Jak se žije mladým v pandemii? Naslouchejme a pomáhejme, apeluje lékařka

NÁZOR - Většina případů nemoci covid-19 připadá ve Spojených státech na dospělé, přesto byla diagnostikována i více než dvěma milionům dětí a dospívajících, poukazuje pediatrička Rebekah Fentonová. V komentáři pro server Washington Post dodává, že závažný průběh onemocnění je u mladých lidí sice vzácný, ale dopad koronaviru na život adolescentů by neměl být přehlížen.

Závažný a dlouhodobý stres   

"(Koronavirus) způsobil v jejich životech katastrofu," deklaruje odbornice. Zmiňuje zavřené školy, omezený přístup k bezplatnému školnímu stravování a technologiím v některých zemích, absenci volnočasových aktivit a nemožnost stýkat se s přáteli.

Pediatrička se domnívá, že například ve Spojených státech byli ve snaze o návrat do normálu mladí lidé odsunuti do pozadí. Padala rozhodnutí o uzavření škol a vznikaly plány distanční výuky, ale jak se začala ukazovat zásadní role školy v životech mladých, některé americké státy začaly vzdělávací instituce opět otevírat, aniž by zajistily ve třídách bezpečnost, rekapituluje lékařka. Domnívá se, že o blaho teenagerů se nadále neusiluje dostatečně.  

Fentonová ve své lékařské praxi vidí důsledky restrikcí - někteří její pacienti mají strach z jakékoliv zdravotní péče, především pokud ztratili rodinného příslušníka, jiní výrazně přibrali, či naopak ztratili na váze v rámci snahy získat pohodu, nebo dodržovat sebekontrolu.

U těch, kteří před pandemií trpěli úzkostí, ale dokázali ji kontrolovat, se symptomy zhoršily, upozorňuje autorka komentáře. Vysvětluje, že izolace vede k depresím a sebevražedným myšlenkám, navíc adolescenti jsou v mnohem větší míře než malé děti ovlivněni emocemi svých rodičů a vnímají například finanční tlak, kterému rodina čelí.

Duševní zdraví amerických adolescentů bylo znepokojivé již před pandemií, uvádí lékařka. Odkazuje na průzkum mezi studenty středních škol z roku 2019, který ukázal, že třetina z nich pociťuje smutek či beznaděj a téměř pětina přemýšlí nad sebevraždou. Data z let 2001-2004 také naznačují, že třetina adolescentů ve věku 13-18 let trpí úzkostnou poruchou a studie naznačují, že psychické dopady pandemie situaci zhoršily, dodává Fentonová.   

"Teenageři pandemie žijí v závažném a dlouhodobém stresu, který většina dospělých nikdy nepoznala," pokračuje expertka. Přiznává, že netuší, jaké je být adolescentem v této době, ale snaží se ptát a poslouchat, což může učinit každý.

Fentonová se dotazuje svých pacientů, bez ohledu na důvod jejich návštěvy, jak se jim obecně daří a snaží se vytvořit lepší komunikační prostor tím, že posílá jejich rodiče pryč z ordinace, čímž posiluje důvěrnost vztahu lékař-pacient. Pediatrička se dětí táže na školu, rodinu, přátele, vyjadřuje pochopení pro potíže s distanční výukou a přiznává, že i nejlepší technologie nedokáže plně nahradit kontakt s přáteli.   

Stejně tak se autorka komentáře vyptává svých pacientů na jejich náladu, zda zažívají úzkost. Konstatuje, že některým dětem se ji daří zvládat pomocí domácích koníčků, virtuální zábavy, cvičení za pomoci online lekcí či například učením se péct, avšak jiní při dotazu na emoční stav propukají v pláč a tlak, který v sobě drží, v daný moment náhle uvolní.

Jsme dlužníky adolescentů

"Stres je těžké zvládat a ještě těží o něm mluvit," píše pediatrička. V takovém případě povolává do své ordinace rodiče a zvažuje možnou terapii, případně i medikaci. Lékařka navíc vidí dopady pandemie na adolescenty, avšak nikoliv všechny - nemá přehled například o situaci mezi těmi v detenčních centrech pro migranty, o těch, kteří pracují, aby pomohli rodině s obživou, a těch, kteří nechodí na preventivní prohlídky.

Novoročním předsevzetím by tak podle odbornice měl být maximální boj s koronavirem, který ale bere v potaz zdraví všech, včetně adolescentů. Lékařka nezpochybňuje očkování, nošení roušek, omezování kontaktů a vyhýbání se zbytečnému cestování, ale upozorňuje, že adolescenti jsou nuceni obětovat zásadní část svého mládí, aby pomohli bránit šíření koronaviru, tudíž jsme jejich dlužníky za to, že musejí prožívat tuto krizi.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Klíčová role nyní připadá rodičům a všem, kteří s adolescenty pracují, deklaruje autorka komentáře. Za nejdůležitější považuje ptát se dětí, jak se cítí a vytvářet prostor, aby mohly mluvit otevřeně a ujišťovat je, že neexistují žádné správné vzorce chování a pocity ve stávající situaci, že úzkost, smutek, sklíčenost a strach jsou relevantní reakce.

Mladým lidem bychom měli dopřát možnost projít těmito výzvami bez běžných požadavků na výkon z jejich strany, měli bychom odolat apelům k "nápravě" a odmítání, potlačování a nucené nahrazování pocitů dětí, konstatuje pediatrička. Za vhodnou naopak považuje pomoc narušovat monotónnost různými aktivitami či umožněním styků s přáteli za bezpečných podmínek, které přinášejí radost.

"Ukažte jim, že nejsou sami tím, že s nimi budete sdílet vaše obavy a to, jak je zvládáte," píše expertka. Doporučuje také poukazovat na to, že každý občas potřebuje cizí pomoc, a být připraven vyhledat lékaře či terapeuta. Teenageři totiž zřídka pociťují fyzické následky covidu-19, ale jsou dostatečně staří na to, aby prožívaly emoční výzvy pandemie, uvádí lékařka. Proto je podle ní zásadní vnímat jejich problémy a společně pracovat na jejich zmírnění.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) USA (Spojené státy americké) dospívání děti

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy