NÁZOR - Uchazeč o nominaci na amerického prezidenta za Demokratickou stranu, senátor Bernie Sanders, tvrdí, že jeho návrhy nejsou radikální a opakovaně odkazuje na země na severu Evropy jako Dánsko, Švédsko a Norsko coby příklad ekonomického systému, který by chtěl zavést ve Spojených státech. Situaci rozebral politolog a komentátor Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post.
Zavádějící popis
Obraz, který Sanders líčí, zachycuje přívětivou sociální demokracii, ve které je tržní ekonomika držena zkrátka na uzdě regulacemi, bohatí jsou silně zdaněni a existuje štědrá záchranná sociální síť, nastiňuje Zakaria. Tvrdí, že jde ovšem o nepřesný a silně zavádějící popis dnešní situace v zemích severní Evropy.
Jako příklad uvádí politolog miliardáře, kteří by podle Sanderse neměli vůbec existovat. "V přepočtu na obyvatele mají ale Švédsko a Norsko více miliardářů než Spojené státy, Švédsko téměř dvakrát více," upozorňuje Zakaria. Dodává, že skandinávští miliardáři navíc mohou bez zdanění převádět svůj majetek na své děti, v obou zemích neexistuje dědická daň - v Dánsku je 15 % -, zatímco v USA platí druhá nejvyšší daň z nemovitosti v průmyslovém světě, konkrétně 40 %.
Sandersovo líčení skandinávských zemí, stejně jako většina jeho ideologie, se zřejmě zastavilo v 60. a 70. letech minulého století, kdy uvedené státy byly skutečně průkopníky ve vytváření sociální tržní ekonomiky, konstatuje komentátor. Poukazuje, že ve Švédku se mezi roky 1960 a 1980 podíl vládních výdajů na HDP zvýšil ze zhruba 30 na 60 %.
Zakaria odkazuje na tvrzení švédského komentátora a historika Johana Norberga, že uvedený experiment ve stylu sandersovského demokratického socialismu potopil švédskou ekonomiku a mezi lety 1970 a 1995 v zemi vůbec nevznikala pracovní místa v soukromém sektoru. V roce 1991 protržní premiér Carl Bildt zahájil sérii reforem, která měla ekonomiku nastartovat, a tak do poloviny minulé dekády Švédsko snížilo objem státních investic o třetinu a vymanilo se z dlouhého období hospodářské stagnace, uvádí politolog.
"Různé verze tohoto problému a těchto tržních reforem proběhly všude v severní Evropě a vytvořily to, co je nazýváno modelem flexikurity, kombinací pružného pracovního trhu s pevnou a štědrou záchrannou sítí," pokračuje Zakaria. Vzpomíná na své setkání s dánským premiérem Poulem Rasmussenem, který v zemi v 90. letech realizoval mnoho reforem a zdůrazňoval, že klíčem celého modelu je zajistit zaměstnavatelům snadné nabírání a propouštění zaměstnanců bez rozsáhlých omezení a soudních sporů.
Rasmussen Zakariovi také sdělil, že Dánsko musí zůstat otevřenou ekonomikou, nestavět obchodní bariéry, získávat přístup na nové trhy a udržovat konkurenceschopnost svých podniků. Pokud se podíváme na dnešní severní Evropu, nalezneme mnoho proinovačních, protržních opatření, například vzdělávací poukázky, ale také spoluúčast ve zdravotnictví a velmi mírnou regulaci, přičemž žádná z těchto zemí nemá ani definovanou minimální mzdu.
Daně zaplatí chudí
Je pravda, že uvedené země mají štědrou záchrannou síť a také vysoké daně, ze kterých je financována, uvádí politolog. Dodává, že se příliš neupozorňuje na to, že aby bylo vybráno dostatečné množství prostředků, tyto daně disproporčně dopadají na chudé, střední a vyšší střední vrstvy, přičemž například Dánsko má jednu z nejvyšších vrcholných sazeb daně z příjmu ze států OECD - 55,9 % -, kterou platí každý, kdo si vydělá 130 % průměrné mzdy v zemi.
Pro srovnání Zakaria uvádí situaci v USA: daň ve výši 55,9 % by musel platit každý, kdo si vydělá měsíčně zhruba 5.400 dolarů (zhruba 124 tisíc korun), zatímco dnes je nejvyšší sazba daně z příjmu 43 % a vztahuje se na příjem přesahující více než devítinásobně průměrnou mzdu, tedy necelých 42 tisíc dolarů měsíčně (téměř milion korun).
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Další důvod, proč daňové břemeno v zemích severní Evropy nejvíce zatěžuje chudší a střední vrstvy, spočívá v tom, že musí platit daň z přidané hodnoty ve výši zhruba 25 %, která tvoří více než pětinu daňových příjmů státu, poukazuje politolog. Dodává, že daň z přidané hodnoty je v USA jen 6,6 % a tvoří přibližně 8 % daňových příjmů státu.
Statistika OECD z roku 2008 také uvádí, že desetina nejbohatších obyvatel USA platí 45 % objemu daně z příjmů, kterou stát vybere, připomíná Zakaria. Vysvětluje, že v Dánsku a Švédsku ale horní desetina platí jen 26, resp. 27 % celkového objemu daně z příjmu, přičemž ve vyspělých zemích je to průměrně 32 %.
Americká levice si zřejmě neuvědomuje realitu, která se ještě více prohlubuje v posledních deseti letech - Spojené státy mají mnohem progresivnější daňový systém než Evropa a horní desetina obyvatel přispívá do daňových výnosů mnohem více než v evropských zemích, deklaruje komentátor. Doplňuje, že aplikace skandinávského ekonomického modelu v USA by znamenala pružnější pracovní trh, méně regulace a větší důraz na volný obchod.
"Znamenala by štědřejší sociální dávky placené daněmi střední třídy a chudých," tvrdí Zakaria. Dodává, že pokud chce toto Sanders zavést, je to skutečně radikální.
Související
Biden u senátorů nepochodil. Ukrajina zatím nedostane další americké peníze
Boj o většinu v Senátu USA je nerozhodný, demokrat Peters těsně obhájil post
Bernie Sanders (kandidát na post prezidenta USA) , USA (Spojené státy americké) , dánsko , Švédsko , Daně
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 26 minutami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 30 minutami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 1 hodinou
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“
Zdroj: Radek Novotný