Další rána pro demokracii. Bílý dům útočí na Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu

Šéfredaktorka bulharského zpravodajského webu mediapool.bg Stojana Georgijevová vzpomíná, jak za komunismu její děda poslouchal stanice na krátkých vlnách sponzorované Amerikou, které patřily k nemnoha zdrojům necenzurovaných zpráv za železnou oponou - Hlas Ameriky (VOA) a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Když se sama stala v 90. letech reportérkou RFE/RL, "nebylo to jen nějaké médium... bylo to okno k životu, který bychom jednou mohli mít".

Za posledních deset let, kdy média ve velké části východní Evropy přebírají vlády nebo oligarchové, se RFE/RL stalo opět klíčovým zdrojem nezávislé žurnalistiky, píše britský týdeník The Economist.

Nyní je ale zpochybněna samotná nezávislost RFE/RL. Americký Senát 4. června potvrdil Michaela Packa do čela Agency for Global Media, která je mateřskou organizací RFE/RL a VOA. Pack, filmař a někdejší šéf ultrakonzervativního institutu Claremont, je blízkým spojencem někdejšího hlavního prezidentova stratéga Steva Bannona. Poté 15. června rezignoval ředitel VOA. O dva dny později Pack vyhodil šéfy RFE/RL a čtyř dalších organizací: Radio Free Asia, vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Network), kancelář pro vysílání na Kubu dohlížející na Radio Martí (Office of Cuba Broadcasting) a nadace Open Technology pro vývoj softwaru pro novináře. Zásahy vlády do shromažďování zpráv a do redakčních rozhodnutí zakazuje zákon. Ale vyhazov ředitelů vyslal jasný signál.

Těm, kdo spoléhají na tyto americké mediální agentury, to připadalo velmi známé. V Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku nebo Rusku jde o rutinní posloupnost. Nezávislé médium převezmou spojenci nějakého oligarchy nebo politické strany. Šéfredaktoři rezignují nebo jsou vyhozeni. Pak nastává prudký přechod k redakční linii, která je přátelská vládě. Může se to samé stát v Americe? "Nikdy jsem si nemyslel, že budu svědkem něčeho takového," říká Marius Dragomir ze Středoevropské univerzity v Budapešti.

Část znepokojení plyne z Packova životopisu. Institut Claremont vydal materiál, který patří k nejradikálnějším příkladům uvažování takzvané alternativní pravice (alt-right) za éry Donalda Trumpa. V roce 2016 vydal esej The Flight 93 Election (Volby jako let 93 - v narážce na letadlo použité při útocích 11. září 2001, pozn. ČTK), podle něhož zvolení Hillary Clintonové povede k destrukci Ameriky. Ale část znepokojení souvisí s procesem, jakým byl potvrzen do funkce. Demokraté byli proti a republikáni ho podporovali jen vlažně a jeho nominace skomírala v Senátu dva roky.

Potom v dubnu Bílý dům nečekaně zaútočil na VOA za to, že údajně chválil čínskou reakci na covid-19. (Převzal neškodný článek agentury AP o znovuotvírání obchodů ve Wu-chanu.) Republikáni najednou protlačili Packa do funkce, když demokraté byli proti.

Role, jaké hrají Amerikou placená zpravodajská média, se různí. Ve východní Evropě jsou nejdůležitější RFE/RL, které vysílají v místních jazycích a sponzorují místní dceřiné společnosti. V Rumunsku, Bulharsku a na Ukrajině, kde většinu novin a televizních kanálů vlastní oligarchové, kteří je používají k pomlouvání svých nepřátel, jsou vzácným zdrojem nestranných informací. V Maďarsku se skoro všechna média dostala do rukou obchodníků přátelských s premiérem Viktorem Orbánem nebo nadace kontrolované jeho stranou Fidesz. Aby tomu čelily, RFE/RL tam plánují na podzim otevřít odbočku.

Nezávislé zpravodajské weby jako Atlatzso v Maďarsku a Hromadske na Ukrajině mají skvělé investigativní reportéry, ale ti jsou zranitelní vůči represím. Americká diplomatická podpora pro místní odbočky RFE/RL, jako je třeba bulharská Svobodna Evropa, je pomáhá chránit. Pak tu jsou autoritářské režimy jako Vietnam a Čína. Tam VOA a regionální služby (RFE/RL, Radio Free Asia či vysílání na Blízký východ a Kubu) má stejnou funkci jako za sovětské éry: dostat informace přes zdi vztyčené cenzory.

Pack by samozřejmě ještě mohl začít bourat právní zeď chránící redakční nezávislost těchto agentur. Péter Krekó z maďarského institutu Political Capital v této souvislosti chválí plány, které připravil vyhozený šéf RFE/RL Jamie Fly. Jedním testem bude, zda tato zpravodajská média budou benevolentní vůči oblíbencům Bílého domu. (Loni americký velvyslanec v Budapešti neúspěšně loboval u RFE/RL, aby slíbily, že jejich maďarská odbočka nebude příliš přísná na Trumpova přítele Orbána.)

V sázce je věrohodnost, kterou si tyto agentury vybudovaly za více než půlstoletí nezávislosti. Jejich reportéři mají obavy. "Jsme natolik v šoku z posledních zpráv, že nikdo neví, co očekávat," řekl zaměstnanec jedné odbočky RFE/RL ve východní Evropě. Lidé nominovaní Packem by měli respektovat redakční svobodu jednotlivých stanic. Jinak je budou posluchači považovat za stejně nedůvěryhodné jako ty, které kontrolují jejich vlastní oligarchové a politici.

Související

Historik Prokop Tomek o Hlasu Ameriky, který začal vysílat 24. února 1942, měl jasně daný mandát. Rozhovor

Hlas Ameriky se před 80 lety ozval v éteru. Zářil v něm Werich i Medek. Byl důležitým atributem doby, říká Tomek

Jeho znělka představovala naději i závan svobody pro posluchače v totalitních zemích. Hlas Ameriky (VOA), který se poprvé v rozhlasovém éteru ozval přesně před 80 lety, bojoval nejprve proti nacismu a za studené války se vymezoval vůči komunismu. Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu, který se specializuje i na zahraniční vysílání, tvrdí, že smyslem jeho šíření v době konfliktu byla podpora válečného úsilí. Připomíná, že od poloviny sedmdesátých let nebylo vládní vysílání USA rušené, neboť po helsinské konferenci nechtěl Sovětský svaz cenzurou narušovat vztahy se zámořskou velmocí. „V Hlasu Ameriky je silně patrná i česká stopa. Během čtyřiceti let mluvili pro něj stovky exulantů. V éteru zářili výjimeční Jan Werich a Jiří Voskovec i legendární Ivan Medek či Pavel Pecháček. Vysílání, které bylo hodně poslouchané, se stalo určitým atributem doby. Hlas Ameriky byl pro nás důležitý,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Prokop Tomek.

Více souvisejících

Hlas Ameriky rádio svobodná evropa Steve Bannon Svoboda médií USA (Spojené státy americké) Senát USA demokracie Maďarsko novináři

Aktuálně se děje

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico: Teorie jsou hezké, ale Rusko nikdy nevrátí Krym a neopustí Donbas

Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že Rusko nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neplánuje opustit východoukrajinský Donbas. Podle něj je uznávání principu územní celistvosti v případě Ukrajiny pouze teoretickým konceptem mezinárodního práva, zatímco případný mír by byl nákladný a Rusové momentálně dominují vojensky.

včera

včera

včera

včera

USA potrestají Írán za víkendový útok. Od spojenců čekají stejnou reakci

Bílý dům ve středu v noci oznámil, že jako reakci na víkendový letecký útok Íránu na Izrael uvalí na Írán nové sankce a očekává podobné kroky od svých spojenců. Informaci přinesla agentura  AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy