listu The Washington Post (WP) vláda nereagovala.

"Problém s Trumpovým dotazníkem o předpojatosti je ten, že to poslouží ke shromáždění seznamu voličů, na které poté bude Trump na facebooku za miliony dolarů cílit reklamy o tom, jak je Facebook zaujatý," hodnotil iniciativu Kevin Roose, který o nových médiích píše pro deník The New York Times. Jako "nástroj sběru dat v přestrojení" označil nový projekt Bílého domu technologický web The Verge.

Zájemci o nahlášení svých problémů se sociálními sítěmi musí poskytnout kromě jména a místa bydliště svou e-mailovou adresu a odkaz například na facebookový profil. Dotazník také žádá o telefonní číslo. Pro odeslání stížnosti je pak nutné souhlasit s uživatelskými podmínkami. Ty stanovují, že americká vláda, včetně prezidentského úřadu, bude moci využívat či zveřejňovat veškeré poskytnuté informace.

"Vypadá to, že formulář neprovádí ani základní ověřování nahraných odkazů a umožňuje i přidávat screenshoty. Lituji ubohého stážistu, který bude muset procházet všechny ty jistě upřímné a zcela pravdivé příspěvky, rozhodně to nebude hromada nechutného obsahu. (...) Jakoby vůbec nechápali, jak funguje internet," komentovala na twitteru odbornice na internetovou komunikaci Renée DiRestaová, která spolupracuje mimo jiné s Kolumbijskou a Harvardovou univerzitou.

Výzvou k nahlášení údajné cenzury Trump opět vystupňoval tažení proti sociálním sítím, kterým v poslední době hrozí regulacemi. Počátkem května na twitteru napsal, že soustavně monitoruje cenzuru amerických občanů na sociálních sítích. "Toto jsou Spojené státy americké, kde platí zásada známá jako svoboda projevu," napsal Trump.

Facebook, Twitter i Google odmítají, že by při odstraňování obsahu na svých platformách nebo třídění výsledků vyhledávání přihlíželi k politickým kritériím. Odborníci na nová média podotýkají, že prezident zjevně spojuje dva oddělené prvky, tedy svobodu slova v obecné rovině a aktivity na platformách soukromých společností, které mají svá vlastní pravidla. "Ústava neříká, že můžeme tweetovat, co se nám zachce," napsala nedávno komentátorka Kara Swisherová.

Navíc, jak uvádí list WP, příklady údajného potlačování konzervativních názorů, kterými Trump argumentuje, jsou často zavádějící či nepřesné. Prezident si mimo jiné v dubnu stěžoval šéfovi Twitteru Jacku Dorseymu na pokles počtu sledujících na svém profilu. Ten byl však způsoben "čistkou" falešných twitterových účtů, kvůli níž o mnohem větší počet sledujících přišla zpěvačka Katy Perry nebo exprezident Barrack Obama.

Média si všímají, že Bílý dům před spuštěním nového dotazníku odmítl podepsat takzvanou christchurchskou výzvu žádající blokování násilně extremistického a teroristického obsahu na internetu. Výzvu iniciovala novozélandská premiérka Jacinda Ardernová v reakci na masakr muslimských věřících ve městě Christchurch. Spolu s ní ji podpořili francouzský prezident Emmanuel Macron, britská premiérka Theresa Mayová, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker či kanadský premiér Justin Trudeau. USA podpis nepřipojily s odůvodněním, že respektují svobodu projevu.

Loading...
Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Zřícení DC-10 v Chicagu: 40 let od tragického pádu American Airlines 191,…

24.05.2019 08:32 Před 40 lety, 25. května 1979, se v Chicagu krátce po startu zřítilo americké letadlo DC-10. Při…

Trump označil Huawei za velmi nebezpečnou firmu

24.05.2019 05:40 Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek označil čínskou firmu Huawei za velmi nebezpečnou.

Válka s Íránem? Trump je jen papírový tygr, míní historik

24.05.2019 00:01 Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton v roce 2007 vydal…

Trump byl nepřipraven, Tillerson je blbý jak tágo. Američtí politici se…

23.05.2019 21:34 Aktualizováno Ruský prezident Vladimir Putin přijel na loňský rusko-americký summit v Hamburku lépe připraven než…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama