Kontext je v historii klíčový a zpětný pohled bývá zavádějící, upozorňuje Robert Kaplan v komentáři pro server National Interest. Expert na mezinárodní politiku z think tanku Foreign Policy Research Institute tvrdí, že vyrovnat se s historickými událostmi vyžaduje přijmout myšlení a předpoklady doby, kdy tyto události proběhly, a brát v potaz, jaké informace měli lidé tehdy, nikoliv jaké informace máme dnes.
Zrádný pocit neporazitelnosti
Útoky z 11. září 2001 na Pentagon a dvě budovy Světového obchodního střediska byly bezprecedentní, šokující a naprosto překvapivé, přiznává Kaplan. Připomíná, že kouř z Manhattanu byl cítit na kilometry daleko, přičemž šlo o nejbližší setkání obyvatel New Yorku a Washingtonu s masivním, smrtícím násilím.
"Přirovnání byla obtížná, ale Pearl Harbor nebyl špatným: překvapivý nepřátelský útok velkých rozměrů," deklaruje autor komentáře. Dodává, že politický vývoj začala určovat toxická směs.
Na jedné straně panoval bezprostřední pocit ohromné zranitelnosti a v zářijových týdnech nebylo těžké představit si veškeré možné typy teroristických útoků, včetně těch za pomoci jaderných nebo chemických zbraní, připomíná odborník. Podotýká, že nic nebylo považováno za vyloučené.
Na druhou stranu se ale dostavil hřejivý pocit národní jednoty, který doprovázelo přesvědčení, že Spojené státy dokážou realizovat vše, co si vytýčí, upozorňuje Kaplan. Poukazuje, že země za sebou měla dekádu úspěšných vojenských zásahů v Panamě, Bosně a Kosovu, k nimž se víceméně uchýlila z vlastní vůle.
"Tato dobrodružství a jejich průběh pevně podporovaly další dobrodružství v budoucnu," píše expert. Zmiňuje, že vedle uvedených zásahů proběhla i nevyhnutelná válka s cílem vypudit irácké síly z Kuvajtu, která rovněž přinesla triumf.
Spojené státy se zdály neporazitelné, ačkoliv při útocích z 11. září obdržely silnou ránu, shrnuje Kaplan. Za výsledek označuje psychologickou tužbu po pomstě velkého rozsahu, která neměla být o nic méně pompézní než útoky samotné.
Geopolitický versus kulturní boj
V týdnech po útocích podle autora komentáře skončila post-studenoválečná éra a začala globální válka proti teroru. První zmíněné období představovalo triumfální loučení s půlstoletí trvajícím bojem za osvobození světa od nacismu a komunismu, který definovalo konvenční vojenské a ideologické soupeření, v němž Spojené státy obstály, konstatuje Kaplan. Upozorňuje, že válka proti teroru se nakonec vyvinula ve snahu změnit složité islámské společnosti zevnitř a na tento úkol Amerika připravená nebyla.
Boj s nacismem a komunismem byl víceméně geopolitický, boj s terorismem byl v zásadě kulturní, domnívá se odborník. V tom spatřuje důvod, proč byl výsledek pro Spojené státy rozdílný.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Již v době po útocích z 11. září toto někteří vágně tušili, tvrdí expert. Vysvětluje, že při neznalosti budoucího vývoje však mohli pouze obecně varovat před příliš vyčerpávajícím angažmá v jediném regionu za situace, kdy nebylo zřejmé, jaké změny proběhnou v jiných oblastech světa.
Zpětně by byl Kaplan rád, kdyby k takovým hlasům patřil, avšak přiznává, že tomu tak nebylo. "Příliš mnoho (expertů), včetně mě, věřilo, že islámský terorismus byl momentálně novým globálním zápasem, další druhou světovou válkou a studenou válkou," pokračuje autor komentáře. Připomíná, že po 11. září ostatně Vladimir Putin vládl v Rusku jen krátkou dobu a nebyl vyprofilovaný, zatímco Si Ťin-pchinga dělily od nástupu k moci v Číně dlouhé roky.
Z historického hlediska tak lze na 11. září pohlížet jako na událost, která odvedla pozornost a vyplnila dobu mezi dvěma obdobími velmocenských konfliktů, soudí expert. Vyzdvihuje, že v momentě, kdy hořely věže Světového obchodního střediska, ale vše vypadalo jinak.
Související
Od teroristických útoků dne 11. září uplynulo 22 let. Dvojčata pohřbila tisíce lidí
Dvaadvacet let od 11. září: Identifikace obětí je "mučivě pomalá", tisíc těl je stále bezejmenných
11. září 2001 , USA (Spojené státy americké) , Terorismus , Čína , Rusko
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 23 minutami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 27 minutami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 1 hodinou
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“
Zdroj: Radek Novotný