V souvislosti s blížícími se volbami v USA zkritizovala většina zaměstnanců a předních vědců politiku Facebooku. Zuckerbergovi vyčítají mimo jiné postoj společnosti k dezinformacím a nenávistným příspěvkům. Zaměstnanci protestovali virtuální stávkou, přední inzerenti vyhlásili Facebooku bojkot.
Proti politice Facebooku v souvislosti s napomáháním k šíření dezinformací a nenávistných příspěvků se již dříve postavili kriticky jak jeho zaměstnanci, tak řada vědců, kteří se podílejí na několika projektech financovaných generálním ředitelem společnosti, Markem Zuckerbergem.
Zuckerberg reagoval na virtuální stávku svých zaměstnanců dopisem, ve kterém přislíbil přehodnocení jistých postojů politiky Facebooku, zejména k příspěvkům, které mohou v době společenských nepokojů v zemi působit kontroverzně či k násilí vybízet.
Kritika se týkala i údajného „nekalého“ vztahu mezi Zuckerbergem a americkým prezidentem, Donaldem Trumpem. Dle jistých zaměstnanců je Facebook až příliš benevolentní k příspěvkům uveřejněným na prezidentově účtu, čehož dle jejich názoru hodlá Trump využít v rámci své předvolební kampaně.
Odmítavě se k Facebooku postavili i jeho přední inzerenti. Společnosti jako Verizon, Coca-Cola nebo Ben & Jerry’s oznámily, že nehodlají nadále inzerovat své produkty na Facebooku. Bojkot ohlásil i kavárenský řetězec Starbucks, který na základě svého vyjádření dočasně pozastaví spolupráci i s ostatními online platformami.
Bojkot stál Facebook prozatím 7,2 miliard dolarů, jak informoval Bloomberg. Deník The Washington Post v této souvislosti vyjádřil podezření, že Zuckerberg formoval politiku Facebooku ve prospěch Donalda Trumpa již od roku 2015. Argumentuje tak v prvé řadě videem sdíleným tehdy prezidentským kandidátem, Donaldem Trumpem, volajícím po zákazu vstupu muslimů do Spojených států.
Krátce po zveřejnění tohoto videa měli zaměstnanci a výkonní ředitelé společnosti svolat poradu, kde se údajně shodli, že video svým nenávistným obsahem porušuje pravidla Facebooku a mělo by tak být staženo. Dle určitých zaměstnanců s nimi tehdy souhlasil i sám Zuckerberg.
Vedení Facebooku včetně Joela Kaplana, viceprezidenta společnosti pro globální veřejnou politiku a jednoho z předních republikánů uvnitř společnosti, vydalo v souvislosti s tímto videem dokument, ve kterém navrhlo, jak se k příspěvku postavit.
Dle informací deníku The Washington Post navrhoval dokument video buďto odstranit, vytyčit pro něj jednorázovou výjimku, redefinovat rozsah udělování výjimek pro politické představitele a nebo zvolnit podmínky pro všechny uživatele Facebooku, což by mimo jiné umožnilo uživatelům vkládat xenofobní nebo rasistické komentáře.
Zuckerberg měl nakonec názor na odstranění příspěvku změnit, z části prý na základě Kaplanova doporučení. Vedení tak nakonec povolilo sdílení podobných příspěvků, a to v rámci nové politiky Facebooku, kdy o porušení pravidel společnosti rozhoduje především mediální váha onoho politického diskurzu.
Facebook tehdy video nestáhl. Vedení své rozhodnutí okomentovalo tím, že tehdy prezidentský kandidát Trump nezveřejnil video s nenávistným obsahem proti muslimům jako takovým, ale chtěl tím pouze poukázat na problém s imigrační politikou, což bylo vyhodnoceno jako mediálně věcné neboli „newsworthy“.
Facebook pak oficiálně s politikou „mediálně věcných příspěvků“ vyšel v roce 2016. Ve stejném roce Zuckerberg údajně přehodnotil svůj kritický postoj k výstavbě zdi mezi Spojenými státy a Mexikem, a to na základě doporučení jeho poradců z Washingtonu, aby nevzbudil podezření, že se společnost interesuje v prezidentských volbách.
Dle zprávy uveřejněné deníkem The Washington Post se Facebook zachoval podobně po volbách, kdy liberálové začali cílit na dezinformace šířené ruskými dezinformačními skupinami. Přední bezpečnostní technici Facebooku zahájili tehdy rozsáhlé interní vyšetřování, známé také jako „Project P“, ve kterém vedení oznámili důvodné podezření o šíření klamavých zpráv během voleb.
Po předložení desítek podezřelých stránek a účtů měli však výkonní představitelé společnosti ve Washingtonu, včetně Kaplana, zakázat jejich okamžité odstranění, neboť by to vrhlo špatné světlo na konzervativce. Dle některých zaměstnanců měl Kaplan usilovat i o upravení algoritmu hlavní stránky Facebooku, aby tak dal více prostoru příspěvkům konzervativních médií, která se neshodovala s komunitními pravidly pro sdílení.
V září 2019 vedení Facebooku oficiálně oznámilo, že pokud výroky politických aktérů na sociálních sítích nebudou přímo vyvolávat násilí, nebudou podléhat agendě společnosti týkající se ověřování faktů. Toto prohlášení odráží Zuckerbergův pohled na Facebook jako na platformu určenou k diskuzi a ne k „hledání pravdy v politických debatách“.
Pod tlakem svých zaměstnanců, inzerentů a ostatních sociálních sítí jako například Twitteru, který v posledních týdnech proti příspěvkům amerického prezidenta razantně zasáhl, Zuckerberg prohlásil, že Facebook přistoupí k určitým změnám ve své agendě tak, aby se více přiblížil Twitteru.
Zuckerberg hodlá přehodnotit svůj přístup k příspěvkům politických aktérů, pro které by nyní měla platit stejná pravidla jako pro ostatní. Stejně tak se hodlá zaobírat problematikou „umlčování voličů“, kdy chce platformu využít jako místo zprostředkovávající relevantní informace k volbám, volebním místům nebo volební registraci, hájící zájmy především voličů různých etnik, náboženské příslušnosti nebo genderové identity. Na celé video se můžete podívat zde.
Související
Facebook či Instagram dnes postihl výpadek. Problémy hlásí po celém světě
Zuckerberg včera zbohatl o 650 miliard korun, letos už o bilion. Investoři mu tak tleskají hlavně za to, že byl schopen rychle propustit přes 20 tisíc lidí
Facebook , Mark Zuckerberg (majitel sítě Facebook) , Volby USA
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák