Jak dál v boji s koronavirem? Profesor zpochybnil přínos drakonických opatření

NÁZOR - Covid-19 nakonec odezní dvěma způsoby: buď se vyvine vakcína, nebo virus zmizí spolu s tím, jak postupující infekce vybaví obyvatelstvo kolektivní imunitou. Tvrdí to profesor Michael Osterholm, expert na infekční nemoci z University of Minnesota. V komentáři pro server Washington Post, který sepsal s dokumentaristou Markem Olshakerem, ale varuje, že ani jedno východisko nepřijde rychle.

Čas čelit realitě

"Je čas čelit realitě," konstatují Osterholm a Olshaker. Tvrdí, že nejen Spojené státy urgentně potřebují jednotnou strategii založenou na nejlepších vědeckých poznatcích o zastavování nemocí jako covid-19, zkušeností s potlačováním viru v Číně, Singapuru a Hongkongu, stejně jako realistických odhadech lidských a ekonomických obětí zvoleného postupu.

Pokud se vydáme cestou nekonečné série krátkodobých akčních opatření, náš způsob života nepřežije, varují profesor a dokumentarista. Ptají se, čeho vlastně mají dosáhnou příkazy k omezené karanténě a domácí izolaci. Odpovídají, že cílem je zjevně "narovnat křivku" a zabránit kolapsu již tak zahlceného zdravotnictví.

Zajištění schopnosti nadále poskytovat péči přílivu pacientů s covid-19 a zároveň běžně léčit i další pacienty a chránit zdravotnický personál je hlavní faktor při zmírňování dopadů na lidi postižené koronavirem i dalšími nemocemi, tvrdí Osterholm a Olshaker. Pokládají otázku, jak toho dosáhnout.

Podle lékaře a dokumentaristy není zřejmé, co bude následovat po několika týdnech zákazu běžných aktivit, zda politici vyhlásí další zákazy, jak dlouho je možné udržovat obyvatelstvo doma a zda tato opatření vůbec povedou k výraznému rozdílu.

Osterholm a Olshaker odkazují na drakonická opatření v Číně a Itálii, která měla šíření covid-19 zastavit. "Ale jak a kdy se tyto dvě země vrátí k normálnímu životu? A až tak učiní, přijde velká druhá vlna případů? Pokud se tak stane, měly by (opatření) prostě mechanicky zopakovat?" tážou se autoři komentáře.         

Spojené státy, kde se blíží možné vydání federálního zákazu vycházení, stojí před pomyslným rozezvučením obřího zvonu, o kterém nikdo neví, jak se dá umlčet, varují profesor a dokumentarista. Zdůrazňují, že například nemáme spolehlivá data o reálném dopadu uzavírání škol na šíření covid-19. Jako příklad dávají Hongkong a Singapur, velké městské státy, které postihla epidemie na svém začátku a které se snažily reagovat rychle.

Zatímco Hongkong školy uzavřel, Singapur nikoliv, a přesto v míře šíření nemoci nebyl velký rozdíl, vyzdvihují Osterholm a Olshaker. Připomínají, že druhotným efektem uzavření škol je ale tvrdý dopad na ty, kteří si mohou nejméně dovolit nechodit do práce a starat se doma o děti, nehledě na otázku, co se zdravotníky, hasiči, policisty, údržbáři, řidiči a dalšími klíčovými zaměstnanci, kteří děti mají - rozsah problému je pak zřejmý.  

Se střízlivou studií možných strategií boje s covid-19 přišli vědci z londýnské Imperial College, poukazují profesor s dokumentaristou. Vysvětlují, že zahrnuje tři scénáře - zmírňování v podobě narovnávání křivky, potlačování v podobě dlouhodobé karantény a volný průběh, tedy ponechání přirozeného šíření viru.

Studie také modeluje počty nakažených a mrtvých pro každý z uvedených postupu a hlavní poselství zní, že podstatné omezení počtu vážných případů a úmrtí by si žádalo téměř absolutní zákaz pohybu, dokud nebude účinná vakcína, upozorňují Osterholm a Olshaker. Dodávají, že ta ale přijde nejdříve za 18 měsíců.

Izolace rizikových, návrat k normálu

"Představte si dopad uzavření úřadů, škol, dopravy, restaurací, hotelů, obchodů, divadel, koncertních síní, sportovních akcí a dalších událostí na dobu neurčitou a ponechání všech navázaných pracovníků v nezaměstnanosti, na podpoře," pokračují lékař a dokumentarista. Obávají se, že to by dlouho před příchodem vakcíny či vzniku kolektivní imunity vyústilo nikoliv v ekonomickou depresi, ale totální kolaps hospodářství a bezpočet navždy zaniklých pracovních míst.

Není možné nechat všechny doma a nadále produkovat a distribuovat základní zboží potřebné k zajištění života a boje s nemocí, deklarují Osterholm s Olshakerem. Konstatují, že jsme sice v neznámé situaci, ale za nejlepší alternativu považují umožnit těm, u kterých je nízké riziko závažného průběhu nemoci, pracovat, obchodovat, zajišťovat výrobu a fungování společnosti a souběžně s tím doporučit vysoce ohroženým jedincům chránit se skrze fyzickou izolaci.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Zároveň musí dojít k co nejrapidnějšímu navýšení kapacit zdravotnictví, konstatují lékař a dokumentarista. Věří, že takovýto plán může vést k postupnému zisku kolektivní imunity, aniž by došlo ke zničení finančních struktur, od kterých se odvíjejí naše životy.  

Brzy můžeme zjistit, že pokusy rozprostřít nákazu a držet křivku v rozumné normě nefungují, upozorňují Osterholm a Olshaker. Deklarují, že pak nezbude než čekat na vědecké či přirozené vysvobození a začít vracet věci do normálu při nejlepší možné ochraně vysoce ohrožených.

Musíme si ale přiznat, že bez ohledu na to, co učiníme, někteří lidé onemocní, někteří zemřou a zdravotnictví bude zahlceno, tvrdí profesor a dokumentarista. Zdůrazňují, že možnosti nejsou černobílé a je třeba určit, jaký stupeň šedi zvolíme a aplikujeme. "Dostaneme se z toho, ale tvrdé a bolestivé volby jsou nevyhnutelné," uzavírají autoři svůj komentář.

Související

John Kirby, koordinátor strategické komunikace Národní bezpečnostní rady

Íránský útok na Izrael byl podle USA trapným neúspěchem

Masivní dronový a raketový útok Íránu na Izrael byl "velkolepým a trapným neúspěchem", uvedl v pondělí Bílý dům. S tímto prohlášením přišel den poté, co americké jednotky pomohly Izraeli sestřelit většinu raket a bezpilotních letadel vypálených Teheránem.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico: Teorie jsou hezké, ale Rusko nikdy nevrátí Krym a neopustí Donbas

Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že Rusko nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neplánuje opustit východoukrajinský Donbas. Podle něj je uznávání principu územní celistvosti v případě Ukrajiny pouze teoretickým konceptem mezinárodního práva, zatímco případný mír by byl nákladný a Rusové momentálně dominují vojensky.

včera

včera

Ruský útok na město Černihiv nezastavíme, přiznal Zelenskyj. Armáda nemá rakety ani vybavení

Ukrajině chybí dostatečná vzdušná obrana k tomu, aby dokázala zastavit ruský útok na město Černihiv na severu země, který si vyžádal již deset obětí na životech. Uvedl to ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy