Letošní americkou předvolební kampaní zahýbala řada významných společenských a politických událostí, které podle pozorovatelů zřejmě přivedou k urnám největší část voličů za poslední století. Republikán Donald Trump a jeho demokratický vyzyvatel Joe Biden musí Američany přesvědčit o svých postojích k pandemii covidu-19, masivním protestům proti rasismu a s nimi spojeným nepokojům, stavu americké ekonomiky či budoucnosti nejvyššího soudu USA.
Zásadním tématem volebního roku je jednoznačně koronavirus. Podle řady průzkumů je šíření nákazy nejdůležitějším motivem voleb pro více než polovinu Američanů, přičemž větší váhu mu přisuzují demokraté. Trump se přitom netěší v boji s virem příliš velké důvěry veřejnosti, protipandemické kroky jeho vlády schvaluje jen asi 40 procent lidí.
Prezident totiž v začátcích pandemie nákazu často zlehčoval, USA se však brzy staly zemí s největším počtem zemřelých s covidem-19 i nejvíce potvrzenými nálezy na SARS-CoV-2. Trump v posledních dnech naznačuje, že mají USA to nejhorší již za sebou navzdory tomu, že země překonává jednodenní rekordy počtu nakažených.
Biden prezidenta za jeho postup vůči viru soustavně kritizuje a podle průzkumů mu v boji s nákazou důvěřuje výrazně více lidí než Trumpovi.
Tradičním zásadním tématem je ekonomika, která letos prodělala významný propad kvůli restrikcím zavedeným ve snaze zmírnit šíření koronaviru. Trump tvrdí, že by demokraté v případě nástupu k moci znovu zavřeli zemi a způsobili tak další ekonomické škody, sebe přitom prohlašuje za zachránce amerického hospodářství. Biden tvrdí, že restrikce zavede jen v případě, kdy by hrozily významné ztráty na životech. Podle průzkumu organizace Pew Research Center Američané důvěřují oběma kandidátům v ekonomických otázkách víceméně stejně.
Na jaře zemí otřásly rovněž rozsáhlé protesty proti rasismu a policejnímu násilí, jichž se zúčastnily stovky tisíc lidí v desítkách měst. Demonstrace na některých místech provázely i násilnosti a rabování a Trump následně začal o protestujících hovořit jako o kriminálnících a sám se pasoval do role prezidenta "zákona a pořádku". Tento silový přístup spojený s republikánovou neochotou odsoudit příznivce ideologie bělošské nadřazenosti si vysloužil hlasitou kritiku mnohých Američanů a dohnal k urnám řadu nespokojených voličů, domnívá se Andre Perry z think-tanku Brookings Institution.
Protesty vedly rovněž ke stále pokračující diskusi o reformě policejních sborů, v nichž podle demonstrantů přetrvává zakořeněná rasistická kultura namířená proti černochům. Nevládní organizace podpořené některými demokraty proto navrhují převést financování policejních sborů na preventivní a sociální programy v oblastech s vysokou kriminalitou. Ačkoliv Biden tento krok výslovně nepodpořil, Trump demokrata vykresluje jako ohrožení pořádkových sil a tím i bezpečnosti Američanů. U veřejnosti si však v této tématice stojí o několik procentních bodů lépe Biden.
Významným tématem posledních týdnů se stal rovněž nejvyšší soud, v němž se v září uvolnilo místo po zemřelé soudkyni Ruth Baderové Ginsburgové. Trump a republikáni následně v rekordním čase schválili do funkce konzervativní soudkyni Amy Coneyovou Barrettovou. Prezident se přitom netajil tím, že by chtěl mít soud doplněný o sobě ideologicky blízkou soudkyni také kvůli případným soudním sporům, jež by mohly vypuknout v souvislosti s volbami.
V Demokratické straně se nyní vedou vážné diskuse o tom, zda v případě zisku Bílého domu i Kongresu nezvýšit počet soudců v tribunálu a tím zvrátit tamní silnou konzervativní většinu. Demokraté po smrti Ginsburgové zaznamenali rekordní příliv příspěvků na kampaň, což je znamením toto, že problematika nejvyššího soudu u voličů silně rezonuje.
Američany k urnám žene i řada dalších tradičních témat, od postojů k imigraci, zahraniční politice, klimatickým změnám či právu na vlastnění a nošení zbraně. Podle řady pozorovatelů však v letošní kampani ještě více než v minulosti v podstatě chybí diskuse o konkrétních politických plánech obou kandidátů a hlavní otázkou je pro většinu voličů to, zda si přejí další čtyři roky kontroverzního prezidentství Donalda Trumpa.
Související
Biden varoval před Trumpem. Je hlavní hrozbou pro demokracii v USA, řekl
Američany čeká stejná volba jako před čtyřmi lety. Biden a Trump ovládli další primárky
Volby USA , Donald Trump , Joe Biden , Prezident USA , USA (Spojené státy americké) , nejvyšší soud USA , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
včera
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
Pád osoby do kolejiště ve stanici Flora zastavil ve čtvrtek dopoledne provoz linky A pražského metra. Vlaky nejezdily zhruba hodinu, zatímco na místě zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. Vážně zraněný muž byl převezen do nemocnice v umělém spánku.
Zdroj: Jan Hrabě