Šéfredaktorka bulharského zpravodajského webu mediapool.bg Stojana Georgijevová vzpomíná, jak za komunismu její děda poslouchal stanice na krátkých vlnách sponzorované Amerikou, které patřily k nemnoha zdrojům necenzurovaných zpráv za železnou oponou - Hlas Ameriky (VOA) a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Když se sama stala v 90. letech reportérkou RFE/RL, "nebylo to jen nějaké médium... bylo to okno k životu, který bychom jednou mohli mít".
Za posledních deset let, kdy média ve velké části východní Evropy přebírají vlády nebo oligarchové, se RFE/RL stalo opět klíčovým zdrojem nezávislé žurnalistiky, píše britský týdeník The Economist.
Nyní je ale zpochybněna samotná nezávislost RFE/RL. Americký Senát 4. června potvrdil Michaela Packa do čela Agency for Global Media, která je mateřskou organizací RFE/RL a VOA. Pack, filmař a někdejší šéf ultrakonzervativního institutu Claremont, je blízkým spojencem někdejšího hlavního prezidentova stratéga Steva Bannona. Poté 15. června rezignoval ředitel VOA. O dva dny později Pack vyhodil šéfy RFE/RL a čtyř dalších organizací: Radio Free Asia, vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Network), kancelář pro vysílání na Kubu dohlížející na Radio Martí (Office of Cuba Broadcasting) a nadace Open Technology pro vývoj softwaru pro novináře. Zásahy vlády do shromažďování zpráv a do redakčních rozhodnutí zakazuje zákon. Ale vyhazov ředitelů vyslal jasný signál.
Těm, kdo spoléhají na tyto americké mediální agentury, to připadalo velmi známé. V Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku nebo Rusku jde o rutinní posloupnost. Nezávislé médium převezmou spojenci nějakého oligarchy nebo politické strany. Šéfredaktoři rezignují nebo jsou vyhozeni. Pak nastává prudký přechod k redakční linii, která je přátelská vládě. Může se to samé stát v Americe? "Nikdy jsem si nemyslel, že budu svědkem něčeho takového," říká Marius Dragomir ze Středoevropské univerzity v Budapešti.
Část znepokojení plyne z Packova životopisu. Institut Claremont vydal materiál, který patří k nejradikálnějším příkladům uvažování takzvané alternativní pravice (alt-right) za éry Donalda Trumpa. V roce 2016 vydal esej The Flight 93 Election (Volby jako let 93 - v narážce na letadlo použité při útocích 11. září 2001, pozn. ČTK), podle něhož zvolení Hillary Clintonové povede k destrukci Ameriky. Ale část znepokojení souvisí s procesem, jakým byl potvrzen do funkce. Demokraté byli proti a republikáni ho podporovali jen vlažně a jeho nominace skomírala v Senátu dva roky.
Potom v dubnu Bílý dům nečekaně zaútočil na VOA za to, že údajně chválil čínskou reakci na covid-19. (Převzal neškodný článek agentury AP o znovuotvírání obchodů ve Wu-chanu.) Republikáni najednou protlačili Packa do funkce, když demokraté byli proti.
Role, jaké hrají Amerikou placená zpravodajská média, se různí. Ve východní Evropě jsou nejdůležitější RFE/RL, které vysílají v místních jazycích a sponzorují místní dceřiné společnosti. V Rumunsku, Bulharsku a na Ukrajině, kde většinu novin a televizních kanálů vlastní oligarchové, kteří je používají k pomlouvání svých nepřátel, jsou vzácným zdrojem nestranných informací. V Maďarsku se skoro všechna média dostala do rukou obchodníků přátelských s premiérem Viktorem Orbánem nebo nadace kontrolované jeho stranou Fidesz. Aby tomu čelily, RFE/RL tam plánují na podzim otevřít odbočku.
Nezávislé zpravodajské weby jako Atlatzso v Maďarsku a Hromadske na Ukrajině mají skvělé investigativní reportéry, ale ti jsou zranitelní vůči represím. Americká diplomatická podpora pro místní odbočky RFE/RL, jako je třeba bulharská Svobodna Evropa, je pomáhá chránit. Pak tu jsou autoritářské režimy jako Vietnam a Čína. Tam VOA a regionální služby (RFE/RL, Radio Free Asia či vysílání na Blízký východ a Kubu) má stejnou funkci jako za sovětské éry: dostat informace přes zdi vztyčené cenzory.
Pack by samozřejmě ještě mohl začít bourat právní zeď chránící redakční nezávislost těchto agentur. Péter Krekó z maďarského institutu Political Capital v této souvislosti chválí plány, které připravil vyhozený šéf RFE/RL Jamie Fly. Jedním testem bude, zda tato zpravodajská média budou benevolentní vůči oblíbencům Bílého domu. (Loni americký velvyslanec v Budapešti neúspěšně loboval u RFE/RL, aby slíbily, že jejich maďarská odbočka nebude příliš přísná na Trumpova přítele Orbána.)
V sázce je věrohodnost, kterou si tyto agentury vybudovaly za více než půlstoletí nezávislosti. Jejich reportéři mají obavy. "Jsme natolik v šoku z posledních zpráv, že nikdo neví, co očekávat," řekl zaměstnanec jedné odbočky RFE/RL ve východní Evropě. Lidé nominovaní Packem by měli respektovat redakční svobodu jednotlivých stanic. Jinak je budou posluchači považovat za stejně nedůvěryhodné jako ty, které kontrolují jejich vlastní oligarchové a politici.
Související
Turecké úřady zablokovaly přístup k vysílání Hlasu Ameriky a Deutsche Welle
Hlas Ameriky se před 80 lety ozval v éteru. Zářil v něm Werich i Medek. Byl důležitým atributem doby, říká Tomek
Hlas Ameriky , rádio svobodná evropa , Steve Bannon , Svoboda médií , USA (Spojené státy americké) , Senát USA , demokracie , Maďarsko , novináři
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
před 13 minutami
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
před 34 minutami
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
před 49 minutami
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
před 1 hodinou
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
před 1 hodinou
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
před 1 hodinou
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
před 1 hodinou
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
před 1 hodinou
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno před 2 hodinami
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
před 2 hodinami
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
před 2 hodinami
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
před 3 hodinami
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
před 3 hodinami
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
před 4 hodinami
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
před 4 hodinami
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
před 4 hodinami
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
před 5 hodinami
Svrčinová na vlastní žádost končí jako hlavní hygienička
Aktualizováno před 5 hodinami
VIDEO: Londýnem se prohánělo několik splašených zakrvácených koní. Na místě jsou zranění lidé
před 5 hodinami
Valorizace důchodů v lednu 2025: První odhady už naznačují, jak penze porostou
Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta.
Zdroj: Jan Hrabě