Bidenovi podle médií k vítězství pomohla umírněná kampaň i pandemie

Amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošních volbách podpořilo nejméně o osm milionů voličů více než před čtyřmi lety, přesto mandát neobhájil. Joea Bidena volilo ještě o několik milionů více lidí a kandidát Demokratické strany si zajistil většinu ve sboru volitelů. Možné důvody, proč se tak stalo, nyní rozebírá řada analýz.

Některé zdůrazňují umírněnost Bidenovy kampaně nebo Trumpova selhání v boji proti pandemii, jiné zase podporu bývalého viceprezidenta ve městech a na předměstích a jeho snahu oslovit voliče v klíčových severovýchodních státech.

Po volební noci, která přinesla nečekaně dobré výsledky pro Trumpa, postupně Bidena přes magickou hranici 270 volitelských hlasů přeneslo ohlášení jeho vítězství ve Wisconsinu, Michiganu a nakonec i v Pensylvánii. Ve všech třech státech v roce 2016 těsně vyhrál Trump a vymazal tak "modrou zeď", která se tradičně táhla od severovýchodního pobřeží až po Minnesotu.

Poražená demokratka Hillary Clintonová poté sklízela kritiku za to, že se těmto státům v kampani příliš nevěnovala, její nástupce tuto dost možná osudnou chybu nezopakoval. "Biden se od začátku snažil získat zpět alespoň část těchto voličů, přičemž se na ně obracel jako rodák ze Scrantonu v Pensylvánii, který vystudoval státní vysokou školu, měl zkušenosti s finanční tísní a rozuměl jejich obavám," napsala agentura AP.

Podle deníku The New York Times (NYT) 77letý bývalý viceprezident "státy u Velkých jezer umístil do centra své volební mapy" a vsadil na to, že důraz na voliče uprostřed politického spektra mu umožní "modrou zeď" obnovit.

Několik analýz uvádí, že demokrat slavil úspěch s umírněnou, takřka nudnou kampaní. "Biden se o prezidentství ucházel jako rozvážná a konvenční osobnost, spíše než povznášející hlasatel změny. V závěru kampaně byla jeho kandidatura dlouho případovou studií disciplíny a zdrženlivosti, nikoli ukázkou dynamické kreativity," píše NYT.

Z voleb se tak stalo "referendum o Trumpovi", který zároveň neměl příliš mnoho možností, jak svého rivala "démonizovat", dodává zpravodajská společnost BBC. Její americký dopisovatel Anthony Zurcher nicméně mezi důvody Trumpovy porážky v prvé řadě uvádí faktor, který byl mimo Bidenovu kontrolu: epidemii covidu-19 a prezidentův přístup k ní.

"Pandemie a následný ekonomický propad narušily Trumpův preferovaný volební argument o růstu a prosperitě," napsal Zurcher. "Dokud k těmto břehům nedorazil virus, vykazoval Trump silné známky politického života. Ustál proces impeachmentu. V průzkumech o popularitě vyrovnal předchozí maximum: 49 procent," doplňuje jeho kolega Nick Bryant.

Prezidentovo počínání tváří v tvář koronavirové krizi vidí jako rozhodující motiv letošních voleb také deník The Washington Post. Trumpa zároveň označuje za nejméně populárního šéfa Bílého domu moderní doby a za polarizujícího lídra, který se příliš nesnažil získat na svou stranu politický "střed".

Přesně na to se naopak soustředil Biden, jehož cílem bylo vybudovat co nejširší "voličskou koalici", napříč etnickými či věkovými skupinami. Faktem ale je, že stále ještě neúplné výsledky voleb potvrzují hluboké příkopy mezi metropolitními oblastmi a zbytkem USA. "Trump dokonce navýšil zisky v rurálních okresech, když se 54procent z nich otočilo na jeho stranu, přičemž už v roce 2016 mezi nimi měl výraznou převahu," uvádí ve svém rozboru deník The Guardian.

Biden naopak oproti Clintonové získával ve velkých městech, přičemž mnoho komentátorů poukazovalo na obrovskou podporu v Atlantě a jejím okolí, ke které zřejmě přispěla nebývalá mobilizace černošské komunity. "Výsledky odhalují sílící polarizaci mezi těmi, kdo žijí ve městech a na předměstích a těmi z venkovských oblastí kolem nich," shrnuje The Guardian.

Ve světle vysokého počtu hlasů odevzdaných pro Trumpa zároveň novináři poukazovali na to, že Spojené státy jeho politický styl a názory neodmítli zdaleka tak přesvědčivě, jak by si demokraté přáli. "Jakékoli hodnocení jeho politické slabosti v roce 2020 musí zároveň uznat jeho politickou sílu," míní zpravodaj BBC Bryant.

Najdou se však i voliči, které Trump za čtyři roky v čele země ztratil, a kteří už jej znovu nevolili. Příkladem je Chuck Howenstein z Pittsburghu, který v rozhovoru s BBC před volbami soudil: "Lidé jsou unavení. Chtějí v zemi vidět návrat normálnosti. Chtějí vidět slušnost. Chtějí, aby tahle nenávist skončila. Chtějí vidět tuhle zemi jednotnou. A tohle dohromady přinese Joeu Bidenovi prezidentský úřad."

Související

Bill Clinton na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024) Glosa

Události Petra Nutila: Prezidentský díl, tentokrát s příchutí Ameriky

Milí čtenáři, pravidelné shrnutí událostí týdne, obvykle těch divných, absurdních, nebo aspoň takových, které nejdou přehlédnout, přichází tento týden se zpožděním. Za něj se vám omlouvám, nicméně bych rád dodal, že bylo způsobeno mou nepřítomností na evropském kontinentu, respektive pracovní cestou do Ameriky. Snad mi to odpustíte. I tak jsem ale zdálky pozoroval, co se v té naší zemičce (kterou, jak jsem zjistil, Američané buď znají jako Československo, nebo vůbec), vlastně dělo. Nebylo toho úplně málo, takže pojďme na to. 

Více souvisejících

Joe Biden Volby USA Noviny / tisk

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy