Amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošních volbách podpořilo nejméně o osm milionů voličů více než před čtyřmi lety, přesto mandát neobhájil. Joea Bidena volilo ještě o několik milionů více lidí a kandidát Demokratické strany si zajistil většinu ve sboru volitelů. Možné důvody, proč se tak stalo, nyní rozebírá řada analýz.
Některé zdůrazňují umírněnost Bidenovy kampaně nebo Trumpova selhání v boji proti pandemii, jiné zase podporu bývalého viceprezidenta ve městech a na předměstích a jeho snahu oslovit voliče v klíčových severovýchodních státech.
Po volební noci, která přinesla nečekaně dobré výsledky pro Trumpa, postupně Bidena přes magickou hranici 270 volitelských hlasů přeneslo ohlášení jeho vítězství ve Wisconsinu, Michiganu a nakonec i v Pensylvánii. Ve všech třech státech v roce 2016 těsně vyhrál Trump a vymazal tak "modrou zeď", která se tradičně táhla od severovýchodního pobřeží až po Minnesotu.
Poražená demokratka Hillary Clintonová poté sklízela kritiku za to, že se těmto státům v kampani příliš nevěnovala, její nástupce tuto dost možná osudnou chybu nezopakoval. "Biden se od začátku snažil získat zpět alespoň část těchto voličů, přičemž se na ně obracel jako rodák ze Scrantonu v Pensylvánii, který vystudoval státní vysokou školu, měl zkušenosti s finanční tísní a rozuměl jejich obavám," napsala agentura AP.
Podle deníku The New York Times (NYT) 77letý bývalý viceprezident "státy u Velkých jezer umístil do centra své volební mapy" a vsadil na to, že důraz na voliče uprostřed politického spektra mu umožní "modrou zeď" obnovit.
Několik analýz uvádí, že demokrat slavil úspěch s umírněnou, takřka nudnou kampaní. "Biden se o prezidentství ucházel jako rozvážná a konvenční osobnost, spíše než povznášející hlasatel změny. V závěru kampaně byla jeho kandidatura dlouho případovou studií disciplíny a zdrženlivosti, nikoli ukázkou dynamické kreativity," píše NYT.
Z voleb se tak stalo "referendum o Trumpovi", který zároveň neměl příliš mnoho možností, jak svého rivala "démonizovat", dodává zpravodajská společnost BBC. Její americký dopisovatel Anthony Zurcher nicméně mezi důvody Trumpovy porážky v prvé řadě uvádí faktor, který byl mimo Bidenovu kontrolu: epidemii covidu-19 a prezidentův přístup k ní.
"Pandemie a následný ekonomický propad narušily Trumpův preferovaný volební argument o růstu a prosperitě," napsal Zurcher. "Dokud k těmto břehům nedorazil virus, vykazoval Trump silné známky politického života. Ustál proces impeachmentu. V průzkumech o popularitě vyrovnal předchozí maximum: 49 procent," doplňuje jeho kolega Nick Bryant.
Prezidentovo počínání tváří v tvář koronavirové krizi vidí jako rozhodující motiv letošních voleb také deník The Washington Post. Trumpa zároveň označuje za nejméně populárního šéfa Bílého domu moderní doby a za polarizujícího lídra, který se příliš nesnažil získat na svou stranu politický "střed".
Přesně na to se naopak soustředil Biden, jehož cílem bylo vybudovat co nejširší "voličskou koalici", napříč etnickými či věkovými skupinami. Faktem ale je, že stále ještě neúplné výsledky voleb potvrzují hluboké příkopy mezi metropolitními oblastmi a zbytkem USA. "Trump dokonce navýšil zisky v rurálních okresech, když se 54procent z nich otočilo na jeho stranu, přičemž už v roce 2016 mezi nimi měl výraznou převahu," uvádí ve svém rozboru deník The Guardian.
Biden naopak oproti Clintonové získával ve velkých městech, přičemž mnoho komentátorů poukazovalo na obrovskou podporu v Atlantě a jejím okolí, ke které zřejmě přispěla nebývalá mobilizace černošské komunity. "Výsledky odhalují sílící polarizaci mezi těmi, kdo žijí ve městech a na předměstích a těmi z venkovských oblastí kolem nich," shrnuje The Guardian.
Ve světle vysokého počtu hlasů odevzdaných pro Trumpa zároveň novináři poukazovali na to, že Spojené státy jeho politický styl a názory neodmítli zdaleka tak přesvědčivě, jak by si demokraté přáli. "Jakékoli hodnocení jeho politické slabosti v roce 2020 musí zároveň uznat jeho politickou sílu," míní zpravodaj BBC Bryant.
Najdou se však i voliči, které Trump za čtyři roky v čele země ztratil, a kteří už jej znovu nevolili. Příkladem je Chuck Howenstein z Pittsburghu, který v rozhovoru s BBC před volbami soudil: "Lidé jsou unavení. Chtějí v zemi vidět návrat normálnosti. Chtějí vidět slušnost. Chtějí, aby tahle nenávist skončila. Chtějí vidět tuhle zemi jednotnou. A tohle dohromady přinese Joeu Bidenovi prezidentský úřad."
Související
Američany čeká stejná volba jako před čtyřmi lety. Biden a Trump ovládli další primárky
Události Petra Nutila: Prezidentský díl, tentokrát s příchutí Ameriky
Joe Biden , Volby USA , Noviny / tisk
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě