Joe Biden působí v americké politice již od roku 1972. Bylo mu tehdy pouhých 29 let, když se poprvé ucházel o senátorské křeslo. Biden si postupně vybudoval svou politickou kariéru, aby se o 30 let později stal viceprezidentem v Obamově vládě. Nyní se uchází o post nejvyšší. Bílému domu hodlá navrátit liberální hodnoty a rovnocennou politiku.
Joe Biden (77) začal svou politickou kariéru již v útlém věku. Když poprvé kandidoval do senátu, během své kampaně nesplňoval ani minimální věkovou hranici 30 let. Právě jeho věk společně s jeho politickou vizí „nového myšlení a nových řešení“ tehdy oslovily voliče, kteří byli unaveni politickou agendou ospravedlňující válku ve Vietnamu.
Jeho věk je i nyní centrem pozornosti médií, stejně tak kritiky politických příslušníků Republikánské strany včetně samotného prezidenta. Bidenovi oponenti často kritizují jeho neschopnost dokončit myšlenku, složit smysluplnou větu nebo vybavit si určitý sled událostí. Zatímco o senátorské křeslo se Biden ucházel jako nejmladší kandidát, v prezidentském klání do historie vstoupil jako nejstarší kandidující Demokrat.
Navzdory veškeré kritice se ale zdá, že právě díky svým letitým zkušenostem jako senátor a později jako viceprezident za vlády Baracka Obamy, si Biden vypěstoval důvěru a náklonost voličů. Úřadující prezident Donald Trump (74) je sice o něco mladší než Biden, historicky je však nejstarším prezidentem Spojených států, který se uchází o znovuzvolení.
Z pohledu voličů je však věk zřejmě to poslední, na co by dávali důraz. Za své první období v úřadu prezident Trump v rámci průzkumů reflektujících jeho popularitu mezi voliči nikdy nepřekročil hranici 50 %. To je v porovnání se všemi předchozími prezidenty moderní historie nejhorší výsledek. V souvislosti s vývojem koronavirové pandemie, rapidním nárůstem nezaměstnaných a společenskými nepokoji v zemi se jeho popularita neustále propadá. Nyní se Trump pohybuje celonárodně kolem 40 %.
Nižší procento během své kampaně o znovuzvolení zaznamenali jen dva prezidenti moderní historie, Jimmy Carter a George H. W. Bush, jejichž popularita mezi voliči se tehdy pohybovala jen kolem 35 %. Trump navíc nedávno zažil další otřes poté, co se objevily informace naznačující, že prezident údajně věděl o tom, že ruská rozvědka platí povstalcům napojeným na Talibán za zabití amerických vojáků.
Právě tyto okolnosti nahrávají přirozenému charakteru Joe Bidena jakožto „osoby působící uklidňujícím dojmem v neklidných časech,“ jak mimo jiné uvedl The Economist. Oproti Hillary Clintonové, která se o Bílý dům proti Trumpovi ucházela v roce 2016, si Joe drží stabilní podporu v demokratických státech, potenciál má i v určitých ryze republikánských státech, jako na příklad v Arizoně nebo Georgii.
V tomto ohledu hraje jistou roli i fakt, že Biden má za sebou podporu několika předních představitelů Republikánské strany. Nejen ti, ale i miliony dalších Američanů věří, že právě Biden dokáže navrátit morální zásady a čest zpět do Bílého domu a reformovat tak sociálně a politicky polarizovanou zemi.
Od počátku svého působení v politice i v rámci své předvolební kampaně klade Biden důraz na nutnost zajištění zdravotní péče pro všechny občany Spojených států bez rozdílu. Již jako viceprezident se spolu s Barackem Obamou zasadil o schválení Zákona o dostupné zdravotní péči, na niž by v úřadu rád navázal.
Otázka dostupného zdravotnictví je pro Bidena klíčová, neboť krátce na to, co se mu podařilo úspěšně vyhrát senátní volby v roce 1972, tragicky zahynuly jeho manželka a dcera důsledkem autonehody. Další šok přišel v roce 2015, kdy Bidenův syn podlehl boji s rakovinou. Mnozí v něm proto spatřují cit pro empatii a dobrosrdečnost.
Nejen důsledkem těchto okolností se z centristy postupně stal zastánce levicovějšího přístupu ve straně. Zpočátku se Biden neřadil mezi ty, kteří by podporovali práva žen na svobodné rozhodnutí o potratu nebo inkluzi ve školách. Namísto toho byl zastáncem zpřísnění trestních postihů, války v Iráku a deregulace finančních institucí.
Postupně se ale přeorientoval ze svého radikálního přístupu na liberálnější politiku, kdy to byl zejména Biden, který se v Obamově administrativě tvrdě zastával na příklad zrovnoprávnění sňatků homosexuálních párů. Velkou pozornost v poslední době obrátil i na klimatickou politiku, ve které se řadí k předním zastáncům zavedení uhlíkové daně, nebo na propagaci domácí výroby a lokálních firem.
Stejně tak hodlá pokračovat v budování adekvátního systému zdravotnictví. Republikáni v čele s prezidentem Trumpem neustále tlačí na zrušení Zákona o dostupné zdravotní péči, zatím ale nemají plán náhrady. Biden hodlá pokračovat v principu Obamacare s tím, že by vznikl vládou kontrolovaný státní plán, který by byl snadno dostupný.
Zároveň hodlá snížit aktuální věkovou hranici z 65 let na 60 nezbytnou k tomu, aby si člověk mohl zažádat o zdravotní pojištění, které z části hradí stát. Cílem je, udělat veřejné zdravotní pojištění finančně dostupnější pro co nejvíce lidí a přimět tak i zaměstnavatele přejít od soukromých pojišťoven do veřejného sektoru.
Biden se také v minulosti postavil kriticky ke korporátním daňovým úlevám uděleným Trumpovou administrativou. Biden naopak zastává jejich navýšení z 21 % na 28 %, stejně tak hodlá navýšit horní hranici daňové sazby u příjmů překračujících 400.000 dolarů na 39,6 %.
To, zda se Bidenovi v případě jeho zvolení tyto vize podaří prosadit, záleží ale i na finální sestavě ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. I v boji o senátorská křesla mají dle aktuálních čísel Demokraté slušný potenciál na převrat. Některé zákony, jako na příklad navýšení korporátních daních, je možné prosadit prostou většinou, tedy 51 hlasy, přičemž by Demokraté v nynějším složení senátní komory potřebovali vyhrát pouze tři křesla.
Většina projednávaných témat a zákonů už ale vyžaduje hlas 60 senátorů, neboť často dochází k průtahům v jednáních, k jejichž zkrácení je třeba souhlas 3/5 většiny. To by pro Demokraty znamenalo přeobsadit celých 13 křesel. Biden, jakožto velmi zkušený senátor, však věří, že konec Trumpovy éry předznamená nový začátek spolupráce obou politických stran.
V některých oblastech může prezident využít své výkonné moci a učinit tak jisté legislativní kroky bez souhlasu Kongresu. To se týká zejména určitých regulací nebo nařízení. Jako prezident by navíc měl Biden poměrně volnou ruku v rámci výkonu zahraniční politiky.
Na globální scéně hodlá Biden na příklad obnovit jednání s Ruskem a Iránem ohledně kontroly prodeje zbraní, znovu zařadit Spojené státy na seznam signatářů Pařížské klimatické dohody nebo uspořádat světový summit na podporu demokracie zaměřený na lidská práva a boj proti korupci a autoritářství.
Související
Obrat na Ukrajině. Proti Rusku brzy zasáhnou modernější smrtící dalekonosné střely ATACMS
Írán chce i po útoku na Izrael jednat o jaderné dohodě, tvrdí média
USA (Spojené státy americké) , Joe Biden , Volby USA
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 1 hodinou
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 1 hodinou
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 2 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 2 hodinami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 2 hodinami
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 3 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
včera
Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě
včera
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
včera
Kreml tvrdí, že obsadil další obec. Kyjev mlčí, ruské armádě se ale postup upřít nedá
včera
Kreml se vysmívá Západu? Americká pomoc situaci na Ukrajině nezmění, tvrdí
včera
Rusko zajistí svou bezpečnost, pokud v Polsku budou jaderné zbraně, varuje Kreml
včera
Situace na Ukrajině se bude jen zhoršovat, tvrdí rozvědka. Americká pomoc vývoj situace na frontě nezlepší
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda, už jedenáctý za měsíc
včera
Írán zvedá varovný prst: Jaderný program máme k mírovým účelům, může se to ale změnit
včera
Scholzovi dochází trpělivost. Netanjahua varoval před eskalací situace v regionu
včera
Obrat na Ukrajině. Proti Rusku brzy zasáhnou modernější smrtící dalekonosné střely ATACMS
včera
Británie chce zastavit migraci, uprchlíky začne odvážet ze země. Sunak oznámil kdy
včera
Feri míří na tři roky do vězení, rozhodl odvolací soud
Exposlanec Dominik Feri půjde na tři roky do vězení za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, rozhodl odvolací soud v pondělí. Feri byl už loni v listopadu uznán vinným ve všech třech bodech obžaloby a potrestán nepodmíněným trestem v délce tří let. Někdejší politik, který vinu odmítá, se může dovolat k Nejvyššímu soudu.
Zdroj: Jan Hrabě