KOMENTÁŘ: Před 60 lety Kennedy zavelel k Měsíci. Úspěch zajistila především studená válka

Uplynulo 60 let od projevu amerického prezidenta Johna Kennedyho, který na stadionu Riceovy univerzity v Houstonu potvrdil odhodlání uskutečnit do konce šedesátých let pilotované přistání na Měsíci s následným bezpečným návratem posádky na Zemi. Shodou okolností přišlo výročí ve chvíli, kdy pokus Spojených států o návrat na jedinou zemskou přirozenou družici v rámci programu Artemis provázejí viditelné komplikace. Abychom pochopili, proč není snadné zopakovat průkopnické vesmírné mise, které proběhly před více než půlstoletím, je potřeba vzít v potaz historický kontext „dobývání“ kosmu.

John Fitzgerald Kennedy

Projevem z 12. září 1962 Kennedy navázal na své vystoupení v americkém Kongresu z května předchozího roku, v němž prvně apeloval, aby se Spojené státy zavázaly k vyslání člověka na Měsíc do konce dekády. Šéf Bílého domu primárně reagoval na předchozí úspěchy vesmírného programu Sovětského svazu, studenoválečného rivala, který Spojené státy porazil ve vyslání prvního umělého satelitu i prvního člověka za hranici vesmíru a na oběžnou dráhu.

Tehdejší soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy ve vesmírných letech se odvíjelo od probíhající studené války, především pak od tehdejší snahy Moskvy i Washingtonu nedopustit, aby protistrana získala převahu v důležitých vojenských technologiích. Kennedy na Riceově univerzitě zdůrazňoval, že výzkum vesmíru musí probíhat „pod praporem svobody a míru“ a nesmí se stát nástrojem pro šíření zbraní hromadného ničení, nýbrž nástrojem poznání. Ve skutečnosti však byl od počátku s vojenstvím úzce spojen.

Raketová technika, která k úžasu celého světa dopravila v říjnu 1957 na oběžnou dráhu země družici Sputnik a o tři a půl roku později i Jurije Gagarina, mohla stejně dobře dopravit ničivou sovětskou jadernou nálož na území Spojených států. To samé platilo i obráceně. Důvod, proč Moskva a Washington neváhaly věnovat rozsáhlé zdroje na vývoj co nejsilnějších raketových nosičů, se tak odvíjel daleko více od snahy zajistit si v této oblasti převahu nad protistranou (nebo alespoň nedopustit vlastní zaostávání) než od Kennedym zmiňované „nezvratné“ lidské touhy po vědomostech a pokroku.    

Rozvoj vesmírných technologií pod pláštěm vědeckého výzkumu a mírového rozšiřování poznání stavěl nákladné projekty do lepšího světla v očích domácí veřejnosti – to pochopitelně platilo v případě Spojených států, v Sovětském svazu se veřejná debata o ceně za vesmírný program nikdy nevedla – a jejich propagandisticky dobře využitelné úspěchy zvyšovaly mezinárodní prestiž jedné i druhé supervelmoci. Rétoricky velmi schopný Kennedy za pomoci svých speechwriterů navíc dokázal danou vizi prodat nezanedbatelné části veřejnosti. Jeho vysvětlení, že Amerika se rozhodla pro dobytí Měsíce a další cíle kvůli tomu, že nejde o lehký, ale těžký úkol, se zapsalo do dějin. Pro mnohé jsou tato slova dodnes inspirativní.

Výsledek je všeobecně znám. Spojené státy navzdory četným těžkostem dokázaly bezprecedentně rychle vyvinout zcela nové technologie, vymazaly náskok Sovětského svazu na poli těžkých raket a jako jediná země světa získaly nosič schopný úspěšně vynést kosmickou loď s posádkou k Měsíci. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se tak po jeho povrchu postupně prošel tucet Američanů. Toto vítězství ve „vesmírném závodu“ nebylo zadarmo. Na jeho vrcholu polykaly finance pro vesmírnou agenturu NASA přes 4,4 % federálního rozpočtu, tedy téměř desetinásobek dnešního podílu. Žádná jiná mocnost takové prostředky do vesmírného programu nikdy předtím ani potom neinvestovala.

Program Apollo, u jehož počátku Kennedyho projev stál, znamenal obrovský vědecký a technologický úspěch a přinesl historický moment prvních lidských kroků na jiném vesmírném tělese. Spojeným státům ale také zajistil schopnost v případě potřeby pohotově reagovat na militarizaci vesmíru. K ní však do konce studené války došlo jen v omezené míře, přestože vesmírné programy obou supervelmocí si nadále zachovávaly vojenské prvky a vojenský potenciál (což ostatně platilo i pro ikonické raketoplány Space Shuttle, resp. Eněrgia-Buran). Drtivé americké vítězství zároveň do tamní veřejné debaty vneslo i nepříjemné otázky, zda bylo skutečně nutné vynaložit na něj tak enormní prostředky a zda nešlo o zbytečně nákladnou, třebaže nepochybně fascinující podívanou.

Jedním z důsledků je i s mírnými výkyvy, ale v zásadě konstantně klesající podíl prostředků, které americký federální rozpočet každoročně poskytuje NASA. Dnes je nejnižší od konce padesátých let. V tomto světle není těžké pochopit dlouhodobé problémy stávajícího nejambicióznějšího vesmírného programu Spojených států, SLS-Artemis. Připomeňme, že po letech odkladů skončil nedávný pokus o start první jeho mise opakovaným fiaskem.

Jak je možné, že vývoj rakety založené na již známých a v praxi ověřených technologiích trvá mnohem déle než vývoj zcela průkopnické techniky v šedesátých letech, která byla ve srovnání se současností doslova technologickým pravěkem? Jedním z důvodů je to, že jej nepohání imperativ zachování vlastní bezpečnosti. Spojené státy navíc momentálně nemají ve vesmíru přímého rivala, nad nímž by si dokázaly zachovat převahu jen za cenu velmi nákladných investic. Ruský program se nikam neposouvá (a s ohledem na válku na Ukrajině a západní sankce jej patrně čeká ještě výraznější stagnace), čínský zatím neprolamuje jakékoliv hranice a pouze pozvolna opakuje dávné americké a sovětské mise.

Rychlý sled úspěchů amerického a předtím i sovětského vesmírného programu se odvíjel od vzájemné rivality, rozložení sil a studenoválečné reality, které z něj učinily prioritu. V podmínkách pluralitní společnosti to však byli schopní američtí politici, jako právě John Kennedy, kteří dokázali nákladnému úsilí zajistit potřebnou veřejnou podporu. Otázka zní, zda by dnes našli podobně schopné následovníky, pokud by se v oblasti vesmírných letů objevil podobný rival, jakým byl pro Spojené státy v šedesátých letech Sovětský svaz – ať už by šlo o státního, nebo soukromého aktéra.    

Autor je historik.

Češi vybrali 30 milionů korun, koupí Ukrajině tank

03.10.2022 14:26 Češi se složili na nákup tanku pro Ukrajinu. Potřebných 30 milionů korun vybrala kampaň Dárek pro…

Europarlament schválil sjednocení nabíječek. Od roku 2024 telefony už jen…

04.10.2022 14:09 Evropský parlament dnes učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného…

Chladné počasí si bere pauzu. Do Česka přijde babí léto

01.10.2022 06:30 Do Česka příští týden přijde babí léto. Postupně se začne oteplovat a od poloviny týdne denní…

Neštěstí v Bratislavě: Pět mrtvých, další se zranili po nárazu auta do…

03.10.2022 18:31 Nedělní nehoda na zastávce městské hromadné dopravy (MHD) v centru Bratislavy má pět obětí. Čtyři…

Spolu bez vlastního kandidáta na Hrad. Nepřímou podporu dostala trojice…

04.10.2022 15:42 Vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nenominuje do lednové volby hlavy státu vlastního…

Na Haiti se objevují případy cholery. WHO se obává epidemie a žádá vakcíny

04.10.2022 21:16 Aktualizováno Na Haiti zemřelo nejméně osm lidí na choleru, v nejchudší americké zemi jde o první úmrtí na tuto…

Ukrajina dostane od USA další vojenskou pomoc za 625 milionů dolarů

04.10.2022 19:31 Spojené státy poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 625 milionů dolarů (necelých…

Trump měl pravidelně splachovat dokumenty do záchodu, píše se v nové knize

04.10.2022 18:04 Bývalý americký prezident Donald Trump málem dal své dceři Ivance výpověď a pravidelně splachoval…

Trump podal na CNN žalobu pro pomluvu, žádá po ní 12 miliard

04.10.2022 08:00 Bývalý americký prezident Donald Trump podal na zpravodajskou stranici CNN žalobu pro pomluvu. Jako…

USA a spojenci by reagovali na ruský jaderný útok na Ukrajině, tvrdí…

03.10.2022 10:54 V případě, že se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne na Ukrajině nasadit jaderné zbraně, zničí…

V druhém kole volby prezidenta v Brazílii se střetnou Lula da Silva a…

03.10.2022 08:10 V prvním kole prezidentských voleb v Brazílii zvítězil v neděli levicový kandidát Luiz Inácio Lula…

Brazílie volí prezidenta, mandát obhajuje kontroverzní Bolsonaro

02.10.2022 19:08 Aktualizováno V Brazílii se dnes otevřely volební místnosti. Brazilci volí většinu zákonodárců na úrovni federace…

Počet obětí hurikánu Ian na Floridě vzrostl na nejméně 47

02.10.2022 09:04 Aktualizováno Počet obětí hurikánu Ian na Floridě podle agentury AP vzrostl na 47, agentura Reuters ale hovoří o…

Venezuela propustila sedm Američanů, Biden omilostnil dva příbuzné Madura

02.10.2022 04:43 Venezuelské úřady dnes propustily sedm amerických občanů poté, co americký prezident Joe Biden…

Počet obětí hurikánu Ian v USA vzrostl na nejméně 27

01.10.2022 17:14 Oficiální počet obětí ničivého hurikánu Ian ve Spojených státech vzrostl na nejméně 27 poté, co…

Související:

Právě se děje

reklama