Bojujeme proti dezinformacím: Proč se lidé bojí vakcín proti koronaviru?

NÁZOR - Akademici, kteří v 60. letech zkoumali pověry, čerpali z epidemiologie, připomíná editorial serveru The Guardian. Prestižní deník vysvětluje, že během šíření pověr ve společnosti se někteří "nakazili", zatímco jiní zůstávali "imunní" a čím víc jich bylo, tím lepe se dařilo šíření zastavit.

Nepodložené strašidelné příběhy

Tyto poznatky naopak využili zdravotničtí experti, uvádí renomovaný deník. Poukazuje, že zvěsti mohou být užitečné a pomoci zachytit epidemii nemoci, zároveň však mohou být smrtící.

"Ačkoliv neochota k očkování je stará jako očkování samotné, v mnoha zemích v posledních letech prudce roste," pokračuje The Guardian. Dodává, že nepodložené strašidelné příběhy o nebezpečnosti očkovacích programů přispívají k rostoucí skepsi vůči vakcínám i jejich otevřenému odmítání, což má fatální důsledky.

Profesorka antropologie Heidi Larsonová z London School of Hygiene and Tropical Medicine ve své nové knize poukazuje na paradox - vědecké poznatky o očkování, stejně jako bezpečnostní předpisy a procedury jsou stále lepší, ale veřejnost přesto váhá, nastiňuje editorial. Doplňuje, že z krátkodobého hlediska nemusí jít v souvislosti s pandemií koronaviru o zásadní problém, protože poptávka po vakcínách proti nemoci covid-19 bude zpočátku značně převyšovat dodavatelské kapacity.

Společnost Moderna a konsorcium Pfizer/BioNTech sice hlásí, že jejich vakcíny mají více než 90 % účinnost, ale mimo Spojené státy budou k dispozici až příští rok, uvádí The Guardian. Konstatuje, že další potenciální vakcína vyvíjená vědci z Oxfordské univerzity a firmou AstraZeneca zatím není tak daleko.

Mnohé sice vyhlídka očkování děsí, ale tři čtvrtiny dospělých po celém světě uvádějí, že mají o očkování proti covidu-19 zájem, bude-li dostupné, upozorňuje prestižní deník. Připouští však, že mimořádná rychlost, s jakou jsou tyto vakcíny vyvíjeny a testovány u části lidí vyvolává strach, což platí i o těch, kteří jinak berou očkování racionálně.

"Zatímco 72 % Američanů v květnu tvrdilo, že by se jednoznačně nebo pravděpodobně nechali očkovat, v říjnu to pokleslo na 51 %," píše britský server. Vinu částečně přičítá šiřitelům strachu, kteří ze svých aktivit politicky či finančně profitují.

Sociální sítě podle editorialu vytvořily "infodemii", umožňují šíření nepodložených tvrzení po celém světě v řádu hodin a dnů, navíc jejich algoritmy směrují uživatele k extrémnějšímu obsahu, tudíž náprava škod vyvolaných protiočkovacími kampaněmi může trvat dlouhé roky či desetiletí. The Guardian kritizuje, že internetové společnosti zasáhly pozdě a zatím nevystupují dostatečně aktivně.

Proměna uvažování je nutnost      

Problémem nejsou jen samotné dezinformace, ale důvod, proč jim lidé věří, konstatuje renomovaný deník. Odkazuje na varování zmíněné profesorky Larsonové, že pouhé odmítání spekulací vede k jejich zakořenění, protože v situaci, kdy jsou otázky a obavy lidí odbývány a lidé mají dojem, že se k nim přistupuje jako k hlupákům, mohou narůstat jejich pochybnosti a jejich nejednoznačný postoj k očkování se mění ve skepsi a otevřené odmítání.

Efektivní reakce na poselství odmítačů očkování musí přijít ještě před takovým vyhrocením postojů, deklaruje The Guardian. Přiznává, že je nepochopitelné a frustrující, pokud dobře ověřené důkazy nedokážou čelit divokým tvrzením a neověřitelným příběhům, ale dodává, že podezíravost má i jistou základní logiku.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Je pravda, že velké farmakologické firmy často jednají bez skrupulí, že vlády nečiní vždy správná rozhodnutí o lidských životech, že zdravotnický personál může odmítat oprávněné obavy a že vakcíny skutečně nejsou zcela bez rizika," pokračuje prestižní server. Připomíná, že například ve Spojených státech, které mají děsivou zkušenost s experimentováním bělošských lékařů na černoších bez jejich souhlasu a kde trvá rasová diskriminace ve zdravotnictví, Afroameričané váhají mnohem více než běloši s případným očkováním proti covidu-19, ačkoliv je u nich dvojnásobné riziko úmrtí na tuto nemoc.

Dobrá komunikace ohledně nových vakcín by tak neměla jen objasňovat jejich přínos a bezpečnost, ale též přiznávat a vysvětlovat jejich potenciální rizika a neznámé a zasazovat je do kontextu, nabádá The Guardian. Připomíná, že podle profesorky Larsonové se náladám proti očkování daří, pokud lidé necítí důstojnost či kontrolu nad svým vlastním životem.

Právě tyto emoce ale uplynulý rok prohloubil a s koncem karantén jen tak nezmizí, očekává britský server. Obává se, že obnova důvěry v očkování může z dlouhodobého hlediska vyžadovat mnohem podstatnější proměnu uvažování, než jakou podle mnohých pandemie přinese. Bude nutné přehodnotit, na kom a na čem záleží, jak máme žít a přistupovat k druhým, deklaruje editorial.

Související

Očkování, ilustrační foto

Do Česka dorazí další desítky tisíc vakcín proti černému kašli

Ministerstvo zdravotnictví zajistilo více než 110 tisíc vakcín proti černému kašli nad rámec již objednaných. Už v březnu dorazilo téměř 10 tisíc vakcín z Velké Británie, v dalších týdnech dorazí očkovací látky z Kanady a Francie, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

Více souvisejících

očkování Boj proti dezinformacím a fake news USA (Spojené státy americké) Velká Británie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 59 minutami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků

Americké jednotky v Iráku a Sýrii byly za méně než 24 hodin vystaveny dvěma samostatným útokům, uvedly v pondělí irácké bezpečnostní zdroje a představitelé USA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy