Joe Biden v úterý oznámil jméno svého spolukandidáta. Je jím kalifornská senátorka Kamala Harrisová. Senátorka se stala první Afroameričankou jmenovanou jednou z předních stran americké politiky na tento post. Většina expertů holduje Bidenovu rozhodnutí, někteří však poukazují na možný problém u nestranických voličů a Hispánců.
Po měsících spekulování nad možným jménem Bidenova spolukandidáta potvrdil bývalý viceprezident domněnky mnohých Američanů. Na post viceprezidenta nominoval v úterý senátorku Kamalu Harrisovou, která figurovala v popředí pomyslného seznamu potenciálních kandidátů na tento post většiny amerických médií.
Své rozhodnutí okomentoval Biden později ve svém prohlášení. V něm uvádí, že senátorka má veškeré predispozice k tomu, aby vedla zemi, kterou jako nová administrativa zdědí rozvrácenou sociálními nepokoji, pandemickou a ekonomickou krizí. Již dříve bývalý viceprezident uvedl, že na spolukandidátovi bude hledat především dvě věci.
Během primárek v Iowě uvedl, že vzhledem ke svému vyššímu věku musí počítat i s tím nejhorším. Proto zdůraznil, že vedle sebe potřebuje někoho, kdo dokáže okamžitě převzít úřad, pokud by to bylo nezbytné. Zároveň by to měla být osoba, která se s ním v administrativních věcech bude názorově zcela shodovat.
Mimo to se senátorka pyšní i jinými kvalitami nezbytnými pro výkon této funkce. Před vstupem do světa politiky působila jako prokurátorka, nejprve v San Franciscu, později v Kalifornii v pozici generální prokurátorky. V roce 2016 uspěla v senátních volbách jako první kalifornská senátorka s jamajskými a indickými kořeny.
Následně v roce 2019 oznámila svou kandidaturu na prezidenta Spojených států. Zpočátku figurovala mezi předními kandidáty, a to především díky své politice hájící práva žen, minoritní komunity a nízkopříjmové rodiny. Voličům ale nebyla schopna zaslat jasnou zprávu ohledně svého postoje v klíčových politických otázkách a ještě před začátkem primárek byla nucena z nedostatku financí kandidaturu ukončit.
Právě během prezidentských debat patřila Kamala k nejpřísnějším kritikům Joe Bidena. V červnu loňského roku ostře zaútočila na bývalého viceprezidenta s otázkou týkající se tzv. „desegregation busing“ neboli legislativy řízeného rozvážení dětí různých ras do škol ve snaze podpořit rasovou inkluzi na amerických školách.
Harrisová tehdy Bidenovi vyčetla, že v minulosti patřil i on k oněm politikům, kteří se vyslovili proti této legislativě. Senátorka a bývalý viceprezident se rozcházeli i ve svých názorech na zdravotnictví. Zatímco Biden hodlá postupně stavět na Zákoně o dostupné zdravotní péči a poskytnout tak Američanům výhodnější veřejný a vládou řízený program zdravotní péče, Kamala zpočátku usilovala o úplné zrušení soukromého pojištění.
Nakonec se však podobně jako Biden přiklonila k myšlence dostupnějšího veřejného programu zdravotnictví, které by se postupně mělo vyvinout ve velkého konkurenta soukromého sektoru. Američané tak v tomto případě nebudou přímo nuceni do veřejného sektoru přejít, ale budou mít v tomto ohledu možnost volby.
I přes jisté odlišnosti však Biden uvedl, že právě senátorčiny levo-centrické vize ho upevnily v názoru, že Kamala je i v administrativních otázkách člověk, na kterého se může zcela spolehnout. Mimo to je neformální úlohou viceprezidenta a zároveň spolukandidáta reflektovat charakter prezidentského kandidáta.
Senátorka si již během své kampaně vybudovala velmi silnou podporu mezi členy afro-americké komunity, kterou na své straně má i sám Joe Biden. Ten se několikrát vyjádřil k velmi důležité roli, kterou sehrály především ženy této komunity v jeho kariéře.
V této souvislosti také dříve uvedl, že jeho administrativa od viceprezidenta po ústavní soudce bude odrážet rozmanitou demografii Spojených států. V zemi s několika různými etnickými menšinami se Kamala jakožto dcera dvou imigrantů z Jamajky a Indie zdá jako ideální volba.
Naproti tomu se ale nezdá, že by se těšila stejné podpory v jiných minoritách. Dle průzkumů Georgetownské univerzity uveřejněných den před senátorčinou nominací pouze 39 % Hispánců a Latinoameričanů vítalo myšlenku, že by se Kamala stala Bidenovou spolukandidátkou a budoucí viceprezidentkou.
Mezi Afroameričany má přitom 64% podporu. Experti také vyzdvihli fakt, že Harrisová svou kampaní neoslovila ani příliš nestranických voličů, kteří budou ve volbách hrát velmi důležitou roli, a to především v klíčových „swing states“. Nové průzkumy naznačují, že senátorku podporuje zhruba 37 % nestranických voličů, 40 % se vyslovilo proti.
Na druhou stranu průzkumy provedené v červenci mezi nestraníky ve 12 „swing states“, mezi nimž figurovaly státy jako Arizona, Georgia, Michigan nebo Severní Karolína, ukázaly, že 21 % voličů by uvítalo na pozici viceprezidenta právě Harrisovou. Jen o 2 % více voličů se vyslovilo pro senátorku Elizabeth Warrenovou.
Většina analytiků se však shoduje na tom, že si Biden nemohl vybrat lépe. Ve vztahu k voličům tak vyzdvihují zejména senátorčinu popularitu mezi členy afro-americké komunity, která historicky tvoří pevnou voličskou základnu Demokratické strany. Stejně jako Joe Biden má navíc na své straně i silnou podporu LGBT komunity a bezmála 76% podporu ze strany Demokratů.
Zároveň však ne mnoho z nich přikládá roli spolukandidáta v prezidentském klání příliš velkou váhu. Historicky vzato, pokud sám spolukandidát nebyl přímým opakem prezidentského kandidáta, od voličů se mu dostalo jen velmi málo pozornosti. Naopak může ale právě on či ona ovlivnit mínění doposud nerozhodnutých voličů.
Viceprezident přitom zastává druhý nejdůležitější úřad v zemi. V praxi vykonává velkou část prezidentské administrativy, zároveň předsedá senátní komoře. V případě nerozhodného výsledku hlasování má pak viceprezident výhradní hlasovací právo, které jé zároveň i finální. Nejvýznamnější roli ovšem zastává v případě, že úřadující prezident není nadále schopen vykonávat svou funkci. V tomto případě jeho pravomoci přebírá.
Související
Biden varoval před Trumpem. Je hlavní hrozbou pro demokracii v USA, řekl
Američany čeká stejná volba jako před čtyřmi lety. Biden a Trump ovládli další primárky
Volby USA , Kamala Harrisová , Joe Biden , Senát USA
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák