Demonstrace v Santiagu de Chile přerostly v násilnosti, radikálové zapálili i kostely

Demonstrace desetitisíců Chilanů, které se konaly v neděli u příležitosti prvního výročí vypuknutí sociálních nepokojů v řadě měst této jihoamerické země, se v metropoli Santiago de Chile večer zvrhly v rabování a útoky na policejní stanice. Podle deníku El País radikální skupiny zapálily i dva kostely v metropoli.

Manifestace se konala týden před referendem o nové ústavě, jehož slibem vláda loňské protesty uklidnila. Zmírnila je i pandemie covidu-19.

V chilské metropoli se na centrálním náměstí Plaza Italia sešlo podle policie nejméně 25.000 lidí, zejména mladých, přišly i celé rodiny s dětmi. Zpočátku byla atmosféra pokojná, hrála hudba. Lidé provolávali hesla na podporu nové ústavy a podobně jako loni skandovali též "Chile se probudilo!". Chilané kritizují vládu, že dlouhodobě neřeší sociální nerovnost v zemi.

Navečer ale vypukly na několika místech v Santiagu de Chile násilnosti. Skupina asi 300 radikálů, mnozí z nich v černých kapucích, na jižním předměstí metropole házela Molotovovy koktejly na policejní stanici. Terčem útoku se stala i další policejní stanice v jiné čtvrti metropole. Ve městě přitom kvůli pandemii covidu-19 stále platí zákaz vycházení po jedenácté hodině večer.

Radikálové vnikli poblíž náměstí Plaza Italia i do dvou kostelů, které zapálili a vyrabovali. U jednoho z nich zcela shořela zvonice, z kostelů vandalové vynesli řadu věcí, které na ulici zapalovali na barikádách.

Při odpolední manifestaci měla podle agentury Reuters většina účastníků roušky, shlukovali se však ve větších skupinkách, které představují možné riziko šíření koronaviru. V této zemi s 19 miliony obyvatel se od počátku pandemie covidu-19 potvrdilo na 492.000 nakažených koronavirem SARS-CoV-2, z toho asi 13.600 lidí v souvislosti s nákazou zemřelo.

Loňské nepokoje v Chile vypukly 18. října a vyžádaly si přes tři desítky obětí. Demonstrace, které se místy zvrhávaly v rabování a zapalování automobilů i obchodů, vyvolalo další zdražení jízdného v metru v Santiagu de Chile. Zdražení ale byla jen poslední kapka, jíž přetekl pohár dlouhodobé nespokojenosti Chilanů, kteří požadují zejména reformu penzijního systému a novou ústavu. Obojí je ještě z doby diktátora Augusta Pinocheta, který v zemi vládl od roku 1973 do roku 1990.

Protesty chilská vláda loni zmírnila mimo jiné slibem referenda, které bylo kvůli covidu-19 odloženo na 25. října a v němž mají Chilané rozhodnout, zda změnu ústavy chtějí a kdo má její návrh vytvořit.

Související

August Pinochet Rozhovor

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti. 

Více souvisejících

Chile Santiago de Chile Demonstrace Násilí

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ministerstvo zdravotnictví, ilustrační fotografie.

Svrčinová na vlastní žádost končí jako hlavní hygienička

Vláda ve středu odvolala hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou na její vlastní žádost, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Do jmenování jejího nástupce bude kompetence hlavního hygienika v plném rozsahu vykonávat její zástupce a ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení má být vypsáno v nejbližších dnech.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Důchody, ilustrační fotografie.

Valorizace důchodů v lednu 2025: První odhady už naznačují, jak penze porostou

Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlivná Kim Jo-čong, sestra diktátora na archivních snímcích.

Sestra vůdce KLDR hrozí: Vybudujeme ohromnou vojenskou sílu

Severní Korea hodlá pokračovat v budování "ohromující a nejsilnější vojenské síly" na ochranu své suverenity a míru v regionu, prohlásila Kim Jo-džong, která je vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, jak informoval ve středu server The Korea Times s odkazem na tamní tiskovou agenturu KCNA.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Robert Fico

Fico definitivně zatočil s RTVS. Stanice se přejmenuje a bude povinně vysílat hymnu

Vláda slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) ve středu schválila kritizované změny fungování veřejnoprávních médií. Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) se má změnit na Slovenskou televizi a Rozhlas (STVR), jejíhož ředitele bude volit devítičlenná rada se čtyřmi nominanty ministerstva kultury. Slovenská vláda dnes schválila příslušný návrh zákona, uvedla agentura TASR.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany

Jen pět politických stran nebo hnutí by se dostalo do Poslanecké sněmovny podle březnového volebního modelu agentury Median. Volby by s velkým náskokem vyhrálo opoziční hnutí ANO, které by volilo 32 procent voličů.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy