ANALÝZA | Američané účtují s rasismem, Trump se stává jen divákem

Ve chvíli národního zúčtování ohledně rasismu ve Spojených státech se prezident Donald Trump čím dál více mění v pouhého pozorovatele, píše agentura AP. Trump neseděl v lavicích kostelů v Minneapolisu a v Houstonu, aby si připomněl George Floyda, černocha, jehož smrt zažehla protesty proti rasismu a policejní brutalitě napříč Spojenými státy.

O způsobech, jak smrt šestačtyřicetiletého muže, který zemřel poté, co mu bezmála devět minut klečel na krku bělošský policista, otřásla svědomím milionů Američanů všech barev pleti, šéf Bílého domu veřejně nepromluvil. Tvrzení, že americká policie je protkaná systematickým rasismem, Trump odmítl, a opakovaně se místo na stranu demonstrantů postavil za strážce zákona.

Tímto postojem se Trump opět přiklání ke stejným osobním a politickým instinktům, které mu pomohly získat podporu mnoha nespokojených, převážně bělošských Američanů, v prezidentských volbách v roce 2016. Zdá se však, že tím ztrácí kontakt s rostoucí většinou Američanů, včetně některých svých stoupenců v politice, sportu a popkultuře, kteří vnímají Floydovu smrt jako spalující inflexní bod ve znepokojivé americké rasové historii.

Nejenže to podle analýzy AP vyvolává otázky ohledně Trumpovy popularity méně než pět měsíců před volbami, ale zároveň to boří očekávání, že američtí prezidenti moderní éry budou, zejména v době rasových nepokojů, prosazovat rovnost, bez ohledu na svou stranickou příslušnost.

"Co jste viděli od chvíle, kdy se Donald Trump stal prezidentem, je naprosté odmítnutí této normy, a to platí dodnes," míní profesor Russell Riley, který spolupředsedá programu prezidentské orální historie na Virginské univerzitě.

Pro některé z prezidentových kritiků jsou Trumpova rétorika, politika, kterou prosazuje, a samotný fakt jeho zvolení ústředními tématy diskusí o rasismu, které se šíří ve Spojených státech.

Zdá se, že Trump, který se v roce 2017 po střetu bělošských rasistů a jejich odpůrců v Charlottesville ve Virginii nechal slyšet, že "velmi dobří lidé" byli na obou stranách, patrně posílil rasistické elementy ve Spojených státech, ačkoliv řekl, že zastánce bělošské nadřazenosti nepodporuje.

Mnozí republikáni a další entity s hlubokými vazbami na Trumpovy nejzarytější stoupence se snaží poslední tři roky s touto realitou vyrovnat. Tento týden ale někteří z nich podnikli kroky, aniž čekali na signál od prezidenta.

Organizátoři automobilových závodů NASCAR, které mají v Trumpových baštách na jihu USA mnoho fanoušků, zakázali na závodech a svých veřejných akcích vyvěšování vlajky Konfederace. Oznámili to ve středu, krátce poté, co prezident řekl, že "ani nebude zvažovat" přejmenování deseti vojenských základen věnovaných velitelům armády Konfederace, ačkoliv ministr obrany Mark Esper řekl, že o tom lze jednat.

Poradci Bílého domu se potýkají s otázkou, jakou roli v současném dění Trump sehrává, zejména vzhledem k tomu, že mnohá z jeho veřejných prohlášení po Floydově smrti, například když pohrozil, že k utišení nepokojů povolá armádu, vedla k další eskalaci napětí. Někteří jeho poradci zvažovali, že by mohl promluvit k národu o rasismu, ale dospěli k závěru, že v tuto chvíli toho není moc, co by prezident mohl říct, aby to mělo reálný dopad.

"Projev, který by ukázal empatii, soucit, naslouchání a snahu o usmíření, cestu kupředu (...), na to by vůbec nebylo pozdě," uvedla historička Meena Boseová z Hofstrovy univerzity. "Řeč, která by to neudělala, by možná byla horší než žádná," doplnila.

Floydův bratr Philonise Floyd uvedl, že jeho telefonát s prezidentem byl "velmi krátký", a doplnil, že mu šéf Bílého domu ani nedal prostor promluvit. Philonise naopak chválil očekávaného prezidentského kandidáta demokratů Joea Bidena, se kterým také mluvil po telefonu, ale který ho navštívil i osobně a nahrál videovzkaz, který hrál na Floydově úterním pohřbu.

Ve středu měl Trump jednání se skupinou svých černošských stoupenců, včetně ministra pro bydlení Bena Carsona. Místo toho, aby prezidentovi přítomní kladli otázky o současném dění, střídali se v tom, kdo ho pochválí.

Vztahy Trumpa s Afroameričany jsou dlouhodobě komplikované. Začátkem 70. letech Trumpa a jeho otce ministerstvo spravedlnosti zažalovalo za diskriminaci černošských žadatelů o podnájem. Roky Trump také nepravdivě tvrdil, že se prezident Barack Obama nenarodil ve Spojených státech a v soukromých rozhovorech s dalšími činiteli označil Haiti a chudé africké státy vulgarismem "shithole countries", slušněji přeloženo díry. Právě vzhledem k této historii by podle Trumpových kritiků neměla reakce prezidenta na rostoucí odpor k přetrvávajícímu rasismu v USA být žádným překvapením.

Související

FIFA, ilustrační fotografie.

FIFA zřídila zvláštní komisi proti rasismu. Povede jí Vinícius Júnior, ve Španělsku je terčem útoků

Mezinárodní fotbalová federace FIFA se rozhodla ustanovit zvláštní komisi proti rasismu, jejímiž členy budou fotbalisté mající za úkol navrhovat přísnější tresty za diskriminaci ve fotbale. Tuto informaci uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na samotného prezidenta FIFA Gianniho Infantina. Ten zároveň potvrdil, že požádal útočníka Realu Madrid Viníciuse Juniora, aby tuto komisi vedl. 
Robert Kennedy Rozhovor

55 let od atentátu na Roberta Kennedyho. Politické násilí bylo v USA bohužel docela běžné, uvádí amerikanista Pondělíček

Robert Kennedy, vlivný politik a uchazeč o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu, bratr v roce 1963 zavražděného prezidenta Spojených států Johna Kennedyho, se před 55 lety, 5. června 1968, stal rovněž obětí atentátu. O den později zemřel. Pro své názory, především na nepřípustnost rasové segregace, byl mnohými nenáviděn, avšak motiv vraždy s vnitřní politikou patrně nesouvisel, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Pondělíček. 

Více souvisejících

rasismus Donald Trump USA (Spojené státy americké) Prezident USA Black lives matter

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Danko odstoupil ze slovenské prezidentské volby. Podpořil jednoho z kandidátů

Předseda Slovenské národní strany Andrej Danko se v pondělí oficiálně vzdal kandidatury na prezidenta. Vysvětlil to vývojem preferencí a snahou netříštit národně-konzervativní síly. Ve volbách podpořil exministra spravedlnosti Štefana Harabina.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy